Okénko z Indie (8)

Knihovna palmových listů byla stará oprýskaná budova. Stála přímo u prašné cesty, kterou namísto aut brázdily povozy tažené volky, a jen občas přibrzdil taxík, aby z něj vystoupila honorace místních. Když jsem vstoupila dovnitř, dva pánové v bílém úboru chtěli otisk mého palce. Tak jsem ten pravý zabořila do podušky nasáté červeným inkoustem, co tam přede mnou ležela, a obtiskla ho na čtvrtku papíru. Pak jsem přidala své jméno a taky, že jsem z Československa. Ten bez knírku se usmál, poznamenal si Česká republika a pak mě vyzval, ať počkám támhle na verandě, že on teď půjde do knihovny můj list najít.

Venku pod stříškou bylo plno, seděly zde rodiny i s dětmi a společné jsme měli jediné: naši zvědavost. Tajemno, které jsme si sem přišli z listu vyslechnout.

Jedna z dvanácti Knihoven palmových listů, která se v Indii uchovala, se nachází také na jihu v Kanchipuramu. Namísto knih jsou regály zaplněny svazky palmových listů, které jsou popsány védským písmem, co nesou odkazy z minulosti, přítomnosti a budoucnosti pro jedince a také některé společenství světa. Ten, kdo vládne tímto prastarým jazykem, předčítá z listu a na základě souhlasu osoby, že vyřčená informace o ní je pravdivá, může teprve vykladač listu přejít z minulosti do budoucnosti.

Pak zvolali mé jméno, po žebříku jsem vylezla do přístřešku z bambusu a v místnosti za mohutným stolem s lavicí seděli vykladač a překladatel. Ten první měl v ruce svazek asi třiceti suchých listů, svázaných k sobě jako štos záložek do knih. Když se začetl do prvního, zeptal se:
„Tvůj otec se jmenovat Frantysek?“
Zakroutila jsem hlavou.
„Josef?“
„Milan?“
„Martyn?“
S úsměvem přešel na další list.
„Ty mít dva bratry?“
- Ne. -
Tady jeho úsměv opadl.
„Tvá matka Alena?“
„Anezka?“
„Marie…?“
Zakroutila jsem hlavou.
„Špatný list…!“ sdělil mi překladatel a zatím, co vykladač odběhl najít ten správný list, chňapl po mobilu a věnoval se hlasu na druhém konci. Pak se vykladač vrátil s prázdnýma rukama a požádal mě, ať opětovně počkám, že hledání mého listu zabere nějaký čas. Při čekání se tam mihla Manuela, byla z Německa, a když mi sdělila, že jí výklad z listu pošlou e-mailem, protože časově nestíhají, přemluvila jsem ji, ať se vrátí a ten velký obnos peněz, který jim zaplatila, získá nazpět. Manuela se nejdříve zdráhala, ale pak usoudila, že výklad, coby odkaz předků, by měl být duchovním posláním a tudíž zdarma, a peníze si nechala vrátit. Načež se i se mnou se v Knihovně velmi rychle rozloučili: můj list raději nenašli.

Když mi česká ambasáda v Dillí sdělila, že o žádných Knihovnách nic neví, spojila jsem se s Thomasem, autorem bestselleru o Knihovnách palmových listů, jehož tři vydání byla u nás v mžiku rozebrána.

Za dva dny jsem se ocitla o sto dvacet kilometrů východněji, v noblesním hotelu, kde mě ovlažoval ledový vzduch klimatizace a fontánky s rybičkami, zatímco na ulici se nedalo nadechnout. O Thomasovi tady věděl každý. Jak by ne, několikrát do roka se objevil se skupinkou německých nadšenců a hodně místních bylo rázem v pohybu. Klimatizovanými mikrobusy se jezdilo po okolí, rukodělní řemeslníci, maséři a vykladači měli práci a na půl roku dopředu vyděláno.

Když za mnou doběhl recepční, posunky mi naznačil, že tam ten korpulentní zrzek v rohu je Mistr Thomas. Málem mi vypadly oči z důlků. Duchovno z něj jaksi docela vyprchalo.

Proroctví o Evropě, které Thomas před dvanácti lety ve své knize coby věšteckou vizi sdělil, se do puntíku splnilo – včetně teroristického útoku na nádraží v Madridu. Thomas tvrdil, že informace získal právě v jedné z Knihoven palmových listů. Ale to bylo opravdu kdysi dávno. Dnes je z něj úspěšný majitel cestovky.¨

Aby mě po zážitku z Knihovny potěšil, domluvil mi schůzku s kamarádem, mágem, který ovládal schopnost věštit z ruky. Hned jsem se k němu na druhý den vypravila. Nejdříve jsem chodila po městě křížem krážem, protože pro každého byl název ulice jiným směrem. Ale pak jsem v dáli uviděla nějaké vlnění a poskakování člověka uprostřed cesty. Když jsem se přiblížila, byl to on – můj mág. Celý šťastný, že jsem dorazila, mě usadil v domě obloženým černým mramorem. Manželka nám přinesla kafe s mlékem (a taky se škraloupem), a když si mág vzal mou pravou dlaň, rok po roce mi odříkal, co jsem znala, protože jsem to prožila, a touhy, které se už nějaký čas honily mou hlavou, vyjmenoval a představil jako mou budoucnost. Moc příjemné setkání…

  • Vykladač z knihovny palmových listů autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2007/200635.jpg
  • Mág, který uměl číst z ruky autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2007/200633.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...