Rakousko má novou vládu, koalici vytvořila Rakouská lidová strana (ÖVP) a Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Proti kabinetu s účastí protiimigrační FPÖ, kterou některá média označují za krajně pravicovou, protestovalo hned první den ve Vídni několik tisíc lidí. Proč šel šéf lidovců Sebastian Kurz do vlády se Svobodnými? I na to se ptala analytika Michala Kořana z Aspen institute Central Europe moderátorka Dana Zlatohlávková.
Podle analytika Michala Kořana bylo od začátku jasné, že šéf rakouských lidovců Kurz půjde do koalice s FPÖ. „Na druhou stranu mě překvapilo, kolik důležitých postů jim nakonec přenechal. Od infrastruktury přes silová ministerstva. Neměl jsem dojem, že by Svobodomyslní měli až tak silnou vyjednávací pozici. Ale je pravda, že socialisté jasně řekli, že do koalice nepůjdou, tak pravděpodobně FPÖ tahala za delší konec provazu, než to vypadalo. Myslím, že (Kurz) bude hrát takovou tu klasickou hru, která v Evropě není úplně ojedinělá, a sice říkat nějaká prohlášení v Bruselu, velmi proevropská. A lavírovat mezi rétorikou domácí, která se snaží jít trošičku více naproti té ne úplně proevropské rakouské většině.“
Jak FPÖ popsat? Dá se říci, že zkrotli? Protože tato koalice už tady byla. A tehdy Vídeň kvůli krajně pravicovým postojům tehdejšího lídra Jörga Haidera krátce čelila problémům s Evropskou unií. Hrozí to teď?
Já si nemyslím, že někdo zkrotl. Spíš si myslím, že hlavní politický proud v Evropě se hodně posunul. Zadruhé zkušenost s těmi takzvanými diplomatickými sankcemi kolem roku 2000 byla vlastně pro Evropu dost bolestivá, protože to téměř vůbec nefungovalo. A když se podíváte na některé posty, které budou Svobodomyslnými obsazeny, tak tam máte lidi jako třeba Herbert Kickl – bývalý blízký spolupracovník Jörga Haidera, který mu pomáhal psát projevy – ten bude konkrétně šéfovat ministerstvu vnitra, takže já tam nějaké velké zkrotnutí nevidím. A i když se podíváte na programové prohlášení, na některé domácí reformy, tak jsou tam poměrně dost radikální kroky.
Vy jste naznačoval, kolik důležitých postů získali. Už zaznělo: proti migraci, zpřísnit azylovou politiku. Je to strana, která podepsala dohodu o spolupráci se stranou ruského prezidenta Vladimira Putina. Co všechno to tedy bude znamenat pro rakouskou politiku? Jak to dokážou lidovci, dejme tomu, mírnit?
Je otázka, do jaké míry to bude chtít Sebastian Kurz mírnit, neboť on byl ten, který lidovce nasměroval tak trošku tímto směrem. Migrace a otázky Evropské unie, to v rakouské společnosti sice rezonuje, ale podle mého se lidé budou dívat hlavně na to, jaké kroky nová vláda bude činit dovnitř. To znamená daňová opatření, podpora v nezaměstnanosti, kterou čekají radikální kroky. Různé věci, které se týkají bezpečnosti. Například větší kontrola nad komunikacemi, nad on-line sledováním a tak dále. Myslím, že rakouská veřejnost tak nějak počítá s tím, že vláda bude tvrdší vůči migraci, ale hlavně se teď bude upírat jejich zrak na to, jak se bude Rakousko reformovat uvnitř. A to bude klíčové.
