Papež: svět potřebuje Boha

Předehra letošní papežovy madridské návštěvy se příliš nelišila od té loňské barcelonské. V ulicích opět srocení Zapaterovou bankrotářskou politikou frustrovaných mladých Španělů, kteří si tentokrát přišli vylít vztek na účastnících Světových dnů mládeže. Třebaže se rozhořčení radikálové zaklínali, že protestují proti vysokým nákladům návštěvy Benedikta XVI. (ta byla pro španělskou ekonomiku naopak přínosná), nesli hesla osobně urážející hlavu katolické církve (Benedictus – pedofilus, apod.). Jejich vystoupení nemělo nic společného s tolerancí ani se základní slušností a sama madridská místostarostka Ana Botellová je charakterizovala jako „pouhou provokaci“. Z účelové lži extrémisty usvědčil i mluvčí španělské vlády José Blanco, když zdůraznil, že stát na světové setkání mládeže nijak nepřispěl, veškeré náklady hradila římskokatolická církev, poutníci a soukromí sponzoři.

V hodnotovém chaosu pěstovaném mainstreamovými médii nepřekvapilo ani už tradičně nevyvážené zpravodajství. Ačkoliv šlo o největší letošní světové setkání mládeže (závěrečné mše svaté se zúčastnily téměř dva miliony poutníků z celého světa), marginální protestní akce ultralevičáků, homosexuálů a feministek dostaly v  médiích takřka stejný prostor. Zjevně záměrně zkreslené byly i informace o počtu účastníků setkání. Zpočátku česká média uváděla jen několik tisíc, pak několik desítek a stovek tisíc, a nakonec připouštěla účast jednoho milionu poutníků – zatímco ve skutečnosti jich bylo dvakrát tolik. Novináři poplatní liberálům a ultralevici se dlouhodobě snaží vykreslit Španělsko jako sice tradičně katolickou zemi, ovšem s neobyčejně velkým odpadem od církve. Tak např. Právo uvedlo, že 60 procent mladých už nechodí do kostela a ke katolické víře se hlásí pouze 70 procent populace. Skutečností ovšem je, že jen v madridské arcidiecézi se 88 procent obyvatel hlásí ke katolické církvi a pravidelně se účastní bohoslužeb. 

Zároveň je patrná snaha socialistické vlády premiéra José Zapatera oslabovat křesťanské zásady a přesvědčení Španělů, ať už se jedná o další zpřístupnění potratů, legalizaci svateb homosexuálů či odstranění výuky náboženství ze státních škol. Proti zpřístupnění potratů bez zdravotních indikací v r. 2009 protestovalo v Madridu přes milion Španělů a sociální napětí ve společnosti neustále roste. I kvůli tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje až 43 procent. Zapaterova socialistická strana (PSOE) drtivě prohrála regionální a místní volby (rozdíl mezi PSOE a opoziční Lidovou stranou přesáhl sedm procent). Socialisté navíc ztratili vládu ve svých dosavadních baštách v Barceloně a v Seville a poprvé od pádu režimu Francisca Franka byli poraženi v regionu Kastilie - La Mancha. Nové útoky proti katolíkům mohou připomínat třicátá léta minulého století, kdy ve Španělsku vládl komunistický a anarchistický teror. Byly vypalovány kostely, mučeni a vražděni kněží, řeholníci i řeholnice, což vyústilo v brutální občanskou válku a diktaturu generála Franka. Je otázkou, zda si tyto souvislosti dnešní radikálové uvědomují a zda jsou připraveni uvrhnout zemi do podobného šílenství. 

Protikladem temné perspektivy mělo být právě pokojné setkání mládeže z celého světa, které papež označil za „příliv světla“. Úplně stejně to pochopil španělský král Juan Carlos, když Světové dny mládeže přivítal jako „svědectví o touze učinit svět lepším v atmosféře přátelství“. Upozornil však, že to, co chybí především, je „nedostatek hodnot“. Benedikt XVI. v poselství určeném Španělsku m.j. řekl: „Španělsko je velká země, která ve zdravě otevřeném, pluralitním a uctivém soužití dovede a může činit pokroky, aniž by se zříkala svého hluboce náboženského a katolického ducha.“ 

Papežovo hlavní poselství ovšem směřovalo k mladým poutníkům. „Svět potřebuje svědectví vaší víry, určitě potřebuje Boha. Myslím, že vy mladí, kteří zde zastupujete pět kontinentů, jste podivuhodným důkazem plodnosti Kristova příkazu církvi: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu. Také vám náleží mimořádný úkol být učedníky a misionáři Krista v různých zemích a státech, kde žije množství mladých, kteří touží po velkých věcech, a když objeví ve svých srdcích možnost autentičtějších hodnot, nenechají se svést falešnými sliby takového životního stylu, který postrádá Boha,“ uvedl papež při závěrečné mši svaté na vojenském letišti Cuatro Vientos poblíž Madridu. 

Asi nejsilnějším a nejzapamatovatelnějším televizním záběrem z letošních Světových dní mládeže byla chvíle, kdy poryv vichru v dešti serval Benediktu XVI. z hlavy papežskou bílou čapku. Nezvykle prostovlasý papež s vlající kšticí se usmál, přerušil na několik minut podvečerní vigilii a po chvíli řekl: „Děkuji vám za toto štěstí, vzdor a za odhodlání silnější než déšť. Děkuji“. 

Dejme tomu, že nejen mladí Španělé, ale i jejich přátelé, kteří se rozjeli z Madridu do svých domovů, budou umět řešit nenadálé životní situace s takovým klidem a pokojem jako římský pontifik. Světové dny mládeže mohou naplnit svůj smysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...