Latinské oči Filipa Kandy: Praha stověžatá – město pro psy

Konečně se v Praze začalo něco měnit, říkal jsem si ve čtvrtek. Přední české deníky informovaly na svých titulních stranách, že za psa bez vodítka v některých veřejných prostorách bude jejich majitelům hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Konečně se bere ohled na malé děti a jejich rodiče, říkal jsem si. Procházky s dětmi a hry v městských parcích a na loukách na sídlištích jsou už totiž v Praze dlouho nemožné. Snad na každém metru čtverečním psí výkal, navíc volně pobíhající velcí a uslintaní čtyřnožci bývají pro malé děti skutečným nebezpečím.

Další řádky zprávy jsem si ale musel přečíst snad čtyřikrát: Opatření se má přijmout ne kvůli ochraně dětí, ale kvůli ochraně psů!!! „Tím, že je pes na vodítku, se může zabránit jeho týrání. Když se zaběhne svému majiteli, strádá“, tak zní argument. Věrni Haškovu Švejku!

Proč si stále nemohu zvyknout na to, že v naší zemi si mnozí považují víc čoklů než dětí? Latinskoamerické oči lezou z důlků. V Latinské Americe se o psy nestará téměř nikdo (kromě specialistů na výcvik účelových hlídacích a protidrogových psů). Je to zvíře. Na prvním místě je tam rodina, děti, společnost, lidé. Na jiných kontinentech - třeba ve východní Asii - se psi dokonce jedí. V jihoamerickém Peru se zase jedí alpaky (andské zvíře příbuzné lamě bohaté na vlnu) a morčata. A chutnají lahodně, ale o tom zase třeba někdy příště. V Česku mají psi větší práva než děti. Praha stověžatá je městem pro psy!

Kdy bude Praha friendly?

Psi nejsou jediným důvodem, proč Prahu mnozí návštěvníci (i obyvatelé pochopitelně) považují za ne zrovna pohodlnou, útulnou a příjemnou k žití. Dalším je samozřejmě skutečnost, že Češi patří mezi poslední národy v Evropské unii v přijímání protikuřáckých zákonů, opatření na ochranu zdraví obyvatel (o tom také v některém z mých deníčků z loňského roku). A dalším důvodem je doprava ve městě.

Jeden příklad z Latinské Ameriky: V mexickém hlavním městě Ciudad de México, druhém největším městě na světě, stojí lístek do metra 2 pesa (3 koruny!). Dotované metro je přínosem tamní vlády k tomu, aby se v téměř devatenáctimiliónové metropoli dalo žít. Aby lidé raději nechali doma auto, nezhoršovali hektický provoz v ulicích a spalovali míň oxidu uhličitého. Naopak v Praze - kde budujeme metro pro lišky, zajíce a psy - stojí lístek 26 korun a mnoho lidí jízdou autem vlastně ušetří. Pak se ale divíme, že je Praha neprůjezdná.

Tento měsíc jsme slavnostně otevřeli další úsek podzemky a chválíme si, jak jsme s celým metrem od roku 1974, kdy bylo v Praze otevřeno, pohnuli. Nepohnuli jsme ale ani o krok s dalšími jeho aspekty, které se také vyvíjejí stejně jako celá společnost od onoho roku 1974. Například provozní doba: Větu: „Upozorňujeme cestující, že poslední vlak ve směru XY už odjel“, slyšíme už 34 let ve stále stejný čas, to je krátce po půlnoci. Dnes se ale v Praze žije mnohem intenzivněji a déle než v dobách hluboké normalizace. Praha je dnes už multikulturním městem, místem bohatého kulturního života, obchodu a cílem miliónů turistů ročně. Víte třeba, že v katalánské Barceloně jezdí metro v noci na sobotu do 2 hodin do rána, a v noci na neděli nepřetržitě? To se u nás asi nestane. To by nebylo v zájmu taxikářské mafie, kterou úřady hlavního města tolerují (podle mnohých i kryjí). Po půlnoci je taxi prostě jedinou šancí a nahrává tomu i nulová tolerance alkoholu u řidičů, i když v naprosté většině západních států Evropské unie se řidičům běžně povoluje 0,5 promile alkoholu, a nehod tam mají míň.

A k dopravě ve městě i poslední odstavec, tentokrát o tom, jak se vychází vstříc třeba fotbalovým fanouškům, a jak lze město učinit bezpečnějším. Například ve zmíněné Barceloně, po zápase tamního FC, bývají mimořádně posílené vlaky metra. Od stadionu jezdí do města jeden vlak za druhým. 90 tisíc fanoušků se rozplyne během několika málo desítek minut jak pára nad hrncem, navíc odjíždějí za přítomnosti bezpečnostních sil a pod dohledem bezpečnostních kamer. V italském Miláně, stadion San Siro sice nestojí vedle trasy metra, ale na konečné tramvaje. Tato konečná má ale místo běžné smyčky, smyčku s asi 15 kolejemi. Na nich stojí už před koncem zápasu prvních 15 tramvají, a další najíždějí vzápětí poté, co se místa uvolňují. Fanoušci odjíždějí v klidu, pohodě a bez komplikací pro dopravu. Proč to nezkusit také u nás, třeba po utkání české ligy? I když, ono to vlastně pro těch 30 platících možná není potřeba…

  • Pitbull teriéři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/151/15064.jpg
  • Metro autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/58/5779.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...