Lekce anglického humoru aneb přejmenované Spojené státy

Suchý anglický humor je znamenitá věc. Někdy ale umí zle bodnout, protože ani Angličané se často neumějí vyrovnat s historickými prohrami. Kde jen mohli, tam se provinili na jiných svou proslulou politikou „rozděl a panuj“. Před šesti sedmi generacemi si chtěli podrobit Afghánistán, když už se jim to celkem snadno povedlo s celým Indickým poloostrovem. Jenže tenkrát to byl prostor s několika sty malými královstvími, jejichž vládci si dávali pozor na sebe navzájem.

Nakonec, když jim po druhé světové už nezbývalo nic jiného než odejít, s radostnou zlomyslností popichovali a nakonec podpořili rozdělení subkontinentu na Indii a Pákistán. Dodnes se s tím historický vývoj nevyrovnal a ostatně takhle má zaděláno i na pár dalších desetiletí.

Jen ten obrovský oříšek v centru jižní Asie zdědila Amerika, která si v příštím roce bude moci připomenout, jak jí Britové před 200 lety vypálili Bílý dům, což byla jedna ze splátek touhy po nezávislosti. Jistě si to připomenou i Angličané.

Teď se momentálně ostří jejich proslulého vtipu obrátilo v týdeníku Economist proti Americe, jejíž válčení v někdejších britských koloniích (od Eufratu až po Indus a Gangu) se dá brát i jako jakési paradoxní anglosaské dědictví. Většina válčících si myslela, že si pomohou k bohatství. Ale, ouha, z minulých omylů jiných se nepoučili.

Výsměch The Economistu se tomu zdařile věnuje tou nejúspornější zkratkou. Států USA je 50. Britský týdeník na titulní stránce zveřejnil jména všech těchto států, jenže nádherně je zkomolil. Tak, že to dává NOMEN OMEN coby obraz hospodářského propadu, z něhož teď Amerika tak obtížně hledá cestu ven.

Například Aljaška se smrskla na ALAS, tedy v překladu = bohužel.
Stát Washington se změnil na Washedup čili Vybělený.
Jižnější Oregon je napsán jako nápis na uzavřeném dole s významem ruda už došla.
Oklahoma je nyní Brokelahome neboli zlomený domov.
Alabama se změnila na Albánii.
Michigan je Muchgone – čili hodně toho zmizelo. – A tak dál. Ale dá se pokračovat.
Víte, jak se dá vesele transkribovat New York? Inu jako New Yoke – neboli Nové Jařmo.
Pennsylvanie se proměnila na zkrácené Pennies – čili Pětníkov.
Texas si ve svém skromném dvouslabičném jménu jen prohodil samohlásky. A v názvu – psáno tedy Taxes – z něho prostě stal americký Berňák.
Z Missouri je Mizerie; z Mainu je Draine – čili Odtokov nebo Vycucánkov.
Z Caroliny je kmotrovský pojem Korleanov.
Z Marylandu se stalo cosi jako Maruško, nedáš mi na dluh?
Z Delaware je pak Debtaware neboli otázka jak unést dluh?
Z New Hampshire je No Hopeshire čili Beznadějnov.

Mýlí se, kdo si myslí, že se Američané urazili. Berou to nejen s nadhledem, ale už se to objevilo jako přenáramná inspirace v televizních programech a v kabaretech Las Vegas i v Kalifornii.

Vždycky jsem obdivoval Kalifornii, jejíž hospodářská kapacita se vyrovnává Anglii, Francii, Německu a ještě některým evropským státům dohromady. Kdyby Kalifornie byla samostatným státem, byla by mezi první desítkou nejvýkonnějších států světa. A přece najednou dostala na mapce Economistu málo lichotivou přezdívku Califoreclosia. Což se dá vzít jakože Je to před stažením rolety.

Ovšem že je to všechno nadsázka. Nebo studená sprcha. Ale nelze popřít, že sarkasmus založený na pravdě je ta nejpronikavější kritika. Tu zasluhuje krátkozrakost všech velkých světových stratégů, kteří po rozpadu bipolárního světa si už byli jisti, že technologie moci, kterou má svobodný svět k dispozici, už snadno vyřeší takovou maličkost, jako je problém budoucnosti a blahobytu světa.

Když se přišel mocný Chamurapi podívat na to, jak i na druhý pokus spadla stavitelům Babylonská věž, která měla sahat až do nebe, řekl prý „zdá se, že to tak snadné nebude“. Ale třeba byl nepřesně citován, a kdo ví, zda něco tak pochybovačného ve své bohorovnosti vůbec mohl říci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...