Opravdu hrozí návrat komunismu?

Prý nám hrozí návrat komunismu. Před blížícím se dvacátým výročím 17. listopadu 1989 to z úst pravicových politiků slýcháme stále častěji. Komunismem straší zejména občanští demokraté v čele s šéfem strany Mirkem Topolánkem. Takže, nejprve malé expozé pro osvěžení paměti. Pod pojmem komunismus chápeme společnost, ve které neexistuje soukromé vlastnictví, a v níž jsou si všichni členové rovni. To nikdy nebylo a nejspíš ani nebude. O rovnosti jsme se mohli naposled učit v hodinách socialistického dějepisu a občanské nauky. Rovnost je tedy nikdy nenaplněná vize. Snad v době prvobytně pospolné se lovci mamutů dělili každý s každým o všechno. Tehdy to byla z nouze ctnost, neboť ulovené maso se nedalo skladovat, a tak bylo lépe hodit mamuta na hromadu a rozporcovat pro všechny. Nyní, pohleďme do současnosti.

Časy revolucionářů odvála minulost. Dnes jejich potomci sedí ve vozech první třídy a jedou tam, kam zbytek světa. Za ekonomickými zájmy. Celý současný technologicky a průmyslově vyspělý svět miluje peníze, majetek a nerovnost. Je tím posedlý způsobem, jaký nemá obdoby. Potomci rudých revolucionářů jednoduše nejsou prvními ani posledními nositeli ideologie spravedlnosti a rovnosti, kteří uskutečnění svého politického programu odložili na Věčnost (koneckonců, aféra kolem loterijních zákonů je toho dostatečným důkazem).

To strašení komunismem připomíná dobu, o které jsme si mysleli, že ji odložíme se vším všudy, tedy i s ideologickým haraburdím a hony na čarodějnice. Když chtěli mocní za minulého režimu odvrátit pozornost od svých neúspěchů a neschopnosti, hovořili také o rejdech agentů imperialismu. Nepatří náhodou řeči o rejdech údajných agentů komunismu do stejné kategorie a nehovoří se o nich i z podobných důvodů?

Ti, kdo vidí za dveřmi komunismus, by měli vysvětlit, jakým způsobem ovládnou řídící orgány NATO a jakými organizačními zásahy přebudují profesionální armády aliance v komunistické bojové útvary. Zároveň by měli vysvětlit, jakým způsobem přehlasují komunisté nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, které rudé rozhodně nejsou. Anebo zvítězí komunismus pouze v České republice, zatímco zbytek EU zůstane nekomunistický? Jakým způsobem to pak čeští komunisté Evropské unii osladí?

Takže, opět jen falešná stopa. Nehrozí návrat ke komunismu, ale něco úplně jiného. ZTRÁTA DUVĚRY občanů v politiky. A někteří sociologové varují. Žijeme v éře nejrůznějších strachů. Ekonomická krize prohlubuje existenční strach. Krize morálky prohlubuje strach o udržení a zachování demokratických principů. A pokud bude trend nedůvěry pokračovat, hrozí, že společnost se během jedné či dvou generací rozloží. Možná odvážné tvrzení, ale je na stole.

Lidé už prostě nevěří nikomu a ničemu a uzavírají se do vnitřního světa jako před dvaceti lety. Je nebývalé, jak se česká veřejnost stává mimořádně apatickou a nechá si hodně líbit. Občané téměř nevyužívají nástroje přímé demokracie (místní referenda) apod. Skoro by se dalo říct, že nemáme aktivní občanskou společnost: odbory jsou bez odborářů, církve bez věřících, občanská sdružení bez občanů…, a dokonce i samotné politické strany jsou bez členů, zatímco v Rakousku mají strany sta tisíce členů, tak u nás ODS s ČSSD dohromady nemají ani 50 tisíc.

Hlubokou krizi politické kultury ale neprožívá jenom česká společnost. Postihuje všechny nové členské státy Evropské unie, a vedle nich je trvalým jevem i v některých zemích jižní Evropy, především v Itálii, kde se korupce v podstatě opírá o historickou tradici nezávislých feudálů, kteří nerespektovali nikoho a nic nad sebou a stali se tak příkladem pro pozdější mafii. A střední a východní Evropa? Ta si zřejmě sáhla pro svůj vzor právě tam, a ne třeba do Skandinávie. (Ostatně, v Toskánsku je tepleji, než v Kiruně.)

Má zřejmě pravdu exprezident Václav Havel, když říká: „Svět je smutný, možná víc než před dvaceti lety.“ Dnes se vše podřídilo principu nerovnosti, soutěživosti, rivality, bezohlednosti a nepřemýšlení. Za komunismu jsme toužili po svobodě, dnes, když už ji máme, ale neumíme se svobodou nakládat a každý si ji vykládá po svém. Neplatí pravidla, zákony, žádné mantinely.

Komunisté kdysi volali: Proletáři všech zemí, spojte se! Dnešní politici by měli volat jiné heslo: Liberálové, socialisté a mravní lidé všech zemí – spojte se! A hledejte už konečně cestu ven z toho morálního marasmu.

  • Komunistické symboly autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7631.jpg
  • Ekonomická krize zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1091/109024.jpg
  • Václav Havel autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/907/90629.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...