Patří iluzionistka Barbora do vazby?

Třiatřicetiletá Barbora Škrlová, alias třináctiletá Anna, alias třináctiletý Adam, předčí všechny známé české iluzionisty. Momentálně jde od soudu k soudu, z vazby do vazby, za mřížemi už má odkrouceny čtyři měsíce. "Vazba je nezákonná," říká její advokát Richard Novák, "vazební důvody nebyly".

Barbora z vazby neprchá, ruce poslušně nastavuje poutům. Sama se přihlásila z Norska, kde hrála chlapce Adama, sama se vydala české policii. Zmizela pouze jednou - z brněnského Klokánku - kam ji loni umístil soud i s jejími údajnými a týranými bratry Ondřejem a Jakubem. Tentýž soud, který dospělá Barbora dokázala před rokem přesvědčit, že je nezletilým nalezencem bez identity, ji nyní zbavil obvinění z klamání Klokánku v úmyslu poškodit jeho pověst - stejně jako její fiktivní tetu Kateřinu Mauerovou. Soudce přiznal, že iluzionistickým schopnostem obou dam nepodlehla jen lékařka a vedoucí Klokánku, ale i sama slavná stolice soudní. A zcela podle zákona konstatoval, že ač „obě ženy lhaly a chovaly se podvodně,“ trestný čin to nebyl. Ani poškození pověsti se neprokázalo, nepočítá-li se diletantské posouzení totožnosti Aničky - Barbory samotným soudem i zařízením pro týrané děti.

Osvobozující rozsudek ovšem orgánům činným v trestním řízení nezabránil, aby osvobozené ženy znovu neuvěznily. Obě jsou viněny z týrání bratrů Ondřeje a Jakuba. U Barbořiny „tety“ se ani není čemu divit - o zacházení s oběma chlapci, kvalifikovaným jako týrání, ví asi nejvíc. Ale u psychicky labilní Barbory, působící submisivním a ušlápnutým dojmem, zní obvinění z týrání „bratrů“ poněkud nevěrohodně. V celém případu, ovlivněném učením sekty blízké Hnutí Grálu o převtělování, zřejmě Barbora měla hrát roli vyvoleného média s mimořádným posláním. Vzhledem k jejímu nadání však spíše zaměřenému navenek a ne na interní perzekuci malých chlapečků. Ti naopak svou „sestru“ Aničku bránili, dokonce prý s nimi byla trestaná zavřením v „kleci“.

Větší jasno do kuřimské kauzy nevnesl ani znalecký posudek, který Barboru Škrlovou označil za průměrně inteligentní ženu, trpící ovšem poruchou osobnosti. A stejně málo o ní vypovídá, že je absolventkou brněnské JAMU, dálkovou studentkou sociální pedagogiky a kamarádkou sester Mauerových ze skautského oddílu Mravenci, který vedl její otec. Konečně se na okraji příběhu zjevil i šéfredaktor Literárních novin a spoluzakladatel Hnutí Duha Jakub Patočka. Ten se za Annu - Barboru, jako známý „tety“ Kateřiny, přimlouval právě v Klokánku, z nějž v noci zmizela. Ale ani to není jasné - utekla sama, jak se domnívá Patočka, nebo ji vytáhli oknem dva muži, jak tvrdí ona? Na pravdomluvnost aktérů kuřimské kauzy jistě nelze spoléhat. Faktem ovšem je, že v chlapeckém „převtělení“ Barbory a jejím následném působení v Norsku už byly sestry Mauerovy z obliga - nacházejíce se tou dobou již ve vazbě.

Záhadný režisér přeměn Barbory Škrlové zůstává zatím ve stínu. V nedávném brněnském procesu skoupě vypovídající ženy o něm nic nenaznačily. V hlavním líčení se šesti osobami obžalovanými z týrání bratrů Ondřeje a Jakuba, které má začít 17. června, může dojít k překvapivému odhalení. Přesto, že půjde především o prokázání skutků týrání dětí a potrestání jejich pachatelů. Obavy z dalšího zmizení Barbory Škrlové, jež je nejspíše hlavní obětí (a klíčovým svědkem) manipulace s lidskou psychikou, mohou být opodstatněné. Její advokát by nicméně mohl žádat odškodnění za psychickou újmu a útrapy vazby své mandantky a pravděpodobně by měl úspěch. Věznění stresované, duševně trpící osoby, která důvodně není podezřelá z konkrétního trestného činu, nemůže být v demokratické zemi přípustné.

  • Barbora Škrlová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/217/21656.jpg
  • Klára Mauerová a Barbora Škrlová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/41/4078.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...