Lidovci ještě po dvaceti letech…

Lidovečtí voliči musejí mít s KDU-ČSL nebetyčnou trpělivost, když jí znovu dopomohli ke dvěma křeslům v Evropském parlamentu. Mají zřejmě také vzornou kázeň, protože se k volbám do EP dostavili v počtu nepochybně převyšujícím celostátní průměr. I když 180 tisíc hlasů pro KDU-ČSL byl skoro pětinásobek její členské základny (což svědčí o vytrvalosti, či spíše setrvačnosti skalních příznivců), v následujících podzimních - a pro stranu kruciálních - volbách by to mohlo být málo.

Při mnohem větší účasti voličů ostatních stran a rozložení preferencí sympatizantů křesťanskodemokratické politiky mezi Svobodovu KDU-ČSL a Kalouskovu TOP 09 nemusí pětiprocentní práh sněmovny překročit ani jeden z nich. Rozval někdejší Luxovy ambiciózní strany je přitom vyvrcholením programové krize, jejíž začátky odstartovaly už vnitrostranické spory o politickou orientaci v devadesátých letech. Po pádu Josefa Bartončíka v r. 1990, nařčeného ze spolupráce s StB, nastolil Josef Lux protibartončíkovský kurs, který znamenal i rozchod s Bartončíkovým křesťansko-sociálním zaměřením. Bartončík v r. 1992 ze strany spolu s 60 přívrženci odešel a založil novou stranu - Křesťanskosociální unii, která jako politický subjekt později zanikla. Místo po ní zůstalo nezacelené, ale není vyloučeno, že se tohoto výrazně levicovějšího směru ujme nynější Svobodovo vedení.

Pravicovější křesťanskou politiku v 90. letech reprezentovala Křesťanskodemokratická strana Václava Bendy, která v prvních polistopadových volbách kandidovala ve společné koalici s ČSL pod značkou KDU-ČSL. Lux se snažil pro lidovce po vzoru německé CDU/CSU získat celostátní kredit se začleněním Bendovy strany pod svou střechu. To se mu nepodařilo, usurpoval sice stranickou značku KDU-ČSL, Benda však svou ministranu ponechal samostatnou. Vzhledem k malé voličské podpoře a lákání Václava Klause nakonec KDS přešla pod křídla ODS, což se jí stalo osudným a v r. 1996 se v ODS beze zbytku rozpustila. Tím také skončila existence samostatného křesťansko-demokratického subjektu a KDU-ČSL „v širším rozkročení“ přebírala i pravicovější agendu. Luxovi se dařilo pro tuto politiku získávat i některé populární osobnosti, jako Pavla Tigrida, či Petra Pitharta, ale to se zase nelíbilo tradicionalistickému jádru strany. Po Luxově smrti se ve vedení KDU-ČSL střídali zástupci obou směrů, ale žádný z nich nedisponoval autoritou, která by stranu úplně sjednotila.

Svou roli v chaotickém dění uvnitř KDU-ČSL přitom sehrála i příslušnost některých členů k ekumenickému Hnutí fokoláre, které hlásá všeobecné bratrství. Tradicionalisté je však kritizují za věroučnou nedůslednost a údajné spolčování proti ostatním. Někteří členové hnutí patří v KDU-ČSL mezi stranické prominenty a ovlivňují i personální politiku. Kvůli tomu fokolaríny, mezi něž patří i kardinál Miloslav Vlk, v minulých dnech kritizoval Miroslav Kalousek. A Cyril Svoboda, člen šesti minulých vlád, se svým zdůrazněním „bratrství“ na vsetínském sjezdu KDU-ČSL zřetelně profiloval „fokolarínsky“.

Tím se rozhádané lidovecké vedení rozešlo víceméně definitivně, třebaže se pozůstalé subjekty ještě jistí možností vzájemné spolupráce. Nová Kalouskova strana TOP 09 se nejen názorově blíží Topolánkově ODS, ale připomíná i někdejší Bendovu KDS. Mohl by ji potkat i stejný osud. Celkově se zdá, že křesťanští politici řeší některé zásadní problémy ještě po 20 letech. Je to škoda, obě křídla se mohla dohodnout včas. Univerzálnější KDU-ČSL mohla převzít od socialistů značnou část jejich sociální agendy a prezentovat ji kultivovaněji i důvěryhodněji. Místo ve straně bylo i pro konzervativní křídlo, které teď hledá uplatnění v TOP 09.

Hlásí-li se v ČR ke křesťanství pořád ještě přibližně třetina občanů, zatímco volební výsledky jejich zástupců nedosahují ani osmi procent, jsou to jasně promarněné šance. Pokud v poslední době z chaosu uvnitř KDU-ČSL vzniklo vůbec něco pozitivního, byl to odsun nešťastné figury Jiřího Čunka do mediálního pozadí. Do podzimních předčasných voleb už nezbývá mnoho času, ale třeba ho křesťanští politici využijí lépe než v několika posledních letech.

  • Josef Lux autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/14/1342.jpg
  • Miroslav Kalousek a Jaromír Drábek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/922/92178.jpg
  • Volba předsedy KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/896/89593.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...