Operace zdravých nemocných

K zásahům do zdravého organismu bohužel dochází, a nejen šlendriánstvím špatného lékaře. Stačí názorová neshoda, věroučná odchylka nebo politická objednávka. Dva případy, jeden z prostředí církve, druhý z oblasti vědy, se udály v rozmezí deseti let: zákrok proti „neposlušné“ Katolické teologické UK fakultě (KTF UK) a rozehnání vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Obě kauzy mají nápadně podobné rysy. Především to, že obě instituce byly zdravé, plnily své poslání a pracovaly podle svých statutů, jak měly. Dále to, že jejich odborná činnost byla napadena zvenku prostřednictvím pomlouvačných kampaní. Společné měly i to, že útoky směřovaly na hlavy těchto institucí a de facto jejich zakladatele: děkana KTF UK prof. ThDr. Václava Wolfa a ředitele ÚSTR PhDr. Pavla Žáčka, Ph.D.

Před 10 lety byl profesor Wolf zvolen do čela fakulty již počtvrté. A to přesto, že od září 1996 byla proti němu a jeho způsobu řízení KTF vedena ostrá kampaň, k níž se posléze přidal i tehdejší arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Dominikán Ivan Štampach (později odpadlík od římskokatolické církve, starokatolík a svobodný zednář) např. profesora Wolfa lživě obvinil, že na fakultě kryje agenty StB. V Lidových novinách požadoval teatrolog P. Pavlovský v lednu 2000, aby „konzervativní katolíci“ nevychovávali další věřící v témže duchu „za peníze ze státního rozpočtu“. Arcibiskup Vlk jako Velký kancléř fakulty odmítl volbu děkana uznat a koordinovaná akce za odstranění prof. Wolfa se rozjela. „Tento boj o fakultu byl nejtěžší zkouškou mého biskupského působení, protože jsem byl podezříván, že jsem svobodný zednář a liberál,“ uvedl kardinál Vlk při rekapitulaci 20 let ve funkci pražského arcibiskupa. Podle něj byli učitelé, senát fakulty i ostatní studenti tehdejším vedením KTF „dobře 'zpracováni', takže nebyla legální cesta ke změně“.

Protože tedy (podle pana kardinála) „nebyla legální cesta ke změně“, přišel na řadu i postup jinými prostředky. Vzhledem ke kardinálovu vetu proti volbě prof. Wolfa byla provedena nová volba děkana a v květnu 2000 byl do čela fakulty zvolen prof. ThDr. Jaroslav Polc. Ani ten však nebyl kardinálem schválen, protože zastával „Wolfovu linii“. Jmenovací dekret prof. Polcovi teprve po půl roce předal rektor Papežské lateránské univerzity Angelo Sodana. Sledoval jsem dění na KTF v té době velmi pozorně a v dubnu 2000 jsme s kolegou Vítem Cigánkem uveřejnili podrobný článek o skutečných poměrech na fakultě. Mluvili jsme s řadou studentů i absolventů a v článku citovali jejich nezkreslená vyjádření. Vyhověli jsme žádosti dotazovaných, kteří se obávali církevních postihů (např. odepření kněžského svěcení) a neuvedli jsme jejich jména. To bylo proti nám zneužito a byli jsme jako autoři článku obviněni tehdejším mluvčím České biskupské konference P. Danielem Hermanem ze „lživých informací“. V červenci 2000 se kardinál Vlk dokonce obrátil dopisem na významného politika, aby kvůli uvedenému článku proti mně zakročil, není-li mu „lhostejná eventuelní podpora katolických voličů“.

Vytrvalým očerňováním vedení KTF bylo dosaženo toho, že v lednu 2002 rektor UK Ivan Wilhelm pohrozil zánikem fakulty, pokud se během čtyř měsíců nepodrobí zásadním změnám. Brzy skutečně došlo k omezení výkonu působnosti orgánů KTF a k takovým personálním čistkám, které znamenaly likvidaci dosavadní orientace fakulty. Šlo o zcela necitlivý zásah i z lidského hlediska, protože byli odstraněni jak zkušení profesoři, tak i mladí a nadějní odborníci. V květnu 2002 se Velký kancléř uchýlil k bezprecedentnímu kroku a údajně na písemnou výzvu „všech biskupů České církevní provincie“ (chyběly ovšem podpisy dvou biskupů) odebral prof. Wolfovi kanonickou misi pro vyučování katolické teologie.

Cíle kardinála Vlka bylo dosaženo: namísto specializované výchovy katolických kněží, kterých byl a je vzrůstající nedostatek, začala se KTF zabývat i okrajovými disciplinami, jako jsou aplikovaná etika, dějiny křesťanského umění nebo dějiny evropské kultury. Profesor Wolf musel fakultu opustit a byl „církevní cestou odklizen“ do funkce pomocného duchovního. Protože je již od r. 1987 děkanem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském, kde mu nemohla být činnost jinak zamezena, byl kostel Všech svatých, sídlo kapituly, rozhodnutím kardinála Vlka uzavřen. Ačkoliv prof. Wolf působí rovněž jako vědecký pracovník UK a každý rok vydává odborné teologické publikace, nesměl je v pražské arcidiecézi vydávat.

Ponurá kapitola kardinálova „boje o fakultu“ je díky Bohu minulostí, následky jsou však přítomné. Vedení „zmodernizované“ KTF se rozhodně nechlubí výsledky své práce. Spíše je tají, neboť na dotazy ohledně počtu absolventů kněžských či jiných oborů neodpovídá. Podle neoficiálních informací ze zdrojů mimo vedení fakulty je ve všech pěti ročnících pouhých 19 studentů bohosloví. Není tedy současná KTF uzavřenější než byla za prof. Wolfa, kdy údaje o počtu absolventů byly dostupnější a počty bohoslovců výrazně vyšší? Náprava chyb a křivd způsobených na KTF teď leží – vedle ostatních restů zděděných po jeho předchůdci – na novém pražském arcibiskupovi Mons. Dominiku Dukovi. Dostojí svému heslu „V duchu pravdy“ a napraví, co napravit jde?

Zatímco desetiletá éra „normalizace“ na KTF může skončit přijatelným kompromisem, na „přeobsazeném“ ÚSTR éra kádrování právě začíná. A protože nápor na obě instituce nese podobný mocenský rukopis, není vyloučeno, že také „tato noc nebude krátká“.

  • Profesor Václav Wolf autor: Jiří Janíček, zdroj: upload.wikimedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1577/157651.jpg
  • Kardinál Miloslav Vlk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1341/134073.jpg
  • Dominik Duka autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1565/156408.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...