Mešita v Kolové na Karlovarsku nebude mít ani dvě věžičky ani kopuli s půlměsícem. Kazašští muslimové, kteří v obci mají bydlet, sice chtěli mešitu s věžičkami, ale narazilo to na regulativy územního plánu, podle něhož je toto území určeno pouze k venkovskému bydlení. Rozestavěná stavba v lokalitě Za humny tedy nemá být mešitou, ale jakýmsi kulturně společenským centrem.
Ani to však není tak úplně jasné: podle schváleného územního plánu obce se totiž počítá jen se „zachováním současné nabídky kulturních zařízení“ a nejsou navrhovány žádné plochy pro jejich rozšíření (jedinou sakrální stavbou v obci zůstává Kaplička sv. Anny z r. 1873). Kolovští zastupitelé nicméně alespoň doporučili pro novou stavbu sedlovou střechu. To zase rozlítilo české muslimy. Podle místopředsedy brněnského muslimského sdružení Libertas Independent Agency Lukáše Lhoťana šlo o „xenofobní a rasistický“ postup. Představitelé obce prý neměli žádné námitky, „dokud se nedozvěděli, že investorem jsou obyvatelé islámského vyznání“. Ve zprávě ČTK se objevilo i vyjádření dvou místních zastupitelů, z nichž jeden vyslovil obavu z toho, že „umírnění muslimové v Kolové něco postaví, pak se tam stáhnou radikálové a ty umírněné vyženou“. Druhý poukázal na fakt, že ze strany islámských extremistů dochází v některých zemích k vypalování katolických kostelů. Na to však muslimské sdružení reagovalo striktní výzvou, aby dotyčný zastupitel „prokázal spojitost mezi obyvateli obce Kolová islámského vyznání a údajnými útočníky na katolické kostely“. Pohrozilo mu také, že pokud tak neučiní, hodlá zahájit „šetření možného spáchání trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině obyvatel a rasismu“.
Obávám se, že občané ČR toho o teroru radikálních islamistů vůči věřícím jiných denominací i vůči vlastním souvěrcům vědí víc, než by si přál pan Lhoťan, i než by si přáli oni sami. Děje se to v Evropě, na Blízkém východě i v jiných částech světa. Nicméně čeští muslimové neochvějně tvrdí, že jde o pomlouvačné protiislámské kampaně. A jsou prý připraveni i demonstrovat za věžičky v Kolové. Nejsou spokojeni ani s přístupem státních orgánů. Chtěli by v Česku expandovat, přičemž ambice mají nemalé: např. vyučovat islám ve školách, zakládat církevní školy, vysílat muslimské duchovní do armády, či konat církevní svatební obřady. Ačkoliv nesplňují ani jednu ze dvou hlavních podmínek, nejsou v ČR registrováni deset let a nemohou se prokázat deseti tisíci podpisy věřících (v r. 2004 předložili jen 400 podpisů), žádají také o financování svých duchovních ze státního rozpočtu. „Není to ani tak kvůli financím, jako z psychologických důvodů, chtěli jsme být na stejné úrovni, jako jsou křesťanské církve či židovská obec,“ popsal motivy žádosti Vladimír Sáňka z Ústředí muslimských obcí. Aby rozptýlili obavy z islámského radikalismu, tvrdí čeští muslimové, že odsuzují všechny formy náboženského extremismu, jsou pro toleranci a otevřený dialog.
V sousedním Rakousku žije mnohonásobně více muslimů než u nás. S proklamovanou islámskou tolerancí tu však mají velmi odlišné zkušenosti. Státem placení učitelé islámu například prohlašují, že za odklon od islámu by se mělo zabíjet. Podle nedávného průzkumu katedry náboženské pedagogiky na Vídeňské univerzitě si to myslí každý pátý muslimský vyučující. Režim země, v níž se rozhodli dobrovolně žít, prohlašují za „nepřijatelný“, jeho peníze ale přijímají. Více než pětina dotázaných muslimských pedagogů uvedla, že islám a demokracie se vylučují a podle každého třetího nelze islám a Listinu základních práv a svobod uvést do souladu. Také rakouská ústava podle nich odporuje islámu. Každý desátý učitel považuje podle zmíněného průzkumu za přípustné obracet lidi na islám násilím. Na hodiny islámu tam chodilo nebo chodí asi 50 tisíc dětí. Učí je 400 učitelů, z nichž se 210 účastnilo průzkumu. Anas Schakfeh, rakouský šéf Společenství islámské víry, jež tyto učitele do škol vysílá, ale výsledky ankety zpochybnil. „Nemůžeme zodpovídat za to, co si kdo soukromě myslí,“ prohlásil.
Zdá se tedy, že opatrná zdrženlivost našich státních orgánů ve vztahu ke snahám o uznání islámu coby plně rovnocenného s křesťanským a židovským náboženstvím není neodůvodněná. Už vícekrát se v zemích s rozšířenějším islámem z nenápadné muslimské školy stala v lepším případě bašta islámského fundamentalismu, v horším základna teroristů. Dohod západoevropských států s muslimskými zeměmi z r. 1973 o pozitivním prezentování islámu teď jistě mnozí litují. Excesy džihádu nelze přehlédnout. Doufám, že nevyjádřím politicky nekorektní názor, když řeknu, že nemohou být ani tolerovány.
