Neplatiči dusí Řecko

Když se řekne Řecko, mnoha lidem se vybaví moře a pohoda, některé však jako první napadne krize, nepořádek a spousta promrhaných peněz. Kamenem úrazu Řeků může být i jejich mentalita – srovnejte je s Němci a je jasné, že jiný pes, jiná ves. Na žití v blahobytu se lehce zvyká, bez pravidel a přílišných kontrol. Nikdo se nemůže divit, že mnoho lidí kroutí hlavou nad tím, kolik peněz do této země teče a kolik nespokojených hlasů se z ní zároveň ozývá. Polínko pod oheň přikládá i studie chicagské obchodní školy, podlé níž by už do Řecka nemusela proudit žádná další finanční injekce, kdyby jen rok podnikatelé řádně odváděli daně.

Řecko, Řecko a ještě jednou Řecko. Co jiného slyšíme od vysokých státníků eurozóny za poslední týdny, měsíce, roky? Co byste říkali tomu, kdybyste o této zemi pár týdnů neslyšeli anebo slyšeli jen v dobrém světle? Asi by to byla úleva. Ulevilo by se v podstatě všem, neboť problémy spojené s odlivem peněz Řekům a s tím spojená krize se nyní přelévají téměř do všech odvětví. Pokud totiž zmíněné studie nelžou, některé strasti mohly být zažehnány tím, že by Řekové začali konečně řádně odvádět daně.

Příjmy soukromých lékařů, právníků a ostatních podnikatelů jsou ve skutečnosti dvojnásobné, než uvádějí v daňových přiznáních či oficiálních spisech. Řecký stát tak v důsledku tohoto jednání přichází ročně o 11,2 miliardy eur. Úsměvné a zároveň smutné je, že se tamní vláda právě snaží přijmout plán úspor, který má ušetřit 11,5 miliardy eur – tedy téměř stejnou částku, která chybí z výběru daní. Pokud by k tomu nedošlo, Řecko nedosáhne na pomoc od věřitelů.

Válka daňovým únikům

Mezi prsty proteklo Řekům peněz už dost a určitě nejen jim – téměř každá země se potýká s miliony, které se jen tak ztrácí – Česko rozhodně není výjimkou. Řecká vláda se však rozhodla vyhlásit daňovým únikům válku – probíhají daňové kontroly, ale šťouchlo se do vosího hnízda.

Řecké euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Tím, že nechtějí platit daně, se mnozí Řekové vůbec netají. Z vlastní zkušenosti mohu hovořit o tom, že pokud sednete do taxíku, můžete na taxametru najít 999 nebo XXX. Zkrátka se počítá s tím, že si cenu domluvíte a obě strany budou spokojeny. Taxikáři si tak přicházeli a stále přicházejí na slušné peníze. Není proto divu, že se tiše bouří, když se kvůli šetření ve státní kase sahá i na tuto Řeky milovanou činnost. Všechno to pak souvisí i s mezinárodní pomocí, která však do země doteče pouze v případě, že budou splněny všechny požadavky, především na škrty, úspory a kontrolu daňové soustavy.

Nejsou to však jen taxikáři, kteří přemýšlí, jak se kontrolám a postihům vyhnout, problém mají i majitelé restaurací. Někteří totiž příjmové doklady a podobné věci moc neřešili, respektive vykazovali jen určitou část příjmů. Nyní však čelí silné kontrole a daně musí platit do posledního centu. Odvod je totiž stanoven podle toho, kolik metrů čtverečních jejich restaurace zabírá. Druhou stranou mince je to, že se dnes v Řecku restaurační stoly zaplněné hosty moc nevidí, spousta podniků zavírá. Co by některé z nich daly za to, aby mohly platit řádně daně a mít zároveň tučné příjmy od zahraničních turistů.

Pokud by kontroly pomohly a země by se stala méně závislou na zahraniční finanční pomoci, uklidnily by se trhy a eurozóně by odpadla jedna těžká koule. Pozornost by se mohla přesunout na řešení problémů v Itálii a Španělsku. Ostatně kdo ví, zdali i tam není stejný problém jako u Řeků.

Řecko versus EU
Zdroj: Angelos Tzortzinis/ISIFA/Getty Images

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...