Latinské oči Filipa Kandy: María Eugenia – přelomový rozsudek v Argentině

Osm let za mřížemi za adopci a výchovu dítěte. Příliš? V kontextu Argentiny a její "špinavé války" z přelomu 70. a 80. let asi ne. Rozsudek padl minulý týden v Buenos Aires. Odsouzenými jsou adoptivní rodiče dnes třicetileté Maríi Eugenie Sampallo - sama je žalovala: za únos a krytí vraždy jejích pravých rodičů a za falzifikaci její vlastní identity. Stejný příběh jako María Eugenia si dodnes prožívá na 500 někdejších unesených novorozenců, zhruba 400 z nich svoji identitu a osud svých biologických rodičů dosud nezná. Lze proto očekávat, že v příštích měsících či letech padnou ještě další podobné rozsudky.

Případ Maríi Eugenie je skutečně přelomový. Je prvním takovým, kdy oběť únosu zažalovala a dostala za mříže své adoptivní rodiče, kteří jí vlastně ukradli identitu. Navíc je mimořádný i tím, že znovu přitáhl mezinárodní pozornost na „špinavou válku“ v Argentině, která v této jinak nádherné zemi probíhala ještě v relativně nedávné době - jak známo, například i během slavného fotbalového Mistrovství světa v roce 1978. Případ přitáhl samozřejmě i domácí pozornost a doma je také povzbuzením pro všechny ty, kteří v Argentině chtějí bojovat za spravedlnost a jít v Maríiných stopách.

„Špinavá válka“ - po letech vyplouvá vše na povrch

Pokud jako běžní návštěvníci přijedete do Argentiny dnes, nejspíš vůbec na následky oné hrůzovlády nenarazíte, pokud ano, pravděpodobně jim jen tak snadno neporozumíte. Přesto je nedávná „špinavá válka“ otevřenou ranou pro velkou část Argentinců. Vždyť si vyžádala zhruba 30 tisíc mrtvých a nezvěstných. Navíc praktiky tehdejší vojenské junty byly zvlášť odpudivé. V oné době (1976 - 1983) však na povrch vyplouvalo jen máloco, svět nevěděl téměř o ničem. Například mistrovství světa ve fotbale tehdy proběhlo zcela nerušeně, bojkotoval ho třeba jen holandský fotbalista Johan Cruyff a několik dalších. Informace o tom, co se vlastně tehdy v Argentině dělo, přicházely až v dalších letech. Ani pak ale nebyly soudní procesy možné. Před nátlakem a hrozbou tehdy stále aktivních vojáků prezident Carlos Saúl Menem počátkem 90. let prosadil zákon o milosti pro zločiny z doby „špinavé války“. Zrušil ho až v roce 2004 prezident Néstor Kirchner. Od té doby došlo také k nejvážnějším rozsudkům pro tehdejší vojenské předáky. Proces, který teď vyhrála María Eugenia, patří do této vlny také. Příběh této dcery s ukradenou identitou je navíc pro porozumění tehdejších událostí dobrým příkladem. Co se s ní tedy vlastně stalo?

María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče - politické vězně - pak vojenský režim zavraždil. Nebo nechal zmizet, což je v tomto případě totéž. Adoptoval ji jiný manželský pár - spřízněný s „generály“. Zfalšovali dokumenty holčičky, tajili její skutečnou totožnost, stejně jako osud jejích pravých rodičů. Dvacet tři let poté se María Eugenia dopátrala pravdy. Poté se začala soudit a minulý týden soud vynesl nad adoptivními rodiči rozsudek: 7 let pro osvojitelku, 8 let pro osvojitele a 10 let pro tehdejšího vojenského prostředníka.

Ačkoli adoptivní otec Maríi svoji vinu i po rozsudku popírá, Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun potvrzuje, že adoptivní manželské páry vždy moc dobře věděly, o jaké děti jde. Byly vždy velmi úzce spojeny s vojenskými kruhy a vraždy biologických rodičů dětí tak vlastně kryly. Podle Juana Brauna byly únosy novorozenců jedním z nejhorších zvěrstev moderních dějin a na povrch možná vyjdou i další, a to ještě horší: tam, kde novorozence neunášeli, jim podle Brauna odebírali životní orgány, které pak prodávali.

Juan Braun si sám vojenskou diktaturu prožil. Dostal se na černou listinu jak levice - kvůli studiím ve Spojených státech, tak pravice - kvůli své angažovanosti ve prospěch chudých. Smrti unikl jen o vlásek. „Nejprve zabili moji sekretářku a jejího manžela. To už jsem věděl, že je konec, že příští na řadě jsem já,“ vzpomíná. Svoji rodinu zachránil jen díky diplomatickému pasu, který získal později. Dalších 30 tisíc Argentinců stejné štěstí nemělo. Děti, které se narodily v zajetí, pak vojáci unášeli a předávali do „převýchovy“. „Chtěli mít prostě z levičáků pravičáky,“ říká Juan Braun. Takový osud potkal právě Maríi Eugenii a zhruba 500 dalších tehdejších novorozenců, dnes dospělých lidí kolem třicítky.

„Mé rodiče unesli 5. srpna 1977 přímo z domu, kde jsem byl tehdy i já“, vzpomíná další z oněch unesených dětí, Carlos Pissoni. Ten už dnes, stejně jako María Eugenia, zná svoji pravou identitu také. „Tehdy jsem byl starý přesně 37 dní. Rodiče odvezli do koncentráku. 21. srpna - to byl den jejich “přemístění„, což dnes víme, že “přemístění„ znamenalo smrt“.

„Přemístění“ se provádělo v obyčejných nákladních letounech. Později metodu dosvědčili i sami bývalí předáci vojenského režimu. „Byly to takzvané “lety smrti„, potvrdil například známý bývalý námořní důstojník argentinské armády Adolfo Scilingo. “Vězni dostali uspávací dávku, pak je naložili do letadla, a řekli jim, že letí do jiné věznice. Nad oceánem dostali další dávku anestetik, pak je vysvlékli, a házeli do moře", dodal.

„Špinavá válka“ v Argentině si vyžádala na 30 tisíc obětí. Odhaduje se, že unesených a „převychovaných“ dětí bylo, je a dodnes žije asi 500, 88 z nich se už své pravé identity dopátralo. Další asi čtyři stovky o ní ještě nevědí. Další rozsudky nad adoptivními rodiči se po tom prvním - Maríi Eugenie - dají čekat.

  • María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče – politické vězně – pak vojenský režim zavraždil. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17311.jpg
  • María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče – politické vězně – pak vojenský režim zavraždil. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17313.jpg
  • Carlos Pissoni - unesené argetinské dítě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17321.jpg
  • Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17318.jpg
  • Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17316.jpg
  • Bývalý argentinský prezident Néstor Kirchner autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17333.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...