Který pochod je ten správný?

Propagandistické pochody homosexuálů získaly už v Česku truchlivou popularitu. Zapsaly se do paměti veřejnosti nikoliv proklamovanou tolerancí, nýbrž policejními manévry a nevkusnými hesly, jako např. „Můj penis je lesba“ nebo „Jsem gay, jsem teplej!“ (loňská Queer Pride Parade v Brně). Prosluly menším počtem účastníků s lesbickou, gay, či nějakou jinou „transsexuální identitou“, zato větší (či stejnou) účastí policistů, strážníků na koních, těžkooděnců, psovodů, vrtulníků a obrněných transportérů. „Čtyřprocentní menšině“ zatím vždy navíc sekundovali i černě odění anarchisté, patrně příkladní reprezentanti tolerance a nenásilí. Lidem, přesvědčeným, že homosexuální odchylka od normálu (v Masarykově slovníku naučném „pohlavní zvrácenost“, v politicko-korektním newspeaku „sexuální orientace“) nemusí být veřejně propagována, bylo dáno (politicko-korektní?) jméno „extremisté“.

Sporům o podporu prvního pražského „festivalu tolerance“ Queer Pride Parade ze strany pražského primátora Bohuslava Svobody, věnovaly úterní Lidové noviny celou stránku. Nutno říci, že zaměřenou poněkud jednostranně: jen jeden z osmi citovaných respondentů (šéf Občanského institutu Roman Joch) se pozastavil nad otázkou, zda je „správné dělat ze sexuální orientace věc veřejnou“. Pan Jiří Paroubek samozřejmě má pochod homosexuálů za „správnou věc“ a Ondřej Liška za Zelené odvážně tvrdí, že prezident Václav Klaus, jeho vicekancléř Petr Hájek a šéf iniciativy D.O.S.T. Ladislav Bátora, kteří se Svobodovou podporou pochodu nesouhlasí, jsou „šovinisté“(!). Redaktor LN Luboš Palata dokonce generalizuje, že „běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, současný ruský režim, neonacisté, extrémní kruhy kolem katolické či pravoslavné církve, to jsou v Evropě poslední zásadní odpůrci pochodů sexuálních menšin za rovnoprávnost.“ Novináři podobného zaměření ovšem klamou, tvrdí-li, že s propagací homosexuality souhlasí drtivá většina populace. Ze lži je usvědčuje i anketa samotných Lidových novin, v níž 6618 respondentů pokládá za nesprávné, že pražský primátor dal záštitu pochodu homosexuálů Prague Pride (a jen 4490 to považuje za správné).

Ostatně pan redaktor Palata by musel do kategorie diktátora Lukašenka, ruského režimu, neonacismu či katolických a pravoslavných extremistů konsekventně zařadit i svobodomyslného liberála prezidenta Tomáše G. Masaryka, pod jehož jménem a za jehož života vyšel výše zmíněný naučný slovník. Sotva lze totiž pochybovat, že by prezident Osvoboditel souhlasil s podporou pochodu na propagaci této sexuální odchylky, neboť jinak by musel protestovat i proti definici homosexuality v „jeho“ slovníku coby „pohlavní zvrácenosti… téměř zpravidla provázenou změnami psychopatickými nebo alespoň poruchou charakteru“. Možná, že právě na této části staré definice něco je, protože určitá psychická odlišnost projevující se nutkavou potřebou vtíravým způsobem projevovat sexuální odlišnost je typickým znakem homosexuálních aktivistů; ostatně všechny akce typu Queer Pride Parade jsou toho důkazem.

V emotivní kampani okolo pražské Queer Pride (v češtině Queer Pride znamená podivná, zvláštní, záhadná, ale také praštěná či přihřátá hrdost, pýcha nebo chlouba) zazněla řada racionálních názorů. Celkem výstižně se ke Svobodově podpoře pochodu homosexuálů vyjádřil prezident Klaus: „Tolerovat je jedna věc, dávat veřejnou podporu jménem významné instituce je věc úplně jiná.“ Na demarši 13 ambasadorů s velvyslancem USA v čele, navozující dojem, že v ČR hrozí sexuálním menšinám státní represe, reagovali podobně prezident Klaus i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Zatímco šéf diplomacie petici velvyslanců (vhodnou spíše pro nějakou zemi třetího světa) označil za zbytečnou, Klaus ji považuje za bezprecedentní krok. „Měli by vědět, že debata u nás nebyla a není vedena o povolení či nepovolení této manifestační akce homosexuálů, ale o její veřejné podpoře primátorem hlavního města,“ uvedl na adresu velvyslanců prezident. K problému tolerance se věcně vyjádřil také ředitel OI Roman Joch: „Naši homosexuální spoluobčané exhibující na tzv. Prague Pride Parade si i přes náš nesouhlas zaslouží naši toleranci. Nemají však nárok či právo požadovat od nás, abychom s jejich počínáním či životním stylem souhlasili.“ Jen jako úsměvná ilustrace onoho životního stylu působí jedna ze zamýšlených doprovodných akcí – tzv. Naked Party se vstupným ve prospěch pořadatelů festivalu Prague Pride: 100 Kč nahé osoby, 150 Kč osoby v trenkách, 0 Kč nahé osoby do 25 let, 50 Kč osoby do 25 let v trenkách.

Naštěstí nebude „pochod hrdosti“ spoře oděných homosexuálů jedinou akcí, která se v sobotu 13. srpna 2011 uskuteční v centru Prahy. Ve 12 hodin se v ulici U Obecního domu sejdou také účastníci už druhého Pochodu pro rodinu. Jeho smyslem je upozornit jak na postupující demografický deficit, tak na zlovolné zpochybňování významu rodiny jako svazku muže a ženy s jedinečným posláním předání života příštím generacím. Akci, která je zásadně odlišným protipólem exhibice homosexuálů, pořádá Hnutí pro život ČR a Mladí křesťanští demokraté (MKD). Podle předsedy MKD Petra Jurčíka je „znepokojivé, mluví-li se ve společnosti výhradně o právech homosexuálů, zatímco zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a slovo rodina jako hodnotový pojem čím dál více ztrácí na významu.“ Záštitu nad pořádáním letošního ročníku Pochodu pro rodinu převzal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Hájení prorodinných zájmů je pro KDU-ČSL základním hodnotovým pilířem. Tradiční, pevná a harmonická troj a více generační rodina je tisíci let ověřená forma soužití, která je pro společnost prospěšná a vhodná,“ říká předseda KDU-ČSL.

Trasa letošního Pochodu pro rodinu vede od Obecního domu přes Ovocný trh a Uhelný trh ke kostelu sv. Jiljí, kde bude pochod zakončen bohoslužbou. Máme možnost svobodně posoudit, který z obou sobotních pochodů bude pro naši společnou budoucnost důležitější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...