Rusnokovi lidé do bankovní rady ČNB: Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký

V úterý byli na Hradě prezidentem jmenováni noví členové bankovní rady ČNB. Jejich jména známe již od předchozího dne:  Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Jsou to blízcí spolupracovníci Jiřího Rusnoka z minulého působení ve finanční skupině ING. Prezident také potvrdil, že nového guvernéra jmenuje 25. května a že se jím stane dosavadní člen bankovní rady Jiří Rusnok.

Novými členy bankovní rady ČNB se stali Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Od prvního července 2016 v bankovní radě nahradí končícího guvernéra Miroslava Singera, který už na další období nemohl být jmenován, a Kamila Janáčka, jemuž skončí první funkční období.

Jmenování obou nových členů rady je velký diplomatický úspěch Jiřího Rusnoka, protože určitě existují i kandidáti, kteří mají názory bližší k prezidentovým než Vojtěch Benda a zároveň je úspěšně mediálně prezentují. Mediální nepřítomnost Tomáše Nidetzkého ho zatím činí pro finanční trhy nepředvídatelným. Ovšem pravidla transparentnosti nastavená pro jednání a komunikaci členů bankovní rady by ho snad brzo mohla donutit zaujmout a veřejně komunikovat postoje k palčivým měnově politickým otázkám, jako je například délka trvání kurzového závazku, výše intervenční hladiny či zavedení negativních úrokových sazeb.

Očekáváme, že Nidetzký bude následovat jednání Jiřího Rusnoka. Vůči negativním sazbám by se u něho mohl projevit odpor zabalený do argumentů finanční stability, plynoucí z jeho dlouhodobého působení ve finančních institucích, které by tím byly hodně postiženy.

Přínosem Nidetzkého bude jeho dlouholetá zkušenost s finančními trhy

Přínosem Tomáše Nidetzkého do bankovní rady bude však dlouholetá zkušenost z institucí finančního trhu, pojišťovny, penzijního fondu či stavební spořitelny. Jeho expertiza z dané oblasti, včetně znalosti regulace, bude zajisté důležitá. A tato témata, na rozdíl od postojů k měnové politice, nejsou a v mnoha případech ani nemohou být medializována. Jmenováním Nidetzkého tak bude pro budoucího guvernéra Rusnoka jednodušší implementovat nové regulatorní požadavky a čelit výzvám v nových licenčních a povolovacích řízeních. 

V osobě Vojtěcha Bendy zase získává nový guvernér ČNB Jiří Rusnok za kolegu dlouholetého spolupracovníka. Vojtěch Benda od jmenování Jiřího Rusnoka do bankovní rady (březen 2014) působil jako jeho poradce. Oba také mají část své pracovní kariéry spjatou s finanční skupinou ING, kde Jiří Rusnok působil jako ředitel pojišťovací části pobočky ING pro ČR a SR a Vojtěch Benda jako ekonom. Guvernér Rusnok tak po svůj bok do bankovní rady dostává loajálního spolupracovníka, se kterým sdílí ekonomické názory i pohled na problematiku fungování ČNB. Velmi pravděpodobně spolu budou v bankovní radě ČNB tvořit pevný hlasovací blok.

Noví členové bankovní rady nepřinesou změnu v měnové politice

Jmenování obou nových členů bankovní rady, Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého, nepřinese žádné tlaky na změnu nastavení měnové politiky. Vojtěch Benda totiž nebude mít důvod hlasovat jinak než guvernér Rusnok, když se už na současném nastavení měnové politiky podílel jako Rusnokův poradce. Rusnok se totiž ve svých vystoupeních neodchyluje od komunikace ČNB jako instituce.

V žádném případě tedy nelze očekávat zrušení kurzového závazku před koncem letošního roku a neočekáváme ani, že indikativní opuštění závazku na polovinu roku 2017 by se mělo posouvat blíže k počátku roku. Neočekávaně zrychlující inflace by totiž přinesla pouze větší jistotu při opouštění závazku.

Názory Tomáše Nidetzkého na měnovou politiku nejsou v mediálním prostoru dohledatelné, protože v něm zatím nebyl přítomen. Lze tedy očekávat, že linii, kterou v současné době razí Rusnok, bude minimálně zpočátku svého působení v bankovní radě následovat. Vzhledem k tomu, že jeho expertiza není v měnové politice, tak nelze očekávat, že bude razit diametrálně odlišnou vizi měnové politiky i v delším horizontu po nástupu do bankovní rady.

obrázek
Zdroj: ČT24

Sám Jiří Rusnok bude podle dřívějších vyjádření prezidentské kanceláře jmenován do funkce guvernéra ČNB 25. května letošního roku.

Do čela bankovní rady tak bude jmenován dlouholetý spojenec prezidenta Zemana, který toto jmenování uhájil i přes rozporné názory na politiku kurzového závazku. Na druhou stranu naléhavost tohoto tématu pro prezidenta v poslední době, minimálně mediálně, vyvanula. Konzistence ve fungování bankovní rady je tedy zajištěna. Podle současné komunikace centrální banky není možné očekávat opuštění kurzového závazku před koncem letošního roku a je také velmi nepravděpodobné posunutí ukončení tohoto režimu před polovinu příštího roku, na kdy je tento krok v současné době avizován.

S novým guvernérem ještě posílí transparentní rozhodování

S novým guvernérem také můžeme spojit naděje, že transparentní rozhodování bude posilováno, jak ve vztahu k měnové politice, tak i v regulaci finančního trhu a bankovnictví, které do budoucna čekají velké výzvy.

K další obměně v bankovní radě dojde v polovině února 2017, kdy skončí druhý mandát Pavlu Řežábkovi a první mandát Lubomíru Lízalovi. Dojde tedy minimálně k jedné další obměně ve složení bankovní rady, která už mohla být součástí vyjednávání nynějšího jmenování členů. Konkrétní jméno či dvě budou ale zveřejněna až se konec mandátu současných členů BR přiblíží.

Od roku 2015 je senior ekonomem Komerční banky, kde se specializuje na analýzu a prognózu vývoje slovenské ekonomiky. Do Komerční banky přišel z České národní banky, kde s krátkou přestávkou pracoval od roku 2008 v odboru vnějších ekonomických vztahů a pak od roku 2012 v odboru makroekonomického prognózování. Vystudoval hospodářskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...