O rozporném Klausovi a příliš bezduché stranické disciplíně

V době, kdy se prezident republiky Václav Klaus přinejmenším ve dvou zahraničněpolitických záležitostech, jak se říká, mračí na vládu, v níž hraje prim jeho rodná ODS, poslal mi jeden posluchač třicetistránkový materiál, který se zabývá osobností tohoto našeho nejdéle sloužícího politika. Je to práce úctyhodná, neboť onen posluchač u příležitosti letošní prezidentské volby požádal četné naše renomované osobnosti o vyslovení názoru na Václava Klause, který byl jednak volebním favoritem a jednak poskytl už dost příležitostí, aby si lidé o něm mohli vytvořit poměrně zřetelný úsudek. U lidí vzdělaných, což platí o všech oslovených v této soukromé anketě, se dá předpokládat, že po tolika letech Klausova působení budou jejich úsudky oproštěné od různých emocí a povrchností, jaké byly tak typické zejména u části ženské poloviny populace v počátcích Klausovy politické kariéry a které nyní automaticky přináší i jen pouhý majestát prezidentského úřadu se sídlem na Pražském hradě.

Z oslovených osobností odpovědělo více než šedesát, ale jelikož anketa byla poněkud jednostranná tím, že šlo ve velké většině o odborníky z oboru psychologie, asi patnáct z nich jednoznačně odmítlo určit bez podrobného vyšetření a bez souhlasu vyšetřovaného jakoukoliv diagnózu. Takto byli pokáráni mnozí jejich kolegové, kteří s naprostou jistotou potvrzovali obecně sdílenou laickou představu, že Klaus je typický případ narcismu a bůhvíco ještě. Takové pseudodiagnózy střílené od boku jsou vskutku neetické.

Ovšem na druhé straně téměř padesát respondentů se pokusilo o dosti podrobné analýzy Klausovy osobnosti, z čehož asi dvě třetiny vyzněly negativně a třetina pozitivně. Nebudu zde z těchto charakteristik citovat ani nebudu uvádět jména jejich autorů. Znovu však opakuji, že to jsou jména velmi známá a většina z těch nejznámějších se o Václavu Klausovi vyjadřuje velmi kriticky, což už jsme od nich vícekrát četli či slyšeli. Za zmínku stojí i otázka, kterou si klade i náš kolega Petr Příhoda, co že nás to stále nutí, abychom se Klausem tolik zabývali a neustále přemílali jeho kontroverzní výroky a činy.

Zajisté, nebylo by běžné poskytnout na tyto otázky věrohodné odpovědi buď v tom smyslu, že Klaus dovede lidi provokovat a tak říkajíc zdvihat ze židle i stavět před diskutabilní problémy nemalé důležitosti, jako bylo například rozdělení Československa nebo opoziční smlouva, hlavně však jeho postoj k evropské integraci. O takových věcech musíme co nejvážněji diskutovat. To ostatně činíme a využíváme v kritice hlavy státu svobody slova mnohem více, než bývalo zvykem za první či třetí republiky, kdy oba tehdejší prezidenti u většiny veřejnosti požívali až monarchické úcty.

Tento komentář však nechce být zaměřen přímo na osobnost Václava Klause. Zmíněná anketa vyznívá vcelku podobně jako různá mediální hodnocení v tom smyslu, že Klaus vykazuje určité rysy, které pro střízlivě uvažující lidi mohou zpochybňovat jeho kompetenci stát po takovou dobu v čele české politiky a deset let v čele českého státu. Lze jistě předpokládat, že mezi takové střízlivě uvažující občany patří i mnozí zákonodárci ODS.

A tady je vážná otázka, která by v tomto případě patřila spíše do oboru psychologie davu, než jednotlivce. Jak to, že přes nutné pochybnosti, které leckterý senátor či poslanec ODS musí o Václavu Klausovi chovat, což teď dokonce veřejně manifestuje, oněmi rozpory v zahraniční politice, všichni s tak železnou disciplínou už dvakrát dospěli k závěru, že svoje hlasy Václavu Klausovi bez jediné výjimky prostě dát musí. Prokázali tím, že jsou stranou monolitnější než ČSSD, KDU-ČSL, zelení a dokonce i KSČM, kde všude se při prezidentské volbě nějaké ty nejednotnosti projevily. Toto je vážný problém a otázka pro každého zákonodárce, bez ohledu na to, zdali je levý, pravý, zelený, křesťan či marxista. Žádný ideový postoj není tak nebezpečný jako přikázaná jednomyslnost ve sporných otázkách.

Jistě lze namítnout, že stranická disciplína je i v demokracii nutná, ale měla by jít jen tak daleko, aby se nestala zcela bezduchou hlasovací mašinérií, které se po našich historických zkušenostech musíme bránit i kdyby nám slibovala nebe na zemi.

  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/382/38158.jpg
  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/265/26488.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...