Nemají zájem, abych důvěřoval

Vzácně se shodli prezident Václav Klaus a renomovaný ekonom Miroslav Zámečník. Oba tvrdí, že koaliční politici si nedali příliš práce vysvětlit lidem nutnost důchodové reformy. Že už skoro vůbec jsme jim nestáli za to, aby jednoznačně ozřejmili, proč cesta vede skrze zvýšení DPH, o tom netřeba hovořit. Moje ekonomické znalosti se pohybují v tomto oboru na hranici negramotnosti, těžko se umím postarat o svoje vlastní peníze, jednání s úřady ve mně vyvolává stress, ba strach, mám pořád pocit, že co chvíli se mnou nějaký byrokrat či byrokratka řádně zatočí a nechají mě na holičkách – existenčně i existenciálně. Přesto si však dovolím mít velmi laický názor, který koresponduje s dalšími Zámečníkovými výhradami k reformě: jeden důchodový fond by měl být státní. Nechat všechno tak říkajíc soukromému sektoru pokládám v současné situaci za cosi na hranici šílenství.

Vysvětlení tohoto postoje je jednoduché. Současná krize nebyla pro jednotlivce ani tak ekonomicky dramatická. Spíše ve spojení s masovým průvalem toho, co jsme už dlouho tušili – nepořádkem a korupcí všude, kam se člověk podívá, bez ohledu na politickou příslušnost, ideologii a názory, působí na všechny demoralizující vliv krize důvěry. Kupříkladu v okamžicích, kdy zjišťujeme, že cosi tak zdánlivě neporazitelného jako je mohutná sázková kancelář, se hroutí, vzniká i v tom největším optimistovi jisté šimrání nejistoty. Když už i hazard se dostane následkem všelijakých čachrů a tahů do maléru, co čekat jinde?

Slovo „podnikatel“ je obecně vyslovováno s nedůvěrou. Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo pouze z lidské závisti, kterou se mnozí v této souvislosti ohánějí. Bohužel je to složitější. Či spíše horší. Podivný temný vývoj této sféry lidské činnosti u nás vytvořil ve veřejném prostoru povědomí, že podnikání je jakési „šmé“. Vím, je to nespravedlivé, většina podnikatelů jsou slušní lidé, kteří dřou od nevidím do nevidím, když ale občan neustále naráží na zvláštní černoty, kšeftování na hraně zákona, nechutnou propojenost politiky s byznysem (a znovu důrazně opakuji: jsou komické všelijaké ty žabomyší války kupříkladu v diskusích pod internetovými blogy, jestli tuto nechutnost podporují více modří, oranžoví, černí či fialoví, je to jako venerická choroba, jejíž nositelé nedbají, koho zasahují), nemůže pociťovat záplavu štěstí, jak se nám trh tady hezky vyvíjí. Jaká je jeho první i poslední myšlenka v okamžiku, kdy se dozví, že by si měl na stáří spořit do jakéhosi soukromého fondu? „A budu každý den čekat, kdy ho vytunelují. Teď si budu utrhávat u huby a na stará kolena mi nějaký chytrák s tím, co jsem ušetřil, uteče někam na Bahamy. Tam mi bude strouhat mrkvičku.“ A pomyslí si něco o staré dobré matraci, která sice nepřidá ani mizerný mrňavý úrok, ale nic neukradne.

K tomu samozřejmě rozčílí človíčka skutečnost, že se nastartování důchodové reformy má dít také prostřednictvím zdražení. Možná se dá eufemisticky říkat zvyšováním DPH, ale v důsledku pro naše kapsy je to jen a jen zdražení. A že se to všechno děje, zatímco byl veřejný majetek podle všech otevřených zdrojů informací vcelku brutálně plundrován všelijakými zvláštními projekty, stavbami a záměry, to si lidé snadno přičtou. Pravda, neuvědomují si, že i přes to, jak jsou prošustrované sumy vysoké, jsou pořád v řádech nižší než ty potřebné do rozpočtu, nicméně i ti, kdo si to uvědomují, řeknou, že každá zašantročená koruna by byla dobrá. A pod tímto obecným rozčílením přitápějí všelijací nostalgičtí postbolševičtí vzpomínači vyvoláváním doby, v níž něco znamenali, a tvrdí vcelku bezostyšně, že za nich bylo lépe. A my ostatní jsme tenkrát byli mladší, ba mladí, a se životem je to jako s vojnou – špatné vzpomínky se z paměti vymazávají a zbývají jen ty příjemné – a jsme mnohdy tak pitomí, že bychom jim i uvěřili, byť samozřejmě s výhradami (tolik se nám to v hlavách ještě nezvrtačilo).

Vím, že to, co jsem napsal, je nejspíš podle všech ekonomických, politických a sociálně-psychologických zákonitostí a zásad pokleslé, zjednodušující, populistické a kdo ví, co ještě. Jenomže nejsem ani ekonom, ani politik, ani vědec. Jsem pouze člověk. Chtěl bych být se vším všudy občan, ne jen formální. A rozhodně netoužím po tom cítit se jako pitomec. A doopravdy: chtěl bych věřit. Jenomže občas se mi zdá, že ti, kterým přísluší ucházet se o důvěru lidí, nemají zájem, abych důvěřoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...