Latinské oči Filipa Kandy: Chávez v nové roli

"Je to země, kde je všeho přemíra. Přemíra dobra i přemíra zla. Přemíra lásky i nenávisti. Přemíra pozitiv i negativ." Takto označoval svoji zemi už před mnoha lety slavný, dnes už 80-ti letý, kolumbijský spisovatel a držitel Nobelovy ceny, Gabriel García Márquez. Kdo Kolumbii poznal, musí mu dát za pravdu. Je to země nespoutané radosti a veselí a současně také velkého utrpení. Je to země fantastických karnevalů, ohromného životního náboje, energie a dobré nálady, přírodní a lidské krásy, ale také země, kde už 44 let trvá občanský konflikt (kterému se vláda zdráhá říkat občanská válka), a kde do zajetí každoročně padnou stovky lidí. Několik desítek z nich v něm přežívá už 10 let!

Vyjednávačem v Kolumbii

Sám jsem Kolumbii velmi dobře poznal, prožil v ní pět úžasných let svého života a jsem s tou zemí spjatý dodnes. Poznal jsem i Venezuelu (i když o něco méně než Kolumbii) a také jejího kontroverzního prezidenta Huga Cháveze. Kdo mě dobře zná, může potvrdit i můj dlouhodobý názor na spojení: Chávez a Kolumbie. Vždy jsem zastával myšlenku, že kdyby se v Kolumbii dostal k moci někdo podobný Chávezovi, výrazně by se tím oslabily výhrady a argumenty kolumbijské ozbrojené opozice a posílily šance na to, že by se s vládou dohodla a případně i složila zbraně.

K ničemu takovému sice nedošlo, přesto se v uplynulém týdnu událo něco do jisté míry zlomového, o čemž se už dlouho spekulovalo. Hugo Chávez, s předchozím svolením kolumbijské vlády, oznámil svoji novou roli mírového prostředníka v ozbrojeném konfliktu. Chávez hodlá v Caracasu přijmout zmocněnce nejsilnější kolumbijské partyzánské organizace FARC (Ozbrojené revoluční síly Kolumbie) a zahájit vyjednávání o tzv. humanitární dohodě. O tu v Kolumbii usilují bezvýsledně už několik let a jejím cílem by mělo být propuštění 46 prominentních zajatců, politiků, vojáků i bývalé prezidentské kandidátky Ingrid Betancourt, které FARC zadržují 5 až 10 let. Původně bylo těchto prominentních rukojmích víc. Letos v červnu ale FARC za dosud ne zcela vyjasněných okolností zastřelili 11 z nich, poslanců městské rady v Cali.

Událost se pro Kolumbii okamžitě stala tématem číslo 1. Velké pozornosti se těší i v sousední Venezuele a na celém americkém kontinentu. Mnozí o ní mluví s velkými nadějemi. Jiní se obávají obrovského krachu. FARC za propuštění rukojmích požadují osvobození stovek svých vězněných bojovníků (včetně dvou velitelů, kteří už byli dokonce předáni k soudu do Spojených států) a také demilitarizaci dvou okresů na jihozápadě země. Hlavně na ten poslední požadavek vláda prezidenta Álvara Uribeho nikdy nechtěla přistoupit.

Přítel a nepřítel největší velmoci – mohou najít shodu? Ano

Situace je to mimořádná i z geopolitického pohledu. Podívejme se na současné rozložení sil v Latinské Americe. V posledních letech se celý kontinent politicky přiklonil doleva. Radikální levicoví prezidenti zavládli (kromě Kuby, kapitola sama pro sebe) po Venezuele také v Bolívii, Ekvádoru a Nikaraguy. Umírněná levice (typ španělských vládních socialistů) je u moci v Argentině, Brazílii, Chile, Uruguayi a Peru. Z celé Jižní Ameriky má vyhraněnou pravicovou vládu jen Kolumbie. Proč se levice neuplatnila i tam? Kvůli 44 let trvajícímu ozbrojenému konfliktu. Lidé tam mají už dost války a utrpení. Voliči v krizi podpořili rázného pravicového prezidenta Uribeho. Ten získal politický kapitál právě kvůli levicovým povstalcům. Uribe je také v Jižní Americe jediným skutečně věrným a blízkým spojencem Spojených států a Bogotá dostává od Washingtonu stovky miliónů dolarů ročně na boj proti narkoobchodu.

Chávez je zase největším nepřítelem Spojených států v regionu. Rozvracečem demokracie, demagogem, populistou. Přátelí se s Ahmadínežádem a ostatními nepřáteli Spojených států. Podle opozice chce z Venezuely udělat druhou Kubu. Přesto Uribe a Chávez nalezli společnou řeč. Největší spojenec Spojených států a jejich největší nepřítel na kontinentu spolu dokáží pragmaticky a věcně jednat! Pro Kolumbii je Venezuela (po Spojených státech) druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Obě země spolu sdílejí staletou historii, obchodní zájmy a víc než dva tisíce kilometrů dlouhou společnou hranici. Kdyby Uribe slepě a bezpodmínečně poslouchal svého největšího spojence, nemohl by s Chávezem jednat. Jako prezidenti se na oficiální schůzce ale setkali už poosmé. Svým rozhodnutím Uribe ukázal, že lze být spojencem a přitom si zachovat vlastní tvář a bránit své zájmy. Mnozí další spojenci největší světové velmoci by si z Kolumbie dnes mohli vzít příklad…

Teď je ale potřeba Chávezovi v jeho nové roli držet palce. Svět už překvapil tolikrát. Co když se mu podaří překvapit ho ještě jednou v procesu mírového vyjednávání v Kolumbii? Dohoda o propuštění rukojmích by byla výrazným krokem na cestě k mírovému ujednání. O něm ale i optimisté v Kolumbii ví, že pokud k němu někdy dojde, půjde ještě o dlouhou cestu, minimálně několik let, jestli vůbec. Ale přeci jen naděje umírá poslední a Kolumbie by jednou mohla vybočit ze schématu Garcíi Márqueze. Už by v ní mohla být jen přemíra dobra a nikoli zla. Prostě by slovy Středoevropana prezidenta Havla, „láska a pravda zvítězila nad zlem a nenávistí“.

Ostatně, když už zmiňuji i prezidenta Havla, a vůbec nějaké vazby mezi děním v Latinské Americe a českou realitou či myšlením, rád bych se zeptal: Proč naši lidé a organizace, které se angažují v nejrůznějších hnutích za lidská práva, převážně za demokratickou přeměnu Kuby, nezaměří své úsilí (alespoň jeho zlomek) také na ozbrojený konflikt v Kolumbii, a na hledání jeho řešení a cesty k míru a blahobytu? A nemyslím přitom jen na pana prezidenta Havla, kterého si velmi vážím, ale i na naši oficiální českou diplomacii a nevládní (leč s vládní linií velmi úzce spolupracující) organizace… Nebo nás může nechat klidnými skutečnost, že v tomto konfliktu dosud umírají v politicky motivovaném násilí tisíce lidí ročně, či v lepším případě jsou na dlouhá léta unášeni?

  • Předávání rukojmích zadržovaných FARC autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/47/4619.jpg
  • Prezident Hugo Chávez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/289/28890.jpg
  • Ingrid Betancourtová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/166/16596.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...