Okénko z Indie (1)

Tenkrát jsem byla hlavně zvědavá a nedočkavá, jaké to tady bude. Přemýšlela jsem, jak funguje společnost, kde každý jedinec uctívá svého Boha? A někdy hned tři najednou? Bude to země nasátá fanatismem? Nebo pokorou a tolerancí? Přijmou mě místní mezi sebe? A co komáři? Složí mě dříve malárie nebo věhlasná špína?

Indie má v našich očích nálepku chudá a špinavá, kde nemoci mají svůj rej. Zavítáte-li do Mumbaje a Dílí, bude pro vás Indie skutečně ta špinavá, s žebráky na každém kroku. Život ve velkých megaměstech je (tak jako u nás) odlišný od života, který většina populace Indie vede. Po celé zemi potkáte dobrosrdečné obyvatele a společnost na vás zapůsobí jako optimistická, nenaleštěná, svobodně dýchatelná. Prostě svá. To vše a k tomu pestrost každého dne a spiritualita, která se nad Indií neviditelně vznáší, před pár lety učarovaly i mně.

Po příletu na jih země na mě vybaflo děsné dusno, smrad, prach a žár slunce, ale nejvíce dostaly zabrat mé uši a nos. Stála jsem s batohem na ulici a připadala si jako v prádelně. Nemohla jsem se nadechnout. Dokola stoupaly ztěžka černé mraky, které se jako na běžícím páse tvořily z kouřících výfuků všech těch motorek, aut, rikš, autobusů a náklaďáků, jež od časného rána zaplavují silnice indických měst 365 dní v roce. Po zádech mi stékaly čůrky potu a obnažené části těla vábily nenasytné komáry. Bolely mě uši z toho nezvyklého randálu, troubení rozličných klaksonů a štěbetání těch všech, co se tím mumrajem na ulici dokázali proplést. Tohle byla první minuta mé Indie.

Pak už mě udivovala jen ta pohoda, která ze zdejších lidí vyzařuje. Snad proto, že nikam nespěchají. Ručičky hodinek nerozdělují čas na pracovní a odpočinkový a den si dokážou vychutnat. Skupiny přátel v ulicích, debaty v hloučku náhodných kolemjdoucích a náboženské rituály jsou symbolem Indie. „Všechno ostatní počká, ale Bůh v našem životě je vždy na prvním místě,“ přesvědčovali mě mladíci ve městě Kanchipuram, proslaveném prastarými chrámy hinduistických bohů, kam to odpoledne kráčeli, aby se poklonili božstvu už potřetí. Je zřejmé, že náboženská víra hraje roli společenského stmelování, vždyť 80 %  indické populace je oddaná hinduismu.

A kdy se v Indii pracuje? Naprosté většině stačí jen trochu jídla – rýže, placka, směs vařené zeleniny v omáčce, ve které hutná dávka barevného chili koření nemůže chybět. S přístřeškem k bydlení si také nelámou hlavu. Kombinace kamenů, kterých je všude habaděj, hlíny a palmových listů je postačující. Bambusové tyče a kousky pestrobarevných igelitů tvoří pak střechu nad hlavou. Vařič na plyn nebo ohniště je součástí výbavy skromné domácnosti. Namísto postele si vystačí se suchým palmovým listím, ale většina ulehá přímo na hliněnou podlahu, která v úmorných vedrech příjemně chladí. Před obydlím často parkuje skútr, kolo nebo motorka, která uveze i čtyři členy rodiny a vpředu ještě stojí pes nebo pytel mouky.

To, co člověk umí, musí také zpeněžit, aby přežil. Máte pocit, že všichni tady něco prodávají a nabízí ke spravení, a to přímo na ulici. Všechny tyto práce mají pod palcem muži. Jeden šije nebo žehlí, druhý za clonou z lítajících jisker brousí nože a nůžky, třetí peče v zrezivělém sudu kukuřičné placky. Než si u prodavače zboží koupíte, tak sám od sebe usekne třeba kus z homole medu a nebo vytáhne ze smažícího oleje jednu z těch do hněda zbarvujících se kuliček a podá vám ji k ochutnání. Následně vše další zabalí do novin, ale žádné halabala to není. Preciznost a lásku jako by současně vkládal do každého přehybu novin.

Individualismus v Indii nemá prostor, kamarádi a rodina několika generací jsou společníci, s kterými se začíná a končí den. V ulicích potkáte skupinky mužů a žen, vždy odděleně od sebe, které stále o něčem diskutují. V ruce často svírají skleničku čaje nebo kafe s mlékem a taky s dvěma lžícemi moučkového cukru. A když kolem vás projdou dva postarší muži, kteří se drží za ruku, tak je to „pouze“ projev toho nejvěrnějšího přátelství.

Pořekadlo „čistota půl zdraví a špína celé“, které mívalo opodstatnění u našich babiček, tady platí podnes. Haldy odpadků sice hyzdí prostranství, a to nejen na konci města, ale vše přebytečné z domácností se spaluje přímo v ulicích za bílého dne. Delegace z odboru hygieny a daňového úřadu mezi pouliční prodejce nezavítá. Snad je to nepsaná, ale zase na druhé straně výhodná dohoda pro všechny v zemi, která pojme přes miliardu obyvatel: „Vy se o sebe postarejte, jak umíte, a my vás necháme být.“

Stále žasnu z ohromné chuti do života, kterou tady každý má. Slušnost, tolerance, vnitřní pokora a úcta k druhému člověku je pro Indy přirozená. Je to díky náboženství a zákonu karmy? Nebo na tom má svůj podíl i hudba, která se line z každého obchůdku, chrámu a burácí z rozharašených autobusů třeba v půl druhé v noci? Změn ve svém životě Indové moc nenajdou. Zdravotní péče a sociální jistota včetně důchodů existuje pouze pro zaměstnance ve státní správě a navštívit například sousední stát země většinu z nich ani nenapadne.

Předpisů a nařízení je tu poskrovnu, stejně tak jako cedule zakazující a upozorňující. Když se posadíte na schodek frčícího vlaku, tak na vás nikdo nekřičí. Stejně tak si můžete ohmatat tisíc let staré kresby a postavičky vytesané do stěn chrámů nebo „ulevit“ svému močovému měchýři na rušné ulici.

Život a myšlení Indů je prosté (nikoliv primitivní) a možná právě v té jednoduchosti a přímočarosti tkví recept na jejich spokojenost. Slova mladíka z ulice to jen potvrzují: „Raduj se a žij přítomností. Nevláčej s sebou minulost a nečekej, až jednou budeš šťastná.“

  • Motorky a skůtry stojí před každým obydlím autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1873/187248.jpg
  • Indická ulice je plná dobrot autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1873/187247.jpg
  • Obuvník při práci autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1873/187254.jpg
  • Setkání dvou světů autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1873/187256.jpg
  • V odpadcích je vždy něco k nalezení autor: Kamila Kysučanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1873/187258.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...