Není vlajka jako vlajka

"Už jsem vám opravdu přestal rozumět," říkal mi jeden španělský kolega, který čas od času zajíždí do České republiky a situaci v naší zemi se zájmem sleduje. "Posledně jste mi vysvětlovali, proč nevyvěšujete vlajky Evropské unie se stejnou náruživostí a hrdostí, jako to děláme my a naši další sousedi v západní Evropě. Celkem jsem začal chápat vaši historicky vzniklou nechuť vůči vlajkám a nařizování k jejich vyvěšování z minulosti. Tehdy jste o tom obsáhle informovali ve zpravodajských pořadech a vaši státní představitelé to přece vysvětlovali i Sarkozymu, že? Ale proč tedy teď s takovou chutí vyvěšujete tibetské vlajky? Neříkali jste přece, že vlajky moc nemusíte?"

Chvíli jsem váhal, jak mu to vysvětlení přesně zformulovat. Chtěl jsem mu říct, že nám přece z důvodu našich vlastních špatných zkušeností s nesvobodou z minulosti jde o to, vyjádřit se proti nespravedlnosti, nadvládě, nesvobodě a útlaku, byť ve vzdálené zemi. Pak jsem si ale vzpomněl: A co mu řeknu, když se mě zeptá: Aha, ale proč tedy taky nevyvěšujete vlajky kurdské, dárfúrské, kašmírské nebo ty naše baskické?  

A tak, než jsem něco řekl, začal on sám. „No já jsem si už dřív všiml, že váš národ se těžko ztotožňuje s nějakými kladnými hodnotami. Spíš se sjednotí na nějakých hodnotách odporu vůči něčemu, že?" A pokračoval: „Že vám jde o ten Tibet je jistě dobře, ale myslím, že vás víc spojuje odpor k Číně. Všiml jsem si toho už třeba během loňských olympijských her v Pekingu. Je to módní záležitost. Spíš už ale z módy vychází. Vždyť přeci Hillary Clintonová v Číně před pár týdny jednala zcela normálně a na prvním místě jí šlo o dobré vztahy a obchod."

Musím na to stále myslet a říkám si: Něco na tom je, že jsme (teď ale nemyslím všechny spoluobčany mé krásné země, mám na mysli podstatnou část a také to, jak nás vidí venku) vlastně tak trochu proti všem. Jsme proti Číně, protože je totalitní a komunistická. Ze stejného důvodu jsme i proti Kubě. Jsme ale i proti Evropské unii, protože nás nutí vyvěšovat vlajky a stále po nás něco chce. Hlavně se stále staráme o to, co jí budeme muset dát a jak málo z ní dostaneme (pocit, že nás neustále někdo chce oklamat a okrást, je u nás silně zakořeněný, a procento euroskeptiků, pardon eurorealistů, je u nás nejvyšší v EU, včetně mnoha členů vlády a prezidenta republiky). Jsme proti Rusku, protože s ním máme špatné historické zkušenosti. Jsme také proti Latinské Americe, protože se tam v posledních letech k moci dostaly levicové vlády. Ale jsme vlastně i proti USA: Dvě třetiny lidí jsou proti naší účasti na americkém systému protivzdušné obrany a instalaci radaru na českém území, a naším největším zájmem bylo jen zrušení amerických víz.

A s kým tedy jsme? S Tibetem, s Kosovem, Albánií, Gruzií… Pro malou zemi, jako je ČR, to nejsou zrovna silní spojenci, jakkoli tam mohou žít krásní a upřímní lidé. Vždy jsme byli v naší české kotlině dost uzavření a vždy jsme měli pocit, že všemu rozumíme nejlíp. Dokonce jsme byli tak přesvědčeni o naší síle a pevné izolaci, že jsme si mysleli, že nás ani současná světová hospodářská krize nepostihne…  Ale to už je jiná kapitola.

  • Tibetská vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/163/16276.jpg
  • Zelení vyvěšují tibetskou vlajku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/727/72668.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...