Nucený slalom bulharskými silnicemi

Ještě nezačal červenec a s ním to největší prázdninové ježdění a už chodí zprávy o nehodách našich turistů v zahraničí. Jistě jsou i na podzim, v zimě a na jaře, ale když se blíží a začíná léto, stávají se tyto informace pravidelnějšími a bohužel už přirozeně patří k jinak většinou radostné sezóně. Ale kdyby bylo přirozené umírat v autě, asi by se o tom tolik nepsalo.Pořád nemůžu zapomenout na loňskou autonehodu v Chorvatsku, kdy z celé čtyřčlenné rodiny přežila jen asi šestiletá holčička a nějaký ten den čekala na příbuzné, než si pro ni přijedou. Byla jsem v Záhřebu, vyptávala se a sledovala průběh toho, co se dělo. Drásalo mě, že pro ni nemůžu nic udělat, ani jet jsem za ní v tu chvíli nemohla. A co bych jí tam byla platná – neznámá paní, která její rodinu nikdy neznala…

Je českou specialitou jezdit k moři bez přestávky, až 24 hodin bez pořádného odpočinku, často s jediným řidičem v autě. Stačí i méně, aby únava způsobila nehodu. Lidé mají pocit, že přijdou o neopakovatelné zážitky, když na pár hodin zastaví a zdřímnou si. Kdysi jsme jezdívali krásnou modrou Škodou 100 trasu Varna – Praha za babičkou. Byli jsme čtyři, plný kufr, zahrádka na střeše. Přes Jugoslávii jsme nesměli – ani na příslib, to u Bulharů nepřipadalo v úvahu. Takže Rumunsko (trajektem přes Dunaj z Bulharska), Maďarsko, Československo. Auta byla pomalejší, dálnice kratší, dětské autosedačky v nedohlednu. Rodiče jezdili vzorně, střídali se, cestou jsme stavěli na zajímavých místech a dvakrát přenocovali. Po obědě se táta někde na odpočívadle natáhl do auta, jak to jen šlo, a dal si šlofíka. Cesty jsme ve zdraví přežili a prožili spolu nádherné prázdniny. Tak jsem vnímala ježdění jako malá. Teď jsou na mých cestách auta rychlejší, dálnice delší, řidiči všelijací.

Dnešní Bulharsko se asi jako každý evropský stát snaží nehodovosti zabránit, země má ovšem stále o 20 procent silničních nehod více, než je unijní průměr. Za loňský rok bylo o 25 procent více usmrcených (v bulharské dopravní terminologii trefně zabitých) a zhruba čtyřikrát více zraněných než v ČR. Proč?

Během cest po Bulharsku, pokud právě neletíte nebo nezvolíte železniční dopravu, to s vámi pěkně zatřepe. Doslova. Cesty jsou obecně děravé, záplaty bývají nerovné a zpravidla nevydrží dlouho (což známe i u nás). Dálniční vozovky jsou různé kvality a vodorovné značení na nich často naprosto chybí. Kus dálnice ze západu před Varnou, na který se podle mapy těšíte a po průjezdu zemí na něj s pocitem úlevy najedete, vás brzy zklame. Jsou na něm velmi patrné a při jízdě velmi hlučné stopy hrubého přeasfaltování jen některých úseků, přesněji jen částí pruhů. I v jinak nejtišším autě si moc nepopovídáte. Nejlépe se tam tedy jezdí (neoznačeným) odstavným pruhem. Slavná dálnice, která má spojit Sofii s nejfrekventovanějším hraničním přechodem s Tureckem, se dělá po kouscích, které sice premiér pyšně otevírá, jako by je sám postavil, ale těch medializovaných pár kilometrů ujedete rychleji, než si o nich stihnete přečíst v novinách – a dorazíte na naprosto nevyhovující přechod, kde je problém i autem předjet kolonu TIRů, o vybavenosti, vzhledu či stavu vozovky ani nemluvě. Vjíždíte-li do Bulharska, je to skutečně ostudný vjezd do EU.

Prokličkovat mezi dírami, hrboly a jim podobnými překážkami není vždy možné a krokem stále jezdit nejde. Jsou příčinou nehod. Podepisují se na stavu vozidel – starých i nových. A ten zase snižuje obecnou bezpečnost – jak pro cestující, tak pro chodce.

Chodci to v zemi obecně nemají jednoduché. Za léta vývoje automobilismu se na dopravních komunikacích ti, co jdou po svých, stali menšinovým a neustále ohrožovaným druhem. Jakoby tu auta nebyla kvůli nám a my jim jen překáželi. V ČR je velmi příjemné vědět, že podle pravidel silničního provozu je zebra neboli přechod za normálních podmínek pro chodce a ti na něm při spořádaném chování mají přednost. Máte šanci přejít a nemusíte o ni pokaždé bojovat. Ne tak v Bulharsku. Tam je podle zákona řidič sice povinen zpomalit a dát vám přednost, ovšem jen v případě, že už na přechodu stojíte – ať na kraji či uprostřed. Budete-li stát na chodníku a rozhlížet se, ač je nade vši pochybnost, že chcete přejít, raději na přednost nespoléhejte. I ten okraj vozovky moc nefunguje – matku s kočárkem tu kolikrát jen objedou. Důležitý je postřeh a rychlost, nakonec před vámi stejně přibrzdí. Měli by… Na tureckou džungli to sice nemá, ale nebezpečné je to zhruba stejně. Jsou také místa, kde přechody pro chodce chybí. O podchodech či nadchodech nemluvě – podchody bývají jen ve městech, staré jako ulice, pod kterými jsou, nadchody v zemi nejsou obvyklé. Na větších či frekventovanějších světelných křižovatkách se v posledních letech objevilo světelné odečítání délky červené a zelené. Ty sice jsou pro řidiče pohodlné, ale není výjimkou vozidlo, které proletí křižovatkou v polovině poslední vteřiny, než padne červená. To může stát jeho řidiče život, protože ti, kteří čekají na zelenou, už nedočkavě popojíždějí. A to neznámo v kolika pruzích, zvlášť v hlavním městě. Jakoby to měli odkoukané z Turecka, kde vedle sebe stojí tolik aut, kolik se jich vejde, nehledě na vodorovné značení.

Abych ovšem příliš nekřivdila bulharským řidičům – nevyvádějí tak často a tak neuvěřitelné kousky jako ti turečtí. Podle jednoho přítele jsou tak ale pro našince nebezpečnější, protože jsou nevyzpytatelnější. Od tureckých lze očekávat vše a proto je prý člověk opatrnější. Já si tou logikou nejsem tak úplně jista… Také jsou mezi nimi ti ohleduplní nebo přinejmenším opatrní. Bohužel na ně rychle zapomenete, protože to by přece mělo být normální. Zapamatujeme si a vyprávíme pak historky o těch negativních zkušenostech na silnicích. I v Bulharsku ale platí, že kdo se chová v dopravě slušně, má větší šanci přežít. Jeho peněženka také.

  • Bulharské silnice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266988.jpg
  • Bulharské silnice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266990.jpg
  • Bulharské silnice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266991.jpg
  • Bulharské silnice autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266983.jpg
  • Bulharské silnice autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266985.jpg
  • Bulharské silnice autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2670/266987.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...