Maratonský běh

Nechci vypadat jako hnidopich a nebo nedej bože jako člověk, který má něco proti olympijským hrám, nicméně když už jsem se ve svém minulém příspěvku obul do olympijského hesla, nemohu vynechat další, z mého pohledu olympijskou podivnost, kterou je maratonský běh.

Už sama legenda je trochu podivná. Představte si, že jste aténský voják a nějakým zvláštním řízením osudu jste přežili bitvu u Marathonu. Ufff, oddychnete si, zkontrolujete všechny životní funkce, jenže v tu chvíli k vám přijde nějakej generál, a že musíte šupiky do Atén, zvěstovat zprávu o slavném vítězství. Tak popadnete helmu, brnění, štít, meč a kopí, nazujte si své páskové botky a vyrazíte. Do Atén to je něco málo přes devětatřicet kilometrů, navíc je 12. září a to bývá v Řecku ještě pořádný hic, a běžíte. A běžíte a běžíte a běžíte, no, a když doběhnete, tak stačíte pouze hlesnout: „Zvítězili jsme…“ a je po vás. Paráda! A to vám ještě nikdo neměřil čas, takže i když byste měli nárok být světovým rekordmanem, sice in memoriam, nicméně rekordmanem, tak máte akorát tak smůlu.

Nechci se pouštět do debat o tom, jak moc mi přijde maratonský běh nesmyslný. Určitě by se totiž našla celá řada lidí, kteří by se mnou hrubě nesouhlasili. Mám ale jeden takový nápad. Pokud má být maratonský běh opravdu poctou bájnému poslovi dobrých zpráv Feidippidésiovi, tak proč dnešní maratonci neběhají ve zbroji, s helmičkou pěkně naraženou na hlavě, v jedné ruce štít, v druhé kopí a meč za pasem. Přesně v duchu myšlenky, když už legenda, tak se vším všudy.  Ale to ne, to musíme mít speciální odlehčené botky, pomalu na každém druhém kilometru občerstvení, sporttester, který nám hlídá tepovku, a to už vůbec nemluvím o tom, že by všichni maratonci měli těsně před startem absolvovat několikahodinovou krvavou řež s Peršany… Chápu, že to je asi nerealizovatelné, už jenom proto, že máme v současnosti akutní nedostatek Peršanů, nicméně by možná nebylo od věci se nad mým nápadem alespoň na chvilku zamyslet.

Mimochodem, když už jsme u těch maratonských nelogičností, tak v žádném případě nelze pominout délku samotného závodu. Pokud se někdo domnívá, že vzdálenost mezi Marathonem a Athénami je 42 195 metrů, tak se hluboce mýlí. Historické prameny totiž uvádějí, že v onom památném roce 490 př. n. l. běžel Feidippidés „jen“ 39 152 metrů, což je o dva kilometry méně než se běhá dnes! A jak se to stalo? Jednoduše. Při olympijských hrách v roce 1908 v Londýně (zase ten Londýn) byla trasa maratonského závodu vytyčena tak, že start byl u Windsorského zámku a cíl byl přímo před královskou lóží na olympijském stadionu, tak aby to britské pomazané hlavy měly hezky přímo před čumáčkem. No a vzdálenost mezi Windsorem a stadionem byla přesně 42 195 metrů. No bóže, kilometr sem, kilometr tam a Feidippidés by se obracel v hrobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...