Poprvé na Maracaná

Maracaná. Kdo by se nechtěl zrovna sem podívat? Asi nejznámější fotbalový stánek má bohatou historii a nejspíše i budoucnost. Postaven byl pro MS 1950, které bylo nakonec tak smutné pro Brazilce, protože ve finále prohráli zrovna s Uruguayí. Finále tu tehdy sledovalo 199 854 diváků, což je dodnes nepřekonaný rekord v návštěvnosti jednoho zápasu. Rekord, který zůstane navěky zapsán do fotbalového dějepisu, protože dnes už se nestaví stadiony s tribunami ke stání, povinné jsou sedačky, fotbalové stavby musí splňovat přísná bezpečnostní opatření. Není proto divu, že se na zrekonstruované Maracaná vejde pouze 79 000 lidí, což z něj pořád dělá největší stadion v Jižní Americe.

I když se stadion hodně změnil oproti původnímu stavu, pořád jde o magické místo. Jméno dostal po řece Maracaná pramenící v džungli a tekoucí až do Ria. Občas můžete číst i oficiální název – stadion Maria Filha, což byl významný novinář a zastánce výstavby stadionu, ale Maracaná je prostě Maracaná. Své zápasy tady hrávaly všechny čtyři významné městské kluby: Vasco de Gama, Fluminense, Botafogo a Flamengo. Fotbalová katedrála se dočkala nesmírně významného momentu v roce 1969. Pelé na jeho trávníku vstřelil svůj tisící gól v kariéře v zápase Santosu proti Vasco da Gama. Kupodivu tehdy přišlo jen 65 157 diváků.

Před zápasem Chile a Španělska bylo kolem stadionu hodně živo. Všude červená barva, kterou vyznávají obě země, stadion byl v jejím obležení. Zhruba 45 minut před zápasem vniklo vchodem pro novináře do media centra téměř dvě stě chilských fanoušků a chtěli se tudy prodrat nějakým způsobem do hlediště. Lístky si nestačili koupit a chtěli být u toho, když Sanchéz a spol. budou hrát proti obhájcům trofeje ze Španělska. Pořadatelé proti nečekanému útoku takového počtu zpovykanců vůbec neměli šanci. Počínání hordy fans ovšem mělo přísnou logiku. Vchody pro novináře policie či ostraha nijak přísně nehlídá, proč by také měla. Nečeká se, že žurnalisté budou tropit nějaké problémy a fackovat se s pořadateli.

Jaromír Bosák na stadionu Maracaná
Zdroj: ČT24/ČT Sport

I když k tomu někdy nemusí být daleko. Slabé místo systému bylo nalezeno a využito. Tlupa vnikla do novinářského centra, rozbila několik obrazovek, povalila pěkných pár stěn a přidala další škody. Jezdím na velké šampionáty od roku 1994, ale tohle jsem vážně ještě nezažil.  Někteří z nájezdníků proběhli žurnalistickým územím až na tribunu a snažili se obsadit sedačky v jednom ze sektorů. Pořadatelé se tentokráte nedali a vytlačili je zpět do podzemí. Tam zjednala pořádek mezitím přivolaná policejní jednotka, která většinu z těch, kteří vnikli na zapovězené území, naložila do autobusů a expedovala na policejní stanici, kde došlo na obvinění a s největší pravděpodobností dojde i na vyhoštění. V autobusech už byli hrdinové davu skleslí, zakrývali si tváře, po euforii bojovníků, tak lehce získávané ve skupině, ani vidu ani slechu.

Španělé museli vyhrát, jinak mohli začít balit. Před zápasem jsme s kameramanem Jaroslavem Jiráskem točili tzv. stand-up do studia a v něm jsem říkal, že plusy vidím spíše na chilské straně. Jednoho potěší, když se trefí. Španělé sice častěji hráli s míčem, jenže neúčelně a bez výsledku. Trenér Del Bosque nechal na lavičce Piquého a Xaviho, ale ani změny v sestavě mu nepomohly. Sice si jeho svěřenci vytvořili i dvě velké šance, bohužel je nedokázali proměnit, ale jinak nastal soumrak nad tiki-taka. Svět už přišel na to, jak si s něčím takovým poradit a Španěly čeká smutná cesta domů. Ti to, chudáci, od španělských kolegů schytají. Skončila velká éra, nastartovaná v roce 2008. Nezbývá nic jiného, než začít budovat poněkud jiný tým.

Úryvek z knihy Brazilský deník Jaromíra Bosáka, která vyjde bezprostředně po skončení šampionátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...