Raúl v akci

Kubánský prezident Raúl Castro provedl největší změny ve složení vlády za celých 50 let trvání kubánské revoluce. Odvolal celkem 11 ministrů. Některé jen vyměnil a jiné ministerské úřady sloučil s dalšími. O své funkce přišli i tak prominentní osobnosti jako ministr zahraničí Felipe Pérez Roque nebo tajemník výkonného výboru Rady ministrů (v podstatě premiér) Carlos Lage.

Zatímco jedni mluví o tom, že se Raúl Castro svým rozhodnutím definitivně odstřihl od politického trendu svého předchůdce a bratra, Fidela Castra, kubánská oficiální místa změnám nepřisuzují téměř žádnou důležitost. Mluví o nich jako o běžné reorganizaci státního aparátu ve snaze o jeho zeštíhlení a zjednodušení. Také se připomíná, že sám Raúl Castro svůj záměr přeměny vládního kabinetu oznámil už před rokem, krátce poté, co oficiálně přebral nejvyšší funkci.

Rozsah změn je přesto obrovský. A nelze se ubránit otázkám, proč byli ze svých míst odvoláni bývalí nejbližší a nejdůvěrnější spolupracovníci Fidela Castra. Proč právě Felipe Pérez Roque a Carlos Lage? Připomeňme si, o koho jde.

Felipe Pérez Roque (43) byl ve svém úřadu téměř 10 let. Začínal jako málo zkušený politik a diplomat, a mnozí věřili tomu, že obrovská důvěra, kterou v něj Fidel vkládal, vyvažovala Pérezovy profesní nedostatky. Brzy se ale otrkal a vypracoval, a k jeho současnému odvolání dochází překvapivě v době, kdy Kuba dosáhla největších diplomatických úspěchů za celých posledních 50 let. Například: podpora a aktivní pomoc většiny současných latinskoamerických vlád, znovuzrození vztahů a spolupráce s Ruskem, Čínou, zrušení sankcí Evropské unie a vstup do latinskoamerické regionální organizace Skupina z Ria (Grupo de Río).

Odvolaný tajemník výkonného výboru Rady ministrů Carlos Lage (57) zase bývá na Kubě (i ve světě) nazýván „otcem reforem“. V první polovině 90. let sestavil plán ekonomických reforem - mj. legalizace amerického dolaru, povolení drobného podnikání, podpora zahraničních investic - díky kterým země dokázala přežít období po rozpadu někdejšího Sovětského svazu a jeho satelitů ve východní Evropě.

Oba dva mohli v budoucnu být i horkými kandidáty na nejvyšší funkci v době, až ji Raúl Castro (77) třeba ze zdravotních důvodů bude opouštět. Teď něco takového nepřipadá do úvahy, protože na Kubě odvolání z vládní funkce s sebou nese i propad v žebříčku kádrů jediné Komunistické strany. Ve prospěch názorů, že Raúl Castro chce změnami vtisknout vládě svůj osobitý styl, by hovořilo to, že na uvolněné místo šéfa kabinetu jmenoval generála José Amada Ricarda Guerru, tedy vojáka, který dlouhá léta plnil Raúlovy rozkazy v době, kdy byl ministrem obrany.

„Rozhodně nešlo o to nahradit Fidelovy muže Raúlovými muži,“ tvrdí sám Fidel Castro ve své písemné reakci publikované státními deníky. „Většinu těch, kteří teď byli odvoláni, jsem do svých funkcí nikdy nenavrhoval,“ píše Fidel, „téměř bez výjimky se dostali na svá místa na návrhy jiných soudruhů z vedení strany nebo státu.“ Současně Fidel obvinil odvolané, že se příliš nechali unést ambicemi a mocí.

Ačkoliv jde vůbec o největší změny v kubánské vládě za celé období revoluce, nelze od nich pravděpodobně očekávat žádnou výraznou změnu kurzu. Rozhodně budou pro zemi znamenat méně, než třeba v minulosti znamenal zmiňovaný rozpad sovětského bloku nebo odstoupení Fidela Castra. Jeho bratr Raúl nadále zůstává u moci, a jestli se teď změnami něco ukazuje, pak hlavně to, že na Kubě nemá nikdo nic jisté, a že platí jen to, co řekne Raúl nebo Fidel. Nezmění se pravděpodobně příliš ani postoj zahraničí. Latinská Amerika bude dál s Kubou spolupracovat a Spojené státy čekat na další změny.

Konečně, reorganizace bývají celkem běžné i jinde ve světě. Barack Obama se konec konců taky spletl při výběru některých svých nejbližších spolupracovníků. Svoji chybu uznal a vyměnil je. Změny v kabinetu zaměřené na větší efektivitu provádějí i další, např. španělský premiér Zapatero, francouzský prezident Sarkozy nebo třeba nedávno i český premiér Topolánek.


A ještě jedna zpráva o Fidelovi pronikla uplynulý týden na veřejnost, ačkoli jediným zdrojem, který ji uvádí, je jeho blízký přítel, venezuelský prezident Hugo Chávez. Ten řekl, že během jeho poslední návštěvy Kuby, vyšel Fidel ve vynikajícím zdravotním stavu na procházku do ulic Havany. A lidé mu nadšeně mávali a zdravili ho…

Bylo by to neobyčejně zajímavé (i když nic neměnící na situaci současné Kuby). Přesto se Havana od července 2006 až dosud snažila přesvědčit Kubánce a svět o tom, že je Fidel Castro naživu, alespoň sporadicky vydávanými fotografiemi a méně často videozáznamy. Záběry se většinou zveřejňovaly u příležitosti zahraničních návštěv. Teď měl Castro podle Cháveze vyjít spontánně do ulic Havany. A zrovna to nezachytily žádné kamery? Ani případné fotoaparáty oněch kolemjdoucích? Zdá se to velmi neuvěřitelné v době, kdy téměř kdokoli amatérsky filmuje na svůj mobilní telefon a své záběry pak sdílí prostřednictvím internetových serverů. No, dobrá. Lidem, kteří tvrdí, že viděli UFO, to lze také bez důkazů o opaku vyvrátit jen těžko…

  • Eurokomisař Louis Michel a kubánský ministr zahraničí Felip Perez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/486/48529.jpg
  • Vyměnění kubánští vládní činitelé autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71458.jpg
  • Symbol revoluce autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/721/72033.jpg
  • Raúl Castro autor: Ismael Francisco/Prensa Latina, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/601/60034.jpg
  • Viva La Revolucion autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/721/72034.jpg
  • Póza autora článku s Chávezem autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/721/72035.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...