Médium jako životní názor aneb kacířské úvahy nad médii III.

Slyšel jsem úvahu, že výborně naprogramované médium budoucnosti by mělo splynout s jeho uživatelem v sociálních sítích v „dokonalé bouři“. Termín z meteorologie pouze dokazuje, že podoba médií budoucnosti nemá zatím vlastní terminologii a debaty o ní jsou plné metafor. Komu se to nelíbí, ještě nepochopil, k jaké revoluci v médiích dochází a co by mohlo být jejím výsledkem. Podobá se jedné milé dámě, která mi s vážnou tváří vyprávěla, že facebook je seznamovací odpornost a podobná věc tady přece byla odjakživa, předcházela mu novinová inzerce. Youtube prý jen nahrazuje televizní pořad, kam se posílala domácí videa.

Jeden můj kolega zase dokonce tvrdil, že televizi sledují hlavně starší lidé a jako taková by tedy měla být konzervativní, nastavená na lidi, kteří neužívají internet, a držet se hlavně klasických formátů a na módní trendy nenaskakovat. Odvětil jsem, že jde o relevantní názor manažera, který chce do pěti let umřít, nechce se mu nic dělat a po mně potopa.

Sociální sítě, respektive sociální média nejsou jen elektronickou variací na stejné téma, jsou novým světem, který zásadně mění vztah uživatele k médiu. Médium má víc funkcí než v minulosti a individualizuje se. V jednom z minulých blogů jsem psal o budoucí nutnosti generačně vytvářet různé typy zpravodajských pořadů nebo klipů, nyní bych chtěl popsat trend, který už přichází a umožňuje onu dokonalou bouři.

Médium jako životní názor

Když jsme před lety konstituovali ČT24 jako „zážitkově analytický kontinuální živý program“, už tehdy jsem tušil, že to je pouze první krok pro úspěšný televizní zpravodajský program. Pouhé „informování“ už je minulost a zpravodajský zážitek s přímým přenosem maxima vysílání je stále jen první krok pro médium, které chce uspět v konkurenci stovek serverů, blogů, specializovaných webů nebo mobilních zpráv. Bylo jasné, že brzy bude ČT24 potřebovat další pilíř: Musí být v souladu s životním názorem obecenstva, publika, diváků.

Musí se stát médiem, které není jen výplní volného času a vysílatelem zpráv a rozhovorů. Musí doplnit onen zážitek o vyjádření životního názoru diváka. A právě tady jsme u sociálních sítí, bez nichž by takový rozvoj televize nebyl možný.

Jestliže už nyní je ČT24 společenským pilířem pro klíčové události a jejich zprostředkování u občanů země, pak přerod programu v sociální síti v „životní názor“ zvýší dopad vysílání a prohloubí mezilidské vazby.

Když totiž mluvíme o životním názoru, neznamená to, že televize bude pravicová, levicová, antiparoubkovská nebo antiklausovská, aby se dostala do srdce určitého diváka a jeho politického a sociálního cítění.

ČT24 jako životní názor znamená, že chci sledovat svět prostřednictvím televize právě tím konkrétním způsobem, jak to ona televize dělá. A že se k takovému názoru aktivně přihlásím a budu onen program pomáhat konstituovat, ovlivňovat jej, komentovat a kriticky hodnotit pod svým vlastním jménem, s fotografií, sebevědomým profilem. Přijetí média jako životního názoru znamená, že jsem „členem týmu“, že neberu redakci jako nějakou anonymní nebo odtažitou strukturu firmy, ale jako součást svého světa. Nejsem už obecenstvem, členem skupiny diváků, jsem sám sebou a jsem konkrétní uživatel, který nahlas dává najevo svoje práva, je součástí oné „dokonalé bouře“ přicházející jako důkaz unikátního stavu, kdy vše splyne do zuřivého výbuchu živlů.

Médium a jeho srdce

Dokonalá bouře mezi médiem a uživatelem znamená mentální propojení, které klade nárok na obě strany. Sociální pouto, které denně prověřuje sledování programu a následná práce redakce na sociální síti, kdy si uživatelé a tvůrci vyříkávají, zda záměr vyšel, je pevné pouze do chvíle, kdy se daří kombinovat zážitek a udržet u konkrétního uživatele povědomí, že styl média a vysílání je jeho životním názorem.

Proč tohle všechno? Protože v moderním světě je těžké jen tak zaujmout a všude se válí vedle zpráv miliony dalších informací, zábavy, názorů a zážitků. Jsme unavení, o pozornost zápasí hluboké moře internetu, rostoucí počet televizí, rozhlasových stanic, noviny za peníze i zdarma, specializované magazíny. Informacím se nedá utéct, a proto pokud je člověk má vnímat, brát si z nich podstatné a chtít jim rozumět, musí se stát něčím pevnějším v jeho životě než jen pouze relací zpráv.

Budoucnost je jasná: Přežije pouze médium, které naváže intenzivní dialog s uživatelem a začne skupinu jménem diváci nebo čtenáři chápat jako soubor jednotlivců, kteří chtějí sociální vazbu, chtějí komunikovat. Média musejí ukázat, že mají srdce, nejen tvář a design.

Dá se říct, že vedle nutného zážitku, možnosti vytvořit si ze zpravodajského programu prostřednictvím sociální sítě životní názor, musí mít televizní program budoucnosti SRDCE. Musí dát najevo, že na druhé straně, ti, co médium tvoří, jsou lidé s nataženou rukou, otevřenou náručí a naslouchají, jsou členem stejné sociální skupiny, stejné sociální sítě.

Je jasné, co nás na ČT24 nyní čeká: dát této stanici srdce.

  • Sociální sítě zdroj: blogs.inovis.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1574/157347.jpg
  • Sociální sítě zdroj: techcentral.ie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1574/157348.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...