Sobotka a Hašek: Kdo nehoří, nezapálí

Sobotka nebo Hašek? Otázka, která zazní v pátek na brněnském sjezdu české sociální demokracie, má silný vylučovací charakter, buď – anebo. Tváří se osudově, jako by se skutečně rozhodovalo mezi dvěma různými cestami, často protisměrnými. Ale už sama jména Hašek a Sobotka, která se v horních patrech ČSSD pohybují již delší dobu, naznačují, že změna, která se od nového předsedy očekává, nebude radikální – a vlastně nemusí být ani změnou.

Měkce gumová pružnost

Oba zmiňované toho spojuje více, než se zdá. Kromě bezpečného pobytu ve vysokých patrech Lidového domu je to například styl veřejného vystupování. Ani jeden z kandidátů na předsedu ČSSD nepatří k ostrým diskutérům, kteří by uměli překvapit nějakým zajímavým nápadem nebo originálním způsobem přemýšlení, neřku-li jiným kladením otázek. Sobotka i Hašek jsou „standardní typy“, takové, které česká politika produkuje nejčastěji. Žádní idealisté a novátoři, žádné plamínky, jež hoří a mění se v požár, nýbrž utilitárně zaměření praktici směřující veškeré své snažení k udržování vlivu a pozice. Zvláštní, velmi zvláštní druh měkce gumové pružnosti…

Jistý osobnostní a ideový chlad se projevuje v kolovrátkovém způsobu mluvy, jímž se oba pretendenti na post lídra nejsilnější české politické strany projevují. Jejich veřejné vystupování je hladké, krásně plyne jako poklidná voda, jenže právě tato hladkost paradoxně vyvolává mrazení na těle. Sobotka a Hašek touto schopností hladit (standardně) vynikají, protože do hladké řeči dokážou vložit výraz vážného komunikátora, kterému jde o věc. Jsou relativně mladí, ale už tolik let beznadějně vážní, ustaraní. Za nás za všechny…

Vtírá se podezření, že právě to, co je tak skoro dokonale hladké, prozrazuje čirou medialitu, efekt prázdnoty, do níž se může odít jakýkoliv obsah. Každý člověk veřejně vystupující v médiích ten pocit prázdna zná, každý se jej nějak dotýká, propadá se do něj, ale Sobotka a Hašek s ním politicky pracují, protože skrze medialitu, jíž podléhají, chtějí okouzlit voliče. A nezáleží na tom, zda to dělají vědomě, nebo to „jde jaksi samo“.

Nová cesta – nejasný cíl

Oba potenciální předsedové hovoří o „nové cestě“, ale ani jeden z nich ji nedokáže přesvědčivě popsat, kromě toho, že to nebude cesta paroubkovského nepřátelského vymezování. Jaká má být sociální demokracie? Moderní (jistě), pro 21. století (samozřejmě), otevřená (nesmí chybět), schopná reagovat na změny kolem nás (ano, ano, ano!), to říkají oba, avšak jak toho docílit, co jsou tyto změny, jak ovlivňují podstatu politiky, neříká ani jeden. Zůstávají hesla svoboda, solidarita, spravedlnost, zodpovědnost, věrohodnost, respekt. Nejsou to však užitečné směrovníky, orientační ukazatele, za nimiž se vine zřetelnější cesta, jak by se u politiků mohlo očekávat, nýbrž plakáty, které po volební demonstraci snadno oprší. A tak v mlžném oparu vidíme „co“ a „že“ chtějí, v husté mlze zůstává „jak“.

„Co“ a „jak“ mají ČSSD pomoci hledat nestraníci, lidé zvnějšku, mimo aparát (konečně je jasné, co je to otevřenost). I na tom se Sobotka s Haškem shodnou. Sobotka naslouchá známým intelektuálům, levicovým liberálům, má-li tato charakteristika v dnešním ideologickém chaosu ještě význam. Hašek „pro změnu“ proklamuje: „Sociálnědemokratické myšlení a filozofie jsou širokým společenským proudem, kterým je forma hnutí bližší než politická strana.“

Myšlenky tu tedy jsou, dokonce dokážou měnit dav v hnutí. Využít takové sociální energie může však jenom politik, který je v takovém prostředí doma – který tvořivě myslí a přirozeně zapaluje. Otázka „buď – anebo“ se tak (při vší úctě) v okamžiku proměňuje ve strohou větu. Ani Sobotka, ani Hašek!

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

  • Michal Hašek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2283/228280.jpg
  • Bohuslav Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2371/237006.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...