Paroubkův princip mucholapky

První dvě věci, které udělá příští premiér (bude-li jím Jiří Paroubek) už víme: zruší zdravotnické poplatky a pozve k nám Vladimira Putina. A je to tak správné, lepší než třeba zrušit daň nízkopříjmovým skupinám, což by bylo nedemokratické, nebo pozvat Muammara Kaddáfího a stavět pro něj u Kramářovy vily pouštní stan. Ještě štěstí, že se poplatky sněmovně nepovedlo zrušit v úterý, kazilo by to jejich triumfální tažení a chyběly by v prvním úderném sledu. Hlavně, že nechybí tři dny nemocenské, důchody ve výši 55 procent průměrné čisté mzdy, euro do roku 2016, regulace trhu s energiemi, revize vodného, stočného i bankovních poplatků.

To vše a ještě mnoho jiného nasliboval Paroubek na teplickém sjezdu. Obyčejné noviny o tom popsaly tři stránky, Právo čtyři. Nebe na zemi, to pro sociální demokraty nic není. Nikdo nemůže slíbit více, v tom jsou nepřekonatelní mistři. S čísly je ovšem nutno zacházet nadmíru obezřetně. Třicet korun u lékaře – to je přece bezprecedentní šikana 10 milionů občanů této země, proč bychom na její odstranění nedali směšných pět miliard? Tři dny nemocenské působí vábně a jejich dopad na státní dluh nezajímavě. Ale jak už se na ně těšíme! Zrovna jako na pětapadesátiprocentní penze, případně 13. důchod z dividend ČEZ.

Jen se nesmí hauzírovat s oním matoucím faktem, že 55 % čisté mzdy dosahuje průměrný důchod už nyní, zatímco poměr důchodů ke hrubé mzdě (ten se uvádí obvykle) se žádné vládě od roku 2002 nepodařilo zvednout nad 42 procent. Nepěkně by působila i zavádějící informace, že reálná hodnota důchodů v minulém roce (za Topolánkovy vlády) dosáhla 108,2 procenta reálné hodnoty samostatně vypláceného důchodu v roce 1989, kdežto v roce 2006 (za Paroubkovy vlády) jen 105,9 %. Teď je samozřejmě vše jinak, státní dluh se vyšplhal na 1,18 bilionu korun, splátky dluhu na 58 miliard, takže nějakých sedm miliard korun na mimořádné důchody už nikoho nezabije, stejně jako 3,4 miliardy na vyšší nemocenskou. Připočteme-li k tomu 20 miliard nových investic do nemocnic, vyjde zdravotnická reforma ČSSD na pakatel pouhých 27 miliard korun. Podobné je to s cenami energií. „České domácnosti dnes musí za elektřinu, plyn či vodné a stočné každý měsíc platit výrazně více, než je nutné a než za stejné produkty platí občané v drtivé většině západoevropských zemí,“ tvrdí Paroubek. Podle institucí jako jsou Eurostat či Evropská komise jsme s cenami energií na šestém až osmém místě v zemích unie a hluboko pod průměrem EU. Ale věřte západním zdrojům.

Důležité je, že odvážné vize oranžového předsedy nejsou obyčejným sprostým lákadlem na voliče, jelikož mají reálný základ. Ten samozřejmě nespočívá ve škrtech nákladů, restrikcích či nepopulárních úsporách, jak s tím straší nepřející pravice, ale v růstu příjmů. Není tedy pravda, že vláda bude muset v srpnu seškrtat asi 40 miliard mandatorních výdajů, jak neuváženě vypustil ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Na pravou míru to uvedl sám předseda: neví, kde to Mládek sebral. Na pravdě se pochopitelně nezakládá ani tvrzení Pavla Mertlíka, exministra financí za ČSSD a člena Národohospodářské komise strany, že úmysl srazit deficit pod 3 % HDP jen díky růstu je „iluzorní“. Předseda si i v tomto případě ví rady. „Na účtech v Bruselu se fláká asi 750 miliard korun, které je možno v příštích pěti letech použít,“ usmívá se lišácky. A nedojde-li přesto k růstu příjmů státu, snížení schodku pod tříprocentní hranici „nebude schopna splnit žádná evropská vláda“, vidí předseda jasně. A je vymalováno, povezeme se v tom s Evropou, ať nám nikdo nic nevyčítá.

Podle Mládka Národohospodářská komise ČSSD jako celek sice žádné podobné rozumy Paroubkovi nedodala, tím více však vyniká jeho genialita. Správně totiž pochopil princip mucholapky. Tak jako klasická mucholapka polapí většinu much v místnosti, tak i správně konstruovaná volební mucholapka přiláká potřebný počet voličů. Na tom není nic špatného. Jen musí nabídnout každému to jeho; pochopitelně v míře, která nepopudí toho druhého. Příklad: slib obnovení společného zdanění manželů – mucholapka vyšle feromony dvěma směry, jednak k rodinám obecně, jednak k lidovcům coby původcům tohoto druhu zdanění a tedy potenciálním partnerům.

Vláda bez lidovců (ostatně sněmovnu nemají jistou) by pro Paroubka ale byla pohodlnější. Raději by měl, ne-li většinovou, tedy aspoň menšinovou vládu. Nepochybně s vlivem a kontrolou komunistů, komunisté to potvrzují, Paroubek naopak zatlouká. Speciální nabídku feromonových vůní má totiž také pro komunisty. Tu nejdelikátnější (zahraničněpolitickou) vyjadřuje jen náznakem. Hlavně teď žádné pochlebování Kremlu, mohlo by odradit volební váhavce. Stačí nevinná podpora ruských projektů North Stream a South Stream – v protikladu s mlčením o nadnárodním projektu Nabucco. Komunistům nepochybně konvenuje i zarytý odpor ČSSD proti účasti českých vojáků v misi NATO v Afghánistánu (dříve proti radaru v Brdech). Paroubkova momentální zahraničněpolitická neurčitost nicméně stále znamená jedno a totéž: bližší ruská košile než evropský či americký kabát. Chce Česko po 20 letech zase obrátit na východ. Tam míří jeho tichá, ale nejdůležitější nabídka. A to je také nejdůležitější předsedův vzkaz nám voličům.

  • Jiří Paroubek autor: Libor Zavoral, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149677.jpg
  • Pavel Mertlík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/752/75194.jpg
  • Jan Mládek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1127/112656.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...