Psycho v Moskvě – 0:10

Hrůza! Přijet do města, kde fanoušci mrznou ve frontách, zaplatí 2 000 rublů – a nic, ale vůbec nic tam po sobě nezanechat. Rád bych vás utěšil, že je to všechno součástí širší geniální strategie ukolébání Rusů tak, aby nás za 14 měsíců v Soči brali co nejméně vážně. Leč tak situace nevyhlíží – i když…

V té výsledkové lapálii s Pohárem, který spadne do prvního kanálu, co se namane, je spousta rozporů. Ten největší vězí v rozdílu mezi výkonem a výsledkem. Já jsem totiž ze hry neměl tak špatný pocit a určitě jsem komentoval větší beznaděj. 

Vzpomínám si na Švédské hry 1997. Parádní sestava (14 mistrů světa, 6 pozdějších olympijských vítězů) jela do Stockholmu napravit zoufalou bilanci předchozích dvou turnajů: 1 bod v Helsinkách, 1 v Moskvě. V Globenu jsme do EHT zapsali 0 bodů a skóre 3:16. Po jednom gólu Finů už jsem se neudržel: „Co k tomuhle mám říct?…“ Skoro stejný tým pak za dva měsíce porazil Kanadu na MS 5:3, „Blue line“ Vůjtek-Patera-Procházka se stala nejlepším útokem turnaje a Češi získali bronz. Pochopil jsem tehdy dvě věci: 

1. Hráči nejsou roboti. Pokažený turnaj neznamená, že příště stejný hokejista nemůže zářit, bojovat a pomáhat ke špičkovému výkonu.

2. Zvlášť Češi nejsou roboti. Pokud se úspěch ve sportu a zvlášť v ledním hokeji rodí v hlavě každého člena týmu, pak pro malé národy to platí dvojnásob. Naše psychika je prostě křehčí asi tak v poměru, v jakém je počet sněhových dnů u nás a ve Švédsku nebo v Rusku. 

Při letu z Helsinek do Moskvy mě zajímalo, jak na borce působí zoufalá neschopnost domluvy s majiteli NHL. Trochu jsem se vlivu této situace před turnajem bál. Zaujalo mě, kolik kluků nemá žádný plán B. Oni vůbec nepočítali s tím, že by o Vánocích nebyli na svých místech v Severní Americe. Většině z nich končí pojistka kontraktů. Co dál, když NHL nezačne? Davidovi Krejčímu, Aleši Hemskému nebo Ondřeji Pavelcovi se do Ruska vůbec nechce. Ale možná tam budou muset, pokud mají vůbec někde hrát. Pokud se jich neujme nějaký švýcarský klub. 

Samozřejmě že při hře na tohle hráči nemyslí. Nikdo ze souboje neuhne, ale přece jen chování týmu na ledě něco viditelně chybí. Jádro, na které kouč nejvíc spoléhal, se nedokázalo nabít do zvláštního transu, v němž i ten největší borec skočí po hlavě do golfáku Zdena Cháry. 

Nemám v úmyslu živit úvahy, zda měl kouč povolat jiné hráče. Podle mě je to nesmysl. Uvažuji spíš o psychice hvězd NHL. Na Rusech bylo vidět, jak jsou si jistí svým domovem a bohatstvím, které jim KHL dává. Češi prožívají nezvyklé období a při zjevném rozpolcení prostě nedokázali přepnout do stavu absolutní oddanosti týmu. Příště už na to třeba budou připravení líp. Kdy to „příště“ ale nastane? 

Průtahy v jednání mezi hráči a majiteli klubů NHL mohou zničit plány IIHF na špičkové obsazení turnajů. Pokud soutěž začne, bude posunutá do začátku MS 2013, takže do Stockholmu přijede méně posil. Zkrácený nebo úplně zrušený ročník pak může být pohromou pro olympijské Soči. Majitelé asi nebudou skákat nadšením, že po zničené sezoně budou uprostřed té další uvolňovat své hvězdy na turnaj v Rusku. Tento bod zatím nebyl součástí vyjednávání a obávám se, že hráčská asociace ho bude velmi obtížně hájit, protože z ekonomického hlediska soutěži nic nepřináší. 

O tomto víkendu to prostě spíš střílelo Čechům na lyžích než na bruslích. S ohledem na to, že za pár týdnů pořádáme MS v biatlonu, je to vlastně dobře. Národní mužstvo má ještě čas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...