Spřízněni volbou

Titul díla Johanna Wolfganga Goetha si v roce 1968 půjčil vynikající český filmař Karel Vachek, aby ho použil jako paradoxní název celovečerního dokumentárního filmu o volbě prezidenta republiky po abdikaci Antonína Novotného. Je to syrový příběh o zákulisí „pražského jara“. V současnosti si vzít toto pojmenování pro aktuální stav společnosti působí už nikoliv pouze paradoxně, ale spíše už absurdně, ba cynicky. Blížící se volby nás rozervaly ve vzájemné nenávisti. To, čemu se říkalo zpočátku eufemisticky „negativní kampaň“, změnilo se ve štvanici na své bližní, v hon každý na každého a všichni na všechny, plný urážek a faulů. Hrubost, ba sprostota byly ve zdejší politice definitivně povýšeny na normu. Hulvátství je zbagatelizováno. Do té míry, že si jeho inflací politici pootevřeli zadní vrátka pro případ, že se i ty největší politické antagonismy nakonec budou pro nějaký ten kšeft potřebovat. Společnost, zvyklá na neomalenosti jako na banalitu, si možná ani už není schopna položit v případě nějaké zdánlivě nepochopitelné koalice otázku: „Jak se mohou spojit k vládnutí, když si před chvílí tak odpudivě nadávali?“ Podvědomě si odpovíme: „A proč ne, vždyť jsme všichni stejní sprosťáci. Tak, kluci: co jsme si, to jsme si… spolčenci, vynadejte z plných plic těm, na které při vašem handlu nezbylo!“

Pozoruhodné je, jak si tuto „kulturu“ vztahů a komunikace rychle osvojili od svých politiků i jejich občané. Kterak jim rozumějí. Internetovými diskusemi tiše prokydává hnůj a teče močůvka. Zábavné bylo by vzpomenout starého dobrého Voltaira: „Nesouhlasím s Vaším názorem, ale do konce života budu hájit Vaše právo ho svobodně říkat.“ Starodávná etika břitkého satirika a debatéra je pro smích. Dneska fungují jiné normy polemiky: „Nejraději bych tě s těmi tvými pitomostmi zašlapal do země, hnusný idiote!“ Což je ještě velmi mírné vyjádření. V nenávistnosti anonymních politicky polo či negramotných diskusí je cítit ještě silnější notu.

Věru, zajdete-li na spory o fotbale či hádky o tom, jestli je lepším trenérem reprezentačního hokejového týmu Vladimír Růžička, či byl-li by jím Alois Hadamczik, je úroveň většinou vyšší než v debatách politických. Včetně vzájemné ochoty se naslouchat. Rowdies sportovní jsou střízlivější než zastánci politických uskupení a otupělé víry v hesla a sliby, kterými za sebou lákají veřejně činní krysaři své milé myši. Tito myšilovové zjistili, že nejlepší a nejchutnější syreček pro ostré zoubky jejich voličských hlodavců je hovadství.

Výjimky mezi politiky, promiňte, ale bojím se vás jmenovat, abych nepřivolal na vaše hlavy spršky splašků!

Přestože nás čas předvolební navzájem tolik rozeštval, myslím si, jak už jsem naznačil výše, že jsme jím spřízněni. Spřízněni v oné nenávisti, zlobě, sprostotě, odpudivosti, smradu a slizu, které po sobě navzájem lijeme, stříkáme a házíme. Páchneme tou směskou už všichni. Když z toho občas někdo vystrčí hlavu, nesnaží se změnit tón, ale přilije hnojůvky do žumpy nařčením, že to začali „ti druzí“. A sotva se už navzájem dokážeme rozeznat. Spolčeni ve vzájemném odloučení. Hezké příští předvolební dny!

  • Volby - antikampaň autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1555/155443.jpg
  • Volby - antikampaň autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1572/157114.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...