Klopýtání přes cenzuru

Jako každý, kdo je v dnešní době daleko od domova, se neobejdu bez internetu. Občas si vzpomenu, že jsem to bez něj před dvaceti lety taky zvládala a nebyl to problém. V době iráckého konfliktu jsem například mrzla na Hradčanském náměstí, kde byl v budce telefon s báječnou poruchou – za jedinou vhozenou korunu se dalo volat do celého světa a docela dlouho. A ten Irák? Nešlo si krátit cestu přes Pražský hrad, protože byly brány z bezpečnostních důvodů zavřeny – myslím, že kvůli teroristickým hrozbám, protože jsme byli na americké straně. Teď si jednoduše v teple zapnu skype.

Podobné je to se zprávami – nejsem odkázána jen na výběr a komentáře konkrétních novin nebo rádia (televizi s sebou člověk na cesty jen tak nevozí.) Na netu najdu kde co. I s obrazem – fotkou nebo videem. Není to ovšem vždy tak jednoduché…

Ještě než jsem si zvykla na tureckou verzi každé druhé stránky, kterou si tu otevřu (zaplaťpánbůh za stejnou grafiku!), tak jsem začala mít pravidelné problémy s videoodkazy. Na obrazovce se mi objevoval text, vysvětlující turecky a pak anglicky, že se kvůli nějakému zákonnému rozhodnutí nesmím podívat na italský ohňostroj, návod na výrobu korálkového náramku nebo zpívající americké mimino. Brzy jsem zjistila, že to není problém můj, ale Turecka.

Soudním rozhodnutím z 6. března 2007 byl v Turecku zakázán YouTube, na který míří mnoho odkazů ze světové sítě. Proč? Protože se na něm objevily videa zesměšňující zakladatele Turecké republiky Mustafu Kemala Atatürka, údajně vložené z Řecka. Sankce z turecké strany byla rychlá. To, co je pro YouTube a web obecně “jen” projevem svobody vyjadřování a tudíž není důvod to odstranit, bylo pro kemalisty politickým problémem a turecká (sekulární!) justice jim dala podle platného zákona za pravdu. Té je totiž legálně umožněno nařídit blokování internetových stránek s pornografickým nebo pedofilním obsahem, obsahem ohrožující děti a mládež, propagujícím sebevraždu, stránky urážející republiku nebo hanící Atatürka.

Minulý víkend turecký ministr dopravy, který má na starosti i otázky internetu, oznámil konec zákazu a vyjádřil potěšení nad tím, že „zvítězil selský rozum“, že se na tom tvrdě pracovalo a že doufá, že si od toho YouTube vzal ponaučení (no, řekl to zaobaleněji, ale dost jasně). Avšak podle Googlu, vlastnícího YouTube, videa nebyla stažena provozovatelem, ale automaticky zablokována proto, že někdo nahlásil porušení autorských práv. Jelikož se o porušení copyrightu nejednalo, jsou klipy znovu k shlédnutí – ovšem mimo Turecko. YouTube v tomto vyhovělo oficiální žádosti tureckých úřadů.

A protože před letošními prázdninami turecký prezident Abdullah Gül na Twitteru vyjádřil svůj nesouhlas s “byrokratickým rozhodnutím” – tři roky po začátku omezení (!) – dovolím si malou spekulaci. V důsledku nespokojenosti tureckých uživatelů internetu a nevýhody image země s cenzurou potřebovalo Turecko problém s Googlem/YouTube nějak vyřešit. Takže prezidentova nespokojenost → nahlášení porušení autorských práv, které způsobilo znepřístupnění videí a mohl ho učinit kdokoliv → odvolání zákazu.

Přesto možná problémy nekončí – právníci bývalého předsedy opoziční CHP (Republikánské lidové strany) Denize Baykala teď zažalovali u soudu YouTube za intimně choulostivé video a soud rozhodl o opětovném zákazu přístupu na tento server. Tak nevím, jestli jsou sexuální videa politiků protiturecké nebo spíše protistátní… YouTube tu zatím ovšem funguje.

Vlastně mě obsah inkriminovaných videí ani nezajímá. Ale nepřeju vám ten pocit, že někdo omezuje vaše právo na informace ve chvíli, kdy to nejméně čekáte a ohledně naprosto neškodných věcí. Pro mne to bývá jako facka – najednou nemůžu dál, někdo mi brání v pohybu.

Zvykli jsme si, že se přes web dostaneme k čemukoliv – a ten nás takovouto překvapivou zkušeností také může naučit, co vlastně tato naše svoboda a případné její omezení znamenají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...