Latinské oči Filipa Kandy: Maletíngate

Blíží se Vánoce, každoroční těžko vyhnutelný shon a nákupní horečka. A právě nákup dárků mohl být letos ohrožen. Zprávu o tom přinesla v uplynulém týdnu jedna zábavní rozhlasová stanice. Ta totiž uvedla, že peníze, které ukradl Franta Procházka, měly dorazit do bankomatů v předvánočních dnech a za ně pak Pražané měli nakupovat vánoční dárky. Teď to prý místo nich udělá Franta Procházka.

Peníze mizí, jiné se objevují

Jiný kufr s penězi se naopak zase objevil. Bylo to sice méně než půl miliardy – jen nějakých 800 tisíc dolarů. Argentinští policisté ho zabavili na letišti v Buenos Aires americko-venezuelskému podnikateli Guidovi Antoninimu Wilsonovi. To vše se stalo už v srpnu, krátce před návštěvou venezuelského prezidenta Huga Cháveze v Buenos Aires. Teď ovšem americká státní prokuratura informovala, že v případu zadržela další tři muže, a že je zřejmé, že peníze měly směřovat na podporu jednoho z prezidentských kandidátů předvolební kampaně v Argentině.

O kterého z kandidátů by se jednalo, je celkem jasné. Chávez přece měl výborné vztahy s argentinským prezidentem Néstorem Kirchnerem. Koho by tedy chtěl svými penězi podpořit? Provládní kandidátku, Kirchnerovu nástupkyni a manželku, současnou prezidentku Argentiny Cristinu Fernández. Ta už také hned v první reakci obvinění odmítla: „I když teď má Argentina prezidentku ženu, nenechá na sebe vyvíjet tlaky. Hodlám dál upevňovat naše vztahy se všemi zeměmi Latinské Ameriky a také s Bolívarovskou republikou Venezuelou.“

Cristina - ten kufřík není pro mě

Kde je pravda? Mohlo skutečně jít o snahu ze strany Spojených států zdiskreditovat současnou prezidentku a poškodit vztahy mezi Buenos Aires a Caracasem? Kvůli kontextu je třeba uvést, že za předchozí vlády Néstora Kirchnera v Argentině byla Venezuela jejím významným obchodním a politickým spojencem. Venezuela v Argentině investovala, odkupovala velké dluhopisy, a Argentina zase pomáhala Venezuele v začlenění do regionálního uskupení Mercosur a dalších struktur.

Během předvolební kampaně v Argentině se pak často spekulovalo o tom, zda by nadstandardní vztahy mezi oběma zeměmi mohly pokračovat i po zvolení nové prezidentky. Mnozí komentátoři upozorňovali na to, že Cristina by nemusela mít s Chávezem tak blízký vztah jako měl Néstor, že by spíš mohla prohloubit spolupráci se svým sousedem Brazílií a vládou Luise Inácia Luly da Silvy. Její nynější prohlášení o upevňování vztahů s Bolívarovskou republikou Venezuelou je prvním tak otevřeným výrokem na toto téma, a zdá se podle něj, že na skvělých vztazích obou zemí se zřejmě nic měnit nebude.

Pro současnou argentinskou prezidentku (která teprve 10. prosince usedla do prezidentského křesla a hned řeší první kauzu tohoto typu) je naprosto jasné, kdo za nalezeným kufříkem stojí: „Je to špinavá operace (operación basura),“ pronesla literárně během zahájení prezidentského programu sanace špíny a smetišť (programa de erradicación de basurales). Řekla: „Existují smetiště (basurales) i v mezinárodní politice“.

Opozice žádá prošetření. V Argentině se už mluví o případu maletíngate (maletín je španělsky kufřík). Podle některých názorů by ovšem takový způsob financování kampaně Cristiny býval neměl smysl. Kufřík přece zadrželi těsně před Chávezovou návštěvou, a ten kdyby chtěl poslat „petrobolívary“ svým spojencům, mohl přece kufřík přivést sám ve svém prezidentském letadle chráněném diplomatickými výhodami.

A co král?

Ve vztahu Cháveze s ďáblem (jak on sám nazývá amerického prezidenta Bushe) mezitím k žádnému oteplení nedošlo. Americký prezident George Bush se rozhodl Cháveze ze svých projevů jednoduše vypustit. Mluví sice o Venezuele i o jejím prezidentovi, dává si však vždy bedlivý pozor, aby ho nejmenoval, a mluví o něm vždy jen jako o hlavě venezuelského státu. Jako posun ve vztahu Cháveze se španělským králem si ale mnozí komentátoři vykládají pozdrav, ke kterému mezitím došlo mezi Chávezem a královým synem, asturským princem Felipem de Bonbón. Došlo k němu právě v Argentině, v Paláci San Martín v Buenos Aires během slavnostního uvedení nové prezidentky Cristiny Fernández do nejvyšší funkce. Oba dva – Chávez i princ Felipe – na ceremonii vedli delegace svých zemí.

I přes to, že španělský král Juan Carlos Cháveze před měsícem na summitu v Chile nevybíravě okřikl, aby mlčel, pozdrav Cháveze s princem Felipem v Buenos Aires zpravodajové na místě označovali slovy: „protokolární“, „srdečný“, „uctivý“ a „v normě“. Venezuelský prezident před princem Felipem ani jednou nezmínil to, co tak ohnivě prohlašoval v Caracasu, totiž že bude požadovat od krále omluvu. Lze tedy říci, že jejich setkání a „srdečný“ pozdrav byl důkazem toho, že ochlazení vztahů mezi Caracasem a Madridem je překonáno? Uvidíme. Co si myslíte vy?

  • Cristina Fernándezová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/22/2172.jpg
  • Hugo Chávez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/22/2175.jpg
  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/22/2173.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...