Rusko si spletlo dobu

Spekulace o tom, kdo rozpoutal boje v Gruzii, nejsou tak důležité, jako samy příčiny, které k ozbrojené eskalaci vedly. Separatismus v Jižní Osetii i Abcházii od rozpadu SSSR živila a vyzbrojovala vojensko-průmyslová klika dědiců imperiální velmoci. Je příznačné, že nynější separatistická území před desetiletími přivtělil ke Gruzii právě carský režim a po něm i sovětská moc, aby ukázaly, kdo je na Kavkaze pánem.

Podobně to moskevští vládci udělali i s arménským Náhorním Karabachem, který přičlenili k Ázerbájdžánu. Tak vytvořili jakási kukaččí hnízda, odkud se snaží diverzifikovat vývoj v zemích, které jim bezmála dvě desetiletí nepatří. Není se proto co divit, že postsovětské Rusko je jedinou zemí, která separatistickou Jižní Osetii a Abcházii považuje za „samostatné republiky“, neboli za pašalíky svého dominantního vlivu. Přitom v době rozpadu SSSR bylo např. v Abcházii 46 % obyvatel gruzínské národnosti, 18 % abcházské národnosti a jen 14 % Rusů.  Došlo zde ovšem za pomoci muslimských dobrovolníků (hlavně Čečenců) a ruských kozáků k vyhánění Gruzínců, z nichž 150 tisíc uteklo do Gruzie. Rozkladný vývoj iniciovali Rusové i v Jižní Osetií s cílem spojení se Severní Osetií na ruském území.

Ještě v květnu nový ruský prezident Medveděv z tribuny na Rudém náměstí před kolonami tanků vyhlašoval, že je potřeba se „s krajní vážností“ stavět k pokusům měnit státní hranice, k pohrdání mezinárodním právem i k pokusům vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států. Ale co jiného teď provádí Rusko? Jestliže ruská armáda překračuje hranice suverénního státu ve vzduchu, na souši i na vodě, jestliže bombarduje gruzínská města, mezinárodní letiště, civilní objekty včetně dětského tábora, jestliže bombarduje přístavy, vyhrazuje si kontrolovat lodní  náklady a potopí loď, která se prý „snažila zaútočit“ (jak se to pozná, když nezaútočila?), co jiného to je, než agresivní válka? Jestliže Moskva s velkopanskou drzostí tvrdí, že Gruzíncům na území Jižní Osetie nešlo o obnovení jejich, gruzínského, ústavního pořádku, ale o „genocidu“, co je to jiného nežli arogantní imperiální lež?  Jestliže se Rusům, Abcházcům či Osetincům v Gruzii nelíbí, proč neodešli pokojně ke svým? Jenomže Rusům samostatná Gruzie s možností vývozu kavkazské ropy trčí jako kost v krku. Poučeni školním příkladem Kosova si právě teď mohou myslet, že také oni „humanitárně bombardují“.

Nicméně je evidentní, že to, co Rusko v posledních dnech předvedlo na výsostném území Gruzie, je zcela za hranicemi všeho, co ještě lze nazvat politikou. Není-li ovšem válka regulérním „pokračováním politiky“, jak to razil německý generál von Moltke. Rusko vykročilo cestou Adolfa Hitlera, který k zahájení světové války rovněž využil záminky persekuce menšin. Jenomže dnes nikdo nechce válku s Ruskem a novodobí samoděržavci v Moskvě na to hřeší. Medveděv s Putinem odmítají příměří s Gruzií a neberou vážně ani tříbodový návrh EU na zastavení bojů - respektování územní celistvosti Gruzie, okamžité zastavení nepřátelství a obnovení situace před vypuknutím konfliktu. Vědí, že armády Západu to mají daleko a do Gruzie nepůjdou. Proto si myslí, že si mohou dělat úplně všechno, co chtějí.

Většina pozorovatelů už také Gruzii odepisuje s tím, že civilizované země nebudou kvůli ní riskovat vojenský střet s Putinovými žoldáky. Slova odsuzující ruskou věrolomnost ovšem nestačí. Naštěstí ani vojenská síla není jediným účinným prostředkem, jímž lze někdejší, ale znovu sílící a stále zákeřnou velmoc přivést k zodpovědnosti. Chce-li se svět bránit před postsovětským imperialismem, nemůže postupovat nekultivovaně ani nekoordinovaně. Na protest proti ruské agresi v Gruzii například lze ihned odvolat sportovce všech demokratických států z olympijských her.  Po vypršení termínu k přijetí tříbodového plánu EU lze odvolat všechny velvyslance z Moskvy. Putinovské Rusko potřebuje mezinárodní izolaci, aby si uvědomilo, že časy, kdy kralovalo desítkám národů, jsou nenávratně pryč. A nepochopí-li to, bude třeba iniciovat hlasování o jeho vyloučení z OSN. Protože tak jako Hitlerova, začíná být i Putinova říše smrtelným nebezpečím pro celý svět.

  • Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/208/20781.jpg
  • Ruské tanky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/356/35556.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...