Možná se ještě budeme muset omluvit za listopad 1989

Vcelku nenápadně prošla médii zpráva, že tři bývalí studenti Vysokého učení technického v Brně, dnes architekti, se nemusejí svému někdejšímu pedagogovi Janu Snášelovi omlouvat za to, že v listopadu 1989 podepsali dokument, v němž mu vyjádřili nedůvěru, odmítli chodit na jeho přednášky a doporučili mu zvážit setrvání na škole.

Tehdejší předseda základní organizace KSČ na fakultě Snášel dostal v prosinci roku 1989 výpověď a jako červená nit se dlouhým souzením s bývalými studenty Jiřím Slezákem, Martinem Laštovičkou a Zdeňkem Hirnšálem táhne žaloba, podaná už v roce 1991, že peticí a vůbec akcemi proti němu v listopadu 1989 stala se mu občanská újma.

Nevím, jak komu to připadá, mně zcela absurdní, bohužel nevidím do kliček paragrafů, zejména těch našich, typicky českých, ale prvoinstanční soudy dosud rozhodovaly ve Snášelův prospěch. Teprve tento odvolací krajský soud rozhodl, že nelze bránit svobodnému projevení názoru. Navíc zjistil, že „tvrzení a hodnotící soudy původců listiny, v níž vyjádřili Snášelovi nedůvěru, nejsou v uvedených souvislostech neoprávněnou kritikou žalobce coby osoby veřejného zájmu, neboť mají pravdivý základ.“

Studenti tehdy, v listopadu 1989, napsali, že Snášel zneužívá politické postavení a projevuje se „demagogickým, arogantním a kariéristickým vystupováním“. Lze říci, že to bylo pro většinu komunistických funkcionářů charakteristické: byli přece symbolem neomezené moci a ta, jak notoricky známo od slov anglického historika Johna Dalberg-Actona, korumpuje, přičemž absolutní moc (kterou komunisté na základě 4. článku 1. hlavy ústavy se svou „vedoucí úlohou ve společnosti“ přece měli) korumpuje absolutně. Čímž není myšlena pouze korupce ve smyslu hmotném, nýbrž i korupce mravní a intelektuální. S čímž bezesporu souvisí zneužívání politického postavení… Byť předsedové komunistických organizací brali svoji pozici prvního po Bohu (rozuměj: po vyšším stranickém funkcionáři) jako samozřejmost. A – ruku na srdce, sáhněme si, přátelé, do svědomí – my ostatní jsme to trpně přijímali také. Byli to prostě „větší psi“, či, chcete-li bojaři, vykonavatelé moci, páni nad našimi těly i dušemi.

Zdálo by se, že brněnský krajský soud rozhodl po logice věci. Ovšem znepokojuje výrok Snášelova advokáta. Ten tvrdil, že trojice bývalých studentů žije v ideologické bublině roku 1989 a společnost už nyní je myšlenkově jinde. Co to má znamenat? Že současný veřejný prostor začíná vnímat režim, který tu do listopadu 1989 byl, jako dobrý? Že jeho vykonavatele rehabilituje? Že nakonec řekne, že to byli prima kluci a že to s námi mysleli dobře? Zatímco my byli nevděčníci…?!

Ono se to tak občas začíná jevit. Ne už pouze nostalgici, kterým uplavala Aurora, ale i někteří tzv. revizionisté začínají hledat v historii záchytné body, na nichž by se dala zakotvit myšlenka, že ten systém nebyl špatný, že jenom občas nějací nedobří lidé udělali chyby, že autobusy jezdily všude a měli jsme právo na práci (rád bych při této příležitosti upozornil, že to byla eufemisticky nazvaná pracovní povinnost, však z dějin dobře víme, že „Arbeit macht frei!“). Že občas někdo v tom zemském ráji na pohled visel za krk až do úplného zadušení, někoho trefili do břicha na hranicích nebo někdo seděl v base či tu toho, tu onoho vyhodili ze zaměstnání nebo ze školy, a to všechno jenom proto, že něco řekl, případně napsal nebo ani neřekl ani nenapsal, ale oni si usmysleli, že má prostě dotyčný smůlu a že se s ním musí zatočit, to je podle těchto nových opravců výkladu života bývalého „žití v ideologické bublině“ minulosti.

Že ten systém z nás vyrobil stádo přikyvujících pejsků usazených u zadních oken vytoužených autíček, jakousi navoněnou lůzu, prahnoucí už jenom po aromatičtějších parfémech, kterými se zamaskuje, že nám smrdí nohy i duše, to jaksi pomíjejí, byť se to s námi táhne dodnes. Že posiloval v našich myslích Závist a ta k sobě přitahovala svou věrnou sestřičku Nenávist (tak nějak jsi to říkal, že, milý Františku z Assisi?), to je přece pouze jednostranná ideologizace režimu rozhodně ne totalitního, však přátelé? Dalo by se říci, že ten režim byl přísný, někdy možná příliš, ale zase nám všechno dal, tedy všechno, co jsme potřebovali, vlastně: co on usoudil, že potřebujeme. Něco navíc nám tu ve větší, tu v menší míře dovolil vyvekslovat, vyšmelit, ba i ukrást, protože by bylo nehumánní okrádat rodinu, že? Tak co bychom si stěžovali?

Když to tak pěkně všechno zrevidujeme, zjistíme možná, že stěžovat si mohou oni. Stejně jako soudruh Snášel. Že měli zůstat na svých místech. Měli přece zkušenosti. Však to mnozí z nich (ti, kteří se dokázali uchytit ať už v politice prostřednictvím jiných stran, ne už pouze té jedné, jediné vyvolené a povolané, či v byznysu, ne už řízenému centrálně ÚV KSČ, ale kmotry) prokázali v praxi. A ta je zásadní ověřovatelkou teorií. To my, marxisté, jakož i neomarxisté, přece víme. Stejně jako je nám zcela jasné, že autobus nemá jezdit jenom do Horní a do Dolní, ale i do Horní Dolní. A jak to zařídit. A co se té vedoucí úlohy jedné strany týče, která z těch našich současných by to nevzala? To by se to přisávalo na státní cecíky!

Rozhodnutí brněnského odvolacího soudu bylo vlastně proti duchu doby. Měli bychom upravit paragrafy, aby jasně řekly, že komunističtí funkcionáři neměli, ba nesměli být v roce 1989 a později hubováni. Možná se svolá nějaká rehabilitační komise a poprosíme je za odpuštění. Svoboda nebude do jednací síně připuštěna. To není žádný relevantní svědek. Nějaká uřvaná bába jakási. Zato výše řečené dámy Závist s Nenávistí budou mít slovo. A přivoláme si k tomu nějakého erudovaného poradce z širé Rusi! Vždycky nám přece dobře radili. A jak se s nimi fajn obchodovalo! Třeba zrovna v jaderné oblasti, to byl export uranu, jen to svištělo. Tak teď by to šlo zase zpátky, z Moskvy rovnou do Temelína. Teprve pak bude ten atomový obchod definitivně výhodný pro obě strany. Už to nebudou ty komunistické, ale ty od Putina. Tam i tady. Už je čas, soudruzi, skoncovat s minulostí a jejím ideologickým výkladem. Bylo přece dobře a bude ještě líp! Ale nejdřív se jim budeme muset omluvit. Provést sebekritiku. Na to jsou oni psi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...