Nečekaný náboj pomníku sovětů

Objeví-li se ve veřejném prostoru zpráva, že bylo třeba ze sociální sítě něco stáhnout na žádost někoho, komu to tam vadilo, hned ji začnou média přebírat. Vyslovenou otázkou je většinou, kdo, proč a zda odůvodněně zásah požadoval; a týká se toho i většina komentářů. Dalším je obvykle nevyslovená skutečnost, že jde o zásah do svobody komunikace, že je to v rámci té které sítě (většinou Facebooku), která jinak slibuje svobodu necenzurovaného projevu – nebo to od ní uživatelé očekávají.

V minulých dnech to bylo stažení fotky z titulní stránky Euronews na FB. Fotky s památníkem sovětské armády v bulharské Sofii, částečně přemalovaného ukrajinskými národními barvami. Není to jeho proměna první ani poslední. Tak jako kdysi v Praze na Smíchově chviličku stál narůžovo natřený sovětský tank, tak v poměrně nedávné době začali v Sofii měnit barvy i vytesaní vojíni armády bývalého Velkého bratra. Na rozdíl od pražského tanku je však vždy jen omyjí a nechají připravené čelit dalším proměnám.

Památník Rudé armády v Sofii
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Památník stojí v samotném srdci hlavního města, u Orlího mostu a Sofijské univerzity, co by kamenem dohodil od velkého stadionu, parlamentu, Akademie věd, katedrály Alexandra Něvského, Národní knihovny, Patriarchátu bulharské pravoslavné církve, pár minut pěšky od Národního divadla, prezidenta, vlády, hlavních dopravních tepen města. Odhalen byl v roce 1954, deset let poté, co pro Bulharsko skočila válka, po komunistickém převratu. Sestává z několika částí, nejvyšší je 37 metrů vysoký sloup s postavou sovětského vojáka mezi bulharským dělníkem a bulharskou vesničankou. Zahrnuje několik plastických výjevů, z nichž jeden – ten s rudoarmějci – je obrácen k jedné z nejfrekventovanějších tříd Sofie. Po změně režimu na přelomu 80. a 90. let začaly nekončící diskuse, rozhodnutí, demonstrace – všechny pro či proti setrvání památníku na stejném místě či vůbec jeho zachování. Bez výsledku.

V létě 2011 začal památník sovětské armády čas od času plnit funkci, kterou nikdo z jeho obránců nečekal – funkci občansky aktivní. Symbolika pomníku byla zrecyklována, zkomplikována a povýšena. Neodkazuje jen na památku již neexistující armády, která podle časově omezené historiografie doby jistého politického režimu byla zázračnou osvoboditelkou a zachránkyní bulharského národa. Stal se základem pro další vrstvy vnímání světového i národního dění. Během necelých tří let se tak památník hned několikrát dostal z všedního stavu banálního přehlížení na stránky zahraničních médií.

Poprvé se figury sovětských vojáků proměnily v globálně známé postavy – Santa Clause, klauna Ronalda z MacDonaldu, Supermana, Jockera a Robina (z Batmana), Masky ze stejnojmenného filmu apod. Sovětské a americké v jednom. Spojení protipólů – propagandou zprofanovaného obrazu z minulosti a marketingem zpopularizovaných fiktivních postav současné popkultury. Mají hodně společného – byly nebo jsou systematicky vtloukány do hlavy miliónům lidí, kteří to často přijímají nekriticky a pasivně.

Památník Rudé armády v Sofii v červnu 2011
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Únor 2012. Světem cloumala kauza dohody ACTA. Sovětští vojáci dostali masky známé jako symbol skupiny Anonymous. V době všudypřítomné cenzury povinnou úctou a vděčností zahrnované tváře byly překryty maskami těch, kteří se novodobé cenzuře postavili. Kdysi byla mezinárodní i politicky motivovaná. Nyní také mezinárodní, dobrými úmysly způsobená dohoda mohla dláždit cestu do cenzurního pekla.

Památník Rudé armády v Sofii v únoru 2012
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Srpen 2012. Po odsouzení členek skupiny Pussy Riot dostali v Sofii sovětští vojáci barevné kukly. Na protest proti porušování lidských práv v zemi, která bývala srdcem impéria, kde zítra znamenalo včera a která i právě díky své armádě, zvěčněné památníkem, porušování lidských práv úspěšně rozšířila do pěkné hromádky zemí.

Únor 2013. Den památky obětí komunismu v Bulharsku. Vojíni, za jejichž pomoci byl nastolen režim, který je má na svědomí, zazářili bulharskými národními barvami – bílou, zelenou a červenou. Možná proto, že oběti komunismu zákonitě nebyly jen oběťmi Sovětů, ale převážně těch, kteří Sověty ochotně poslouchali, sloužili jim a byli kolikrát papežštější než papež (nebo spíše sovětštější než sovět).

Památník Rudé armády v Sofii v srpnu 2013
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

21. srpen 2013. Památník se probouzí do letního rána celý růžový – skoro škoda, že na něm není aspoň jeden pořádný tank, aby byla iluze dokonalá. Nápisy: Bulharsko se omlouvá (česky i bulharsky), Praha ´68, Tak se omluvte! – Omluva za spolupráci. Omluva za Bulhary a snad i za Velkého bratra, když on sám to nikdy neuměl.

23. února 2014. Další barevné probuzení, modro-žluté: Sláva Ukrajině! Vyjádření solidarity se zemí, tvrdě bojující o své právo obrátit se k Evropě a vymanit se z vlivu hlavní následnické země SSSR. Kdo ví, třeba byl voják z plastiky původně Ukrajinec? A znovu je to o tom, kdo má skutečné máslo na hlavě, kdo stojí na špatné straně a kdo má odvahu bojovat za svou svobodu.

Památník Rudé armády v Sofii v únoru 2014
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Za dva a půl roku pět barevných senzací v centru Sofie. Pět kauz či dokonce dramat, na kterých se podílí něco z dědictví Rudé armády. Pět případů, kdy jsou vzpomínka a dědictví podrobeny kritice, morálně zpochybněny – a zároveň je vyjádřen postoj k postsovětským a postkomunistickým jevům, podpora svobody občanské, svobody umění, svobody vybrat si vlastní cestu a rozhodovat sám o sobě.

Ať už ruská diplomacie protestuje, nebo ne, ať se lidé přou, jde-li o zneuctění památníku, či nikoli, zatím to vždy dopadlo tak, že byl celkem rychle zajištěn a umyt a rozruch postupně ztichl – i proto, že Bulharsko musí řešit podstatnější problémy. Je ale úžasné, jaký náboj může takový starý a zastaralý památník mít, vezmou-li ho do parády lidé, kteří se jen tak s něčím nesmíří a nebojí se to dát najevo – třeba barvami. Je to působivější, zapamatovatelnější a údernější než jakékoli diskuse, skupinkové demonstrace, diplomatické nóty. Ani na ten Facebook se to nemusí dostat – a přesto vždycky dostane.

Co bude příště? Možná uvidíme za půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...