Konec starých časů?

Před nějakým časem jsem byl v diskusi k jednomu ze svých Deníčků obviněn, že zůstávám ukotven kdesi v minulosti, v době starých časů studené války. Logicky z tohoto konstatování vyplývá, že nyní už máme nové časy, v nichž je třeba myslet a konat novým způsobem, přijmout nové výzvy (jak se nyní nově říká: "challenge") a realizovat se v novém světě jako nový člověk.

Je to pěkná představa. A věru krásný plán. Kdybychom takovou už mnohokrát nezažili. Moje generace také nejednou. Dokonce v celosvětovém měřítku. Chtěli jsme vytvořit budoucí společnost. I heslo pro to bylo: „MAKE LOVE NOT WAR!“ Konec násilí, vztahy se pročistí, budeme se mít rádi, vlezte nám na záda s nějakým zlem a válkami! Horkými i studenými. Nadšenci mínili, svět měnil. Projekt ztroskotal.

Na základě mnoha zkušeností si proto nejsem ani dnes jistý, že bychom se už nějak zásadně vymkli starobylému světu, v němž stále cosi hrozilo. A už vůbec mě nenechávají v klidu podivné signály, které jako by zněly z hodně starých časů. Například ruský vůdce Vladimír Putin slaví padesáté páté narozeniny. V několika ruských divadlech přichystali k této příležitosti premiéru dramatu „Prázdniny prezidenta“. Petra Procházková v Lidových novinách popisuje děj: ruský prezident po havárii vrtulníku pobývá u sibiřských domorodců v zapadlé tajze. Konec hry: prezident odlétá, domorodci ho s dojetím prosí, aby se vrátil a on jim to slibuje. Na tom není dost: v Petrohradu údajně chtějí postavit pomník Putinově oblíbené labradorské fence Koni. Existuje prý už i vodka Putinovka, jeho čokoláda a také pár kolchozů nese údajně hrdé a velké jméno Putin.

Je-li to všechno pravda pravdoucí, posloucháme důraznou ozvěnu dob ne starých, ale prastarých. Vzpomeňme jací „velikáni“ byli naposledy takto adorováni v prostředí evropské kultury? A Vladimír Putin se k této civilizační oblasti neustále hlásí. Znamená to, že do ní chce opět zanášet prvky, které ji už velmi dramaticky ohrozily?

Jsem přesvědčen, že ruský prezident zatím hraje se svými občany i se světem jenom takovou hru. Cítí, že to možná jinak nejde, rozhýbat Rusko a někam je posunout. Jenomže takové hraní časem velmi zachutná a stane se vnitřní potřebou. Odtud je jenom kousek k čirému diktátorství. A co si s tím počít? Záměry a cesty diktátorů byly, jsou a budou zpravidla podobné, ba totožné, byť přesto paradoxně nevyzpytatelné. V nejrůznějších horizontech zeměpisných i časových.

Vskutku, nechtěl bych být fosílií, která je vrostlá do starých časů a řízena kódy, které byly těmito dobami zafixovány. Jenomže, co si počít s okamžiky, v nichž se člověk rozhlédne kolem sebe a vidí, jak ony staré časy pořád odněkud vystrkují ošklivé hlavy a zlověstně šeptají: „Vzpomínáš? To už tady přece bylo?!“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...