Profesor Jan Keller, lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu ve volbách v roce 2014, „v podstatě nic neví“ o nejdůležitějších evropských tématech, která už přes rok cloumají nejen českou veřejností. Tvrzení, že „v podstatě nic neví“, není urážka, kterou by vypustil jeho nejzarputilejší nepřítel, ale přiznání samotného europoslance.
Uvedl to v e-mailové odpovědi na žádost České televize o rozhovor příští týden ve Štrasburku na zasedání Evropského parlamentu. Muž, kterého vládní ČSSD ve své kampani do Evropského parlamentu za 25 milionů korun prodávala na plakátech jako toho, kdo „Chce hrát 1. ligu v Evropě“. Europoslanec, jenž získal ve volbách druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů – 57 812.
Co čeká europoslanec Keller, který sliboval voličům, že bude špička v Europarlamentu, od zasedání ministrů vnitra EU v Lucemburku příští čtvrtek a pátek, kterému opět bude dominovat migrační krize? Odpověď je upřímně zdrcující: „Samozřejmě jen to nejhorší. Akorát nevím, v čem to bude spočívat,“ odpovídá europoslanec.
Snad si to nevezme osobně ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec, který v Lucemburku bude 9. a 10. června zastupovat Českou republiku jako ministr „proevropské vlády“.
Češi tam v imigrační debatě budou spoléhat na podporu východoevropské těžké váhy – Polska, jehož pravicovou vládu prošetřuje Evropská komise kvůli obavě z podkopávání principů právního státu a paralýzy polského Ústavního soudu.
Z Ostravy je do Polska blíž, než z Bruselu a Štrasburku. Přesto profesor Jan Keller „skutečně neví, co čekat od Poláků“, až bude česká vláda se sociálně-demokratickým premiérem Sobotkou předávat Varšavě předsednickou štafetu 8. června na pražském summitu Visegrádské čtyřky.
Nejviditelnějším tématem zemí V4 se 64 miliony obyvatel je odpor vůči povinným kvótám na uprchlíky. Jsou tu i společné ekonomické zájmy Maďarska, Česka, Polska a Slovenska v Evropské unii, kam všechny země vstoupily na vlastní přání. Profesor Keller sedí jako náhradník v hospodářském a měnovém výboru EP, možná by nějakou spojitost našel. Jenže on vzkazuje: „Opravdu nemám chuť půl hodiny vymýšlet vyhýbavé odpovědi.“
O to víc překvapí, že Keller jako europoslanec ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci EP „v podstatě nic neví“ o brexitu.
Britské referendum 23. června chce premiér Cameron vyhrát na základě příslibu reformy od států EU, ve které si vyjednal i kontroverzní omezování sociálních dávek pro nově příchozí pracovníky z EU, zvlášť ze střední a východní Evropy, včetně Čechů.
Sociolog a europoslanec Keller k tomu říká: „A brexit či nebrexit já věštit nebudu. Vždyť ani po sečtení hlasů nebudu vědět, co to přinese.“ Jenže, téma bylo jiné – měla by se EU chystat na brexit? Mít plán B?
Europoslanec Keller je levicový politik, expert na chudobu, sociální vyloučení, sociologii práce. Mladí lidé z nových členských zemí odcházejí do Británie za lepšími příležitostmi a hlavně za prací. Jiný levicový politik, slovenský premiér Robert Fico, který od 1. července bude řídit slovenské předsednictví v Evropské unii, v Bruselu tento týden řekl: „Pochopitelně, jako pragmatičtí politici musíme mít v hlavě i druhou variantu možného vystoupení, ale ta s sebou přináší obrovské množství právních a legislativních procedur.“
A závěrem, upřímně, může si politik přát lepší téma k zodpovězení než otázku na ochranu práv spotřebitelů? Na téma „nekalé obchodní praktiky v rámci potravinového řetězce“, které bude příští pondělí Evropský parlament projednávat, a pak o něm bude i pan Keller hlasovat, tento europoslanec říká: „Nekalé praktiky jsem nestudoval, nemám k tomu žádná fakta.“
Až bude příští volební kampaň, třeba si je nastuduje, protože by to voliče mohlo zajímat. Ostatně šest asistentů v jeho europoslaneckých kancelářích by mu mohlo se sháněním faktů pomoct.
Když profesor Jan Keller kandidoval jako lídr kandidátky ČSSD do europarlamentu, měl na jednom z volebních plakátů heslo: „Přijďte mi říct, co si myslíte o EU, já vám povím, co si myslím já.“
Děkujeme, dozvěděli jsme se. Závěr jeho e-mailu zní rozšafně, je upřímný a radostný. Je z něj cítit, že úkol mluvit ke svým voličům jako europoslanec o zásadních tématech právě hodil za hlavu: „Napište jim třeba, že v pondělí přicestuji až pozdě a že se stejně zabývám jinými otázkami. Zdravím a jdu k holiči.“
- Dobrý den,
Zveme vždy jednu zástupkyni/zástupce z každé frakce. Mohli byste nám, prosím, sdělit, jestli by byl z Vaší strany o rozhovor zájem a v kolik hodin by se Vám to případně hodilo? - Předběžná témata:
Nekalé obchodní praktiky v rámci potravinového řetězce (bude se projednávat v pondělí), co v tom může EP udělat, co by se pak mohlo v ČR zlepšit konkrétně. - Co čekáte od polského předsednictví ve V4, které ČR předá v Praze 8. 6.? Zvlášť ve stínu prošetřování EK, jestli Polsko neporušuje principy právního státu.
- Co čekáte od čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku? Je možné, že ministři budou debatovat o stálém přerozdělování migrantů v rámci návrhu EK.
- Měla by se EU chystat na brexit? Mít plán B?
- Přesná témata plenárního zasedání budou známá na konci týdne, pokud by přišlo nějaké aktuální téma, doplnili bychom.
Děkuji a s pozdravem
Bohumil Vostal
- Dobrý den,
k žádné z těchto otázek v podstatě nic nevím.
A opravdu nemám chuť půl hodiny vymýšlet vyhýbavé odpovědi.
Nabídněte to Olze, ta se s tím nějak popere.
Nekalé praktiky jsem nestudoval, nemám k tomu žádná fakta.
Co čekat od Poláků skutečně nevím.
Co od zasedání ministrů? Samozřejmě jen to nejhorší. Akorát nevím, v čem to bude spočívat.
A brexit či nebrexit já věštit nebudu. Vždyť ani po sečtení hlasů nebudu vědět, co to přinese.
Napište jim třeba, že v pondělí přicestuji až pozdě a že se stejně zabývám jinými otázkami.
Zdravím a jdu k holiči
J.K.
