„Pokraščenia“ aneb Ukrajinský remont

Castro, Putin, Lukašenko, Janukovyč … každý z nich se méně nebo častěji obrací ke svému národu a každý jinak. Ukrajinský prezident Janukovyč nemá na rozdíl od svých kolegů veřejné rozmluvy v lásce, možná proto, že mu to nejde, a proto se je snaží omezovat na minimum. Každý správný otec národa ale musí se svými poddanými občas pohovořit, a tak i Janukovyč se někdy obětuje a rozdá přes televizní obrazovku trochu lásky.

Jeho rozumy naposledy potěšily Ukrajince minulý pátek. Speciál „Dialog s národem“ trval zhruba čtyři hodiny, ale věnovat mu pět minut bylo až kam. Neproduktivní tlachání udělalo radost asi jen Janukovyčovi, protože se snad ani jednou nepřeřekl.

Show měla všechny atributy klasického „tatíčkovského“ formátu. Obsahově byla na úrovni argentinské telenovely, tedy nula, a i dramaturgicky se vlastně podobala křečovitým hereckým výkonům. I Putinovy rozmluvy jsou dopředu zrežírované, jenže mají náboj a Putin je velmi dobře připraven. Ukrajinská verze připomínala špatně zrežírované ochotnické divadlo. Všichni se chovali podle pravidel a tak jsme dopředu věděli, že to dobře skončí. Alespoň na obrazovce.

Janukovyč jakoby si odpovědi dlouho promýšlel, moderátoři neskákali do řeči a smáli se i velmi špatným vtipům. Místa, odkud přicházely dotazy, byla před přenosem přísně utajená a klást je mohli jen vybraní tazatelé. Během přenosu proto většinou prezidentovi děkovali nebo žádali něco čistě pro sebe. Novinářům, kteří nebyli na seznamu, vyhrožovali zlámáním noh a do přímého přenosu se samozřejmě ani jeden z nich nedostal.

Janukovyčův "Dialog s národem“ byl nudným monologem muže, který si nevěří, obává se střetu s novináři, a proto mu televize poskytne komfortní prostředí studia plné servility, kde rozhodně nehrozí nepříjemné dotazy. Nepříjemné byly snad jen (asi ne Janukovyčovi) patetické výlevy některých kolektivů pracujících. Pomyslný Oscar byl přiřčen divadelnímu spolku z Kirovohradu.
Taky máte jakýsi podivně vtíravý sovětský pocit…?

To, jak Ukrajina opravdu nevypadá, nešlo demonstrovat lépe. Dobře. Virtuální „pokraščenia“ mělo nepředstavitelné a překvapivé dopady. Například na opozici. Ta předtím dva týdny urputně blokovala Nejvyšší radu, ale její odpor byl jakoby zázrakem zlomen a v euforii z Janukovyčovy krasořeči se navíc s vládní stranou dohodla na memorandu o podpoře evropské integrace. Nebo Tymošenková. Janukovyč rozhodl, aby byly z jejího pokoje odstraněny kamery. Jen tak. Ty kamery, které až doteď byly neodstranitelné. Happy end? Ani bych neřekla, evropskou integraci zatím prezident nikam neposunul a otázku poltických vězňů také nevyřešil.

Ale Janukovyč měl evidentně dobrou náladu po celou dobu vysílání a jistě ze studia odcházel s pocitem, že ho lidé mají rádi, že ten den vyřešil mnohým jejich problémy, a že „pokraščenia“ se stalo skutečností. A opravdu se obávám, že mu za toto veřejně organizované blahořečení nebylo ani trochu trapně. Nejhorší a nejděsivější na celém představení totiž nebyly neadekvátní výkony ochotníků z regionů, ale právě Janukovyčův spokojený úsměv, ke kterému je v takové situaci potřebné větší než malé množství nějaké zakázané látky nebo totální odtržení od reality.

Ekonomické problémy? Korupce? Cenzura? Oligarchie? Mezinárodní izolace? Porušování lidských práv? Cože? Neznám! Prezident prostě žije v sluncem zalité zemi, ve které mezi největší problémy patří špatné počasí.

Když jsem na Ukrajině pracovala jako dobrovolník, místo potřebných oprav jsme problematická místa jen intenzivně a oproti vší logice zamalovávali modrou barvou, a to dokonce i díry. Tehdy jsem pochopila, co to znamená „ukrajinský remont“. Evidentně se toho moc od těch dob nezměnilo a mám pocit, že ukrajinské „pokraščenia“ je vlastně takové ruské „pokrašenia“ (malování, zamalování). Vlastně jsem si tím skoro jistá. Premiér Azarov ukrajinsky neumí a i Janukovyč si často ukrajinská a ruská slova plete.

Pokraščenia: ukrajinsky zlepšení, nejskloňovanější, nejparafrázovanější a nejvysmívavější heslo současné ukrajinské politiky. Autorem je premiér Mykola Azarov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...