Nešťastný způsob české politiky

Průzkumy spokojenosti s budováním demokracie v Česku, Polsku a Slovensku vedou spokojení. Přes 60 procent dotázaných si podle šetření Eurobarometru myslí, že žijeme v lepší době než před 20 lety. Zhruba stejně je i těch, kteří jsou přesvědčeni, že vedou spokojený život. Nejvýše lidé hodnotí, že rok 1989 odstranil diktaturu komunistické strany a přinesl svobodnou volbu povolání. Za největší zklamání považují ztráty sociálních jistot, hlavně hrozbu nezaměstnanosti.

Vinu za všechny nectnosti restaurovaného kapitalismu s „lidskou tváří“ lidé pochopitelně dávají politikům. Proto politickým stranám v zemích Visegrádu důvěřuje sotva patnáct procent občanů. My, kteří jsme si v listopadu 1989 přáli politickou svobodu, rovnost šancí a transparentní rozhodování, kritizujeme politiky, že nedokázali vytvořit prostředí bez korupce a klientelismu. Ale i proto, že dostatečně nehájili tradiční hodnoty, postavení rodiny jako základu státu a nedotknutelnost lidského života. Po dvaceti letech svobody cítíme, že ani dnešní možnost ovlivnit veřejný život prostřednictvím politických stran není větší než nepatrná. Nedůvěra v politiku se stupňuje. A to i přesto, že od r. 1998, kdy byla v důsledku transformačních obtíží nostalgie po minulém režimu největší, se hodnocení „sametového“ převratu výrazně zlepšilo. Krize po pádu Topolánkovy vlády je ovšem zase ukázkou toho, že si politici nevědí rady sami se sebou. I proto politiky svým způsobem čas od času suplují novináři. Kritizují jejich nečinnost či nemohoucnost, ale také jim předkládají témata a problémy, které je třeba řešit. Nebýt tlaku médií a samospádu demokratických institucí, fungujících nezávisle na neschopnosti politiků, politický život v zemi by se možná zastavil.

Jedním problémem současné politiky je málo pestrý výběr politických témat i takřka neměnné personální obsazení politické scény. Je známo, a jiné systémy to demokracii vytýkají, že kvalita demokracie je přímo úměrná lidské kvalitě voličů a jimi zvolených zástupců. Zdá se však, že schopní a důvěryhodní lidé, kteří by politiku skutečně chtěli dělat jako službu, nemají o politickou kariéru zájem. Odrazuje je zákulisní propojení politiky s byznysem i stále pokleslejší politická kultura. Chyba je jistě i v nespravedlivém volebním systému, který přes svou oficiální „poměrnost“ znevýhodňuje menší strany. A protože velké strany naopak usilují o ještě výraznější většinový efekt, není na reformu volebního zákona velká šance. Menší počet stran v zákonodárných sborech ovšem kvalitu demokracie dále zpochybňuje, neboť znamená zúžení reprezentace zájmových skupin. Mezi dvěma a jednou partají v parlamentu je rozdíl už jenom té jediné. A ve slabé chvilce nějakého dalšího nedomyšleného atentátu na vládní kabinet může se vynořit i ona stará známá „vláda jedné strany“.

To, že na nás po 20 letech svobody dotírají reminiscence na dobu nesvobody, má svůj původ i v nedostatečném rozchodu s dědictvím minulého režimu. Tím myslím také finanční kapitál, který zůstal za nehty komunistickým bossům a jejich věrným. V době nepovedené ekonomické transformace to trefně vyjádřil kreslíř Vladimír Jiránek: načrtl žebráka s kloboukem a nápisem Vraťte, co jste nakradli!, kterého míjí elegán klausovského střihu se sloganem na zádech – Investujte, co jste nakradli! Václav Klaus v r. 1990 pohrdl vzorem prvního ministra financí ČSR Aloise Rašína, který okolkováním bankovek a zadržením jejich poloviny vyvedl korunu z inflační sféry a zamezil zneužití špinavých válečných zisků. Pro Klause však byly všechny peníze čisté. A to byl ten způsob reformy, který penězi, k nimž měli přístup především nomenklaturní kádry, pošpinil tvář mladé české demokracie. Ekonomické vazby, založené počátkem devadesátých let na těchto penězích, předurčily další průběh privatizace a poznamenaly i morální klima v českém podnikání.

Vzhledem k minulým zátěžím a impotenci politiků, neschopných dospět ke smysluplným kompromisům, máme jen slabou naději, že se příštími volbami cokoliv zásadně změní k lepšímu. Není proč se dnešní únavě z politiky divit. Snad bude opravdu lepší, povede-li zemi dál úřednický kabinet, ostatně oblíbený rekordním počtem Čechů. Odpočineme si tak aspoň od nešťastného způsobu české politiky.

  • Listopadové dny roku 1989 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1244/124320.jpg
  • Alois Rašín zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/85/8492.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...