Odpusťte, mýlil jsem se!

Už několikrát jsem kritizoval naši vládu, že okolnosti případného umístění amerického radaru na našem území vysvětluje ledabyle, nedbale, ba arogantně. Že uhýbá před veřejnou diskusí. Dokonce že trochu ignoruje veřejné mínění, které je, pravda, podle Karla Čapka „ještě horší, nesmyslnější, chatrnější a neslušnější než mínění vlastní“, ovšem v kontextu politiky je přece jenom ne zcela přehlédnutelné. Byť mám v ohledu radaru utvořený postoj, přidržoval jsem se vždy starého dobrého Voltairova: „Nikdy nebudu souhlasit s vaším názorem, ale do smrti budu hájit vaše právo, abyste jej mohl vyslovit!“ Možná to uštěpačný intelektuálský rebel řekl malinko jinak, ale smysl, myslím, sedí.

Nyní ovšem: stal jsem se přímým svědkem diskuse, kterou statečný Václav Moravec a jeho tým uspořádali ve vesnici Borovno v brdském předhůří. Hosty byli zástupci vládní koalice i představitelé opozice. Není třeba je tu jmenovat, fungovali tak, jak jsme zvyklí, tedy jak je očekávatelné. Hráli podle svých rolí, soudit je pro to či alespoň něco jim podsouvat bylo by zpozdilé.

Zajímavější ovšem bylo publikum, které zasedlo v tradičním „kulturáku“. V něm byli převážně občané, kteří s radarem na našem území bytostně nesouhlasí. A na základě jejich reakcí jsem pochopil, že debata, po níž jsem (a samozřejmě nejen já, ale i mnozí významnější a moudřejší) tak dlouho volal, je neuskutečnitelná, protože nesmyslná, dokonce nemožná. Obecenstvo nemělo zájem poslouchat argumenty protivné strany. Z jeho chování dalo se vycítit, že by nejraději zrušilo onu druhou polovinu Voltairova bonmotu a zastáncům radaru ucpalo ústa (hubu). Názor byl hotov. Argumenty druhých nebudeme poslouchat a jenom se předhánějme, kdo obviní debatního protivníka ze lži drsnějším a efektnějším způsobem. Zcela upřímně: kdybych patřil mezi osobnostně a duchovně silnější bojovníky proti americkému zařízení v Brdech, hluboce bych se styděl. Takto jsem to měl ulehčené, byl jsem pouze rád, že mezi partu „antiradaristů“ nepatřím.

Žádat, aby mi někdo něco vysvětloval a při tom být od začátku utvrzen v tom, že jeho vysvětlení nepřijmu, ba že o něm ani nebudu přemýšlet, je nekorektní, ba sprosté. Nemusím potom chodit do veřejných debat, ale pouze rovnou pořádat demonstrace a stavět barikády. Případně chystat proces se „zrádci národa“, jak ostatně někteří zúčastnění naznačili.

Je to jako pustit se se zarputilým fanouškem fotbalového klubu do debaty, zda gól, který připravil jeho miláčky o titul, padl z ofsajdu či ne. Marné je promítat záznamy a dobírat se pomalu pravdy. Zbytečné debatovat s pomezním sudím, proč vlastně mával. Vyptávat se střelce i obránců. Rowdies s krvavýma očima nic z toho nevnímají. Oni nechtějí vědět, jak to s tím postavením mimo hru doopravdy bylo. Dokonce je ani neláká možnost, že závěr složité diskuse a dokazování dovede problém k závěru, který by možná i podpořil jejich názor. Oni žádnou debatu nepřijímají a nepotřebují. Jim je jasno. A kdo to s nimi nesdílí, je nepřítel. A řekněme to dle jejich gusta: je to svině. Jak jsem pochopil z chování některých „diskutérů“ v Borovně, svině nepřítel, který si zaslouží vyloučit navždy z našich řad.

Proto bych se rád omluvil za všechna svoje minulá volání po otevřené a všeobecné diskusi o radaru na našem území. Byla naivní, ba zpozdilá. Není totiž důležité, kolik lidí si ten radar nepřeje, podstatné je, kolik odmítá diskusi o něm a chce slyšet jenom svoje pravdy. Jiné názory pokládá na ohrožení demokracie. Přičemž nevnímá, že demokracie je diskuse, alespoň to říkal často dovolávaný Masaryk. Ovšem tahle slova platí, jenom když se to hodí. Nesedí-li nám, nebudeme ty druhé nepohodlné věty poslouchat. Věru smutný konec diskuse.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...