Češi jsou zvláštní národ pesimistů. Proč? Já a určitě také vy často slýcháme od svých známých, přátel, kolegů i třeba od úplně cizích lidí, jak se mají špatně. A ruku na srdce i my sami si někdy postěžujeme. Peněz je málo, všechno je drahé a plat nestačí. Až příliš často zaznívají z úst Čechů věty typu: "Podívej se na ty boháče v Americe, ti se mají" nebo "kdybychom se aspoň měli tak, jak Němci, ale na tuhle úroveň se nikdy nedostaneme". Je ale ekonomická situace v Česku opravdu tak špatná, nebo nás jen pálí dobré bydlo?
Pesimisté mají částečně pravdu. Za USA i za řadou zemí západní Evropy Česko ve své ekonomické úrovni stále zaostává. Životní úroveň Čechů dosahuje zhruba 70 procent průměru Evropské unie, hrubý domácí produkt Česka přepočtený kupní silou činí jen asi 79 procent průměru společenství.
Na druhou stranu chceme-li posuzovat naši ekonomickou úroveň, vždy záleží na tom, s kým se srovnáváme. Před nedávnem jsem se setkala s dívkou z Ázerbájdžánu, která v Česku studuje vysokou školu. Na první pohled by si ji člověk mohl splést s lidmi z okraje české společnosti. Dokonce i do školy musí chodit ve velmi obnošených šatech. Nemá peníze ani na to, aby obnovila svůj šatník byť nejlevnějším oblečením z vietnamské tržnice.
Na první pohled mě ale upoutala její nezměrná hrdost a štěstí, kterým každodenně září. Raduje se z toho, že může studovat na „západní“ univerzitě a hrdá je na to, že studium zvládá i přes potíže s náročným českým jazykem a komplikace, které jí působí časté návštěvy na cizinecké policii. Pocitem štěstí ji zaplavuje vidina slibné kariéry, kterou má nastartovat titul získaný na „západní“ univerzitě v Česku. Těší se na svou růžovou budoucnost, která ji čeká a ve které bude její život mnohem příjemnější na život jejích rodičů, kteří v Ázerbájdžánu pracují 16 hodin denně, aby ji na škole v ČR udrželi.
A stejně nebo ještě hůře než tahle dívka z Ázerbájdžánu a její rodiče je na tom více než pět šestin obyvatel Země. Zdá se vám tohle číslo příliš velké? Ne, je správné! Počítejte se mnou, kolik lidí žije ve vyspělém světě, tedy v zemích, které si ekonomicky vedou stejně nebo lépe než Česká republika. Ve Spojených státech žije 300 milionů lidí, Kanada má 33 milionů obyvatel. Japonské ostrovy obývá kolem 126 milionů lidí a v Evropské unii včetně Česka žije zhruba 460 milionů obyvatel. Každý, kdo má byť jen základní znalost aritmetiky se snadno dopočítá čísla 920 milionů.
Svět má ale přes 6 miliard obyvatel! Z toho 1,4 miliardy lidí musí vystačit s příjmem menším než 1,25 dolaru za den, což je v přepočtu méně než 25 korun. S méně než 2,5 dolary na den (cca 50 korun) musí vyjít téměř polovina obyvatel planety. Tito lidé nemají dostatek jídla, často ani vody. Matky se musí dívat, jak jejich děti umírají hlady nebo na banální nemoci, které se dají v „chudé“ České republice snadno léčit, nebo je proti nim každé novorozeně očkováno.
Teď se vraťme do Česka. Více než třetina Čechů se považuje za chudé. Hranici chudoby přitom pokládají někam mezi 25 až 30 tisíc korun měsíčního příjmu domácnosti. Málo která z českých domácností se však obejde třeba bez televize či automatické pračky, tedy bez věcí, které k přežití nutně nepotřebujeme, a tudíž jsou naprosto zbytné.
Asi bychom si měli udělat menší výlet do Afriky, nebo by možná stačila Ukrajina a další země bývalého Sovětského svazu. Měli bychom se hodně dívat a hodně přemýšlet nad tím, jak vlastně vypadá chudoba, jak je to s tím dobrým bydlem a jestli skutečně nepatříme k těm šťastnějším obyvatelům planety.
