Sbohem, chrabří ochránci hranic!

Byli nedílnou součástí našich životů. Jistotou, která neomylně chránila naše bezpečí. Bránila nám vyhlédnout z oken na velmi nebezpečnou krajinu. A když už jsme neodolali puzení vyjet, navštívit některou ze sousedních zemí, byli tu, aby nám mírně mohli připomenout naše drobná opomenutí, takové ty přehmaty.

Vzpomínám na své nesčetné zkušenosti s těmi bodrými muži, kteří třeba neváhali odstavit naši stodvacítku na celnici v Cínovci, aby ji do mrtě prohlédli při návratu z jednodenního výletu do Drážďan. A my se narychlo snažili aspoň trochu nanést patinu na zcela nové boty, které jsme si tam koupili. Protože ty staré jsme zahodili a nechtěli jsme se vracet domů v ponožkách. Vzpomínám, jak jsme vynervovaní ke kolapsu převáželi semínka sezamu, kvalitní čaj v krabičkách a jiné drobnosti, které třeba v NDR měli a u nás je nebylo možné sehnat.

To byly výjezdy na Východ. Což ovšem teprve na Západ! Dostal jsem příslib do NSR a do Hamburku jsem jel přes Východní Berlín. Odtud odjížděl vlak do Hamburku z Východního nádraží. Okolo vlaku a na můstcích nad ním stáli ve zhruba desetimetrových rozestupech tito bedliví strážci hranic se samopaly. Než jsme směli nastoupit, procházel vlakem pohraničník se psem. Další pes běžel pod vlakem. Chránili naši bezpečnost, co kdyby s námi chtěl vycestovat někdo divný, bez příslibu, bez doložky?!

A pak ten návrat! Dlouhé minuty i hodiny na hranicích s bedlivou kontrolou, kdy hraniční ochránce pečlivě zkoumal naši mimiku, psychologií vycvičen poznat veškerá podezřelá hnutí, která mohla prozradit, že jsme přece jen podlehli. A vezeme třeba džíny, rifle, jak se tehdy říkalo, navíc. Nebo nějaká nedovolená elpíčka či co. Pravda, měli i měkká srdce, uměli to s nimi třeba TIRáci, co jezdili skrz hranici pravidelně. Měli připravené speciální igelitky jen pro ně, pro ochránce. A ti pak na chvíli ztratili pověstnou nekompromisní přísnost a obsah igelitek obrousil jejich pozornost.

Je pravděpodobné, že předchozí text obsahuje řadu výrazů, které jsou dnešním mladým lidem nesrozumitelné. A budou ještě víc. Naši ochránci hranic odcházejí. Protože někdo podivný vymyslel pojem Schengen a z jejich architektonicky i funkčně bezchybných kutlochů je vyhnal. A my, představte si to, budeme přes hranice jezdit jen mírně sníženou rychlostí.

Je mi jich líto, těch mužů a žen vybavených speciálními morálněvolními vlastnostmi. Těch nezaměnitelných osobností, které byly ochotny pro ochranu našich hranic udělat snad cokoliv. Kam půjdou, kde uplatní svou výbavu, svou přísnost, schopnost rozpoznat a na místě potrestat provinilce, kteří třeba v análních trubičkách nestydatě pašovali od veksláků vykoupené bankovky? Už jim zůstávají snad jen dopravní prostředky, kde mohou kontrolovat černé pasažéry. Ale uznejte, to přece zdaleka není ono!

  • Hraniční milník http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/17/1679.jpg
  • Cedule označující hranici mezi zeměmi schengenského prostoru. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/30/2945.jpg
  • Cesta přes hranice Německa a Česka je ve špatném stavu, proto by měla sloužit jenom pro pěší. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/36/3558.jpg
  • Před regionálním hraničním přechodem Železná za Eslarnem, kde 21. prosince přeřízli Češi a Němci symbolickou závoru a skončili tam celníci, měly zůstat omezující značky ještě tři roky do dokončení obchvatu Eslarnu. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/38/3734.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...