Když kostel – tak státní!

Kocourkovské klání mezi státem a církví o katedrálu sv. Víta pokračuje. Protistrana samozřejmě vždy využije mimořádného opravného prostředku, který už je víceméně řádný. Tentokrát dovolání chystá církev, neboť kdo to jaktěživ slyšel, aby kostel byl státní. Nejsme přece ve Francii, kde na oltáři Notre-Dame světila heslo liberté - égalité - fraternité (plus vynález gilotiny) prostitutka.

Obecně vzato, vždyť ona taková katedrála vypadá docela dobře. Zvenku elegantní, reprezentativní, uvnitř tajemná a plná pokladů. Nebýt těch modliteb k Neviditelnému a učení pěkným způsobům, kterému prezidentovi by se nelíbila? Mít katedrálu se už v r. 1954 zachtělo hradnímu soudruhovi Zápotockému. Snad, aby si tam mohl zahrát na svou oblíbenou harmoniku. Jelikož měl neomezenou moc nad Československem a zároveň byl coby „předvoj dělnické třídy“ prvním Čechoslovákem, vydala mu jeho vláda nařízení, že jeho pražské hradní sídlo náleží „všemu československému lidu“. Ale protože katedrála, do té doby patřící sama sobě, neboli zapsaná v evidenci nemovitostí jako „Katolický metropolitní kostel sv. Víta“, sídlem soudruha Zápotockého nikdy nebyla, musel mu ji ještě nějaký přičinlivý podúředník přihrát. Stalo se tak o dva roky později, když soudruh vedoucí stavebního odboru hl. m. Prahy vymezil hranice „chráněné oblasti“ hradu tak šikovně, aby v ní uvízl veškerý majetek církve včetně svatovítské katedrály, dvou dalších kostelů (sv. Jiří a Všech svatých) a kaple sv. Anny. A podepsal se na to, čímž byla krádež sakrálních objektů podle tehdejších zvyklostí posvěcena. 

Epocha všemocných soudruhů skončila, epocha šikovných hradních pánů ovšem pokračuje. Když se církev v r. 1992 o své kostely na Pražském hradě přihlásila, byla věc zprvu jasná. Vrátit, co bylo ukradeno, co bylo církevního, církvi. Zápisy v katastru nemovitostí mluvily jasnou řečí, nezákonnost odnětí byla nezpochybnitelná. I postkomunistické soudy ve věci určení vlastnického práva respektovaly fakta a v r. 1994 kostely církvi vrátily. Byl s tím srozuměn i pan prezident Havel, nechal si ovšem zahrát na strunu své marnivosti a jeho kancelář i Správa pražského hradu se proti vrácení objektů církvi posléze odvolaly. Začalo nedůstojné handrkování a fantazírování marxistických historiků o tom, že katedrála nebyla tak docela církevním majetkem, jelikož tam byli korunováni a pohřbíváni čeští králové, jsou tam uloženy korunovační klenoty a na dostavbu přispívali i obyčejní občané. Mohli bychom si položit otázku: na co přispívali? Na církevní stavbu s duchovním posláním? Nebo na symbol české státnosti (v c.k. monarchii)? I kdyby to tehdy byl onen státní symbol, byl by neoddělitelně spjat s duchovním posláním, s církevní povahou majetku, do něhož investovali. Na tom nemění nic, že později mnoho Čechů na svou víru z těch či oněch příčin rezignovalo. I tak je to naše dědictví po nás samých. Zdědíme-li obraz světce, nemůžeme ho přemalovávat na kubistické zátiší. 

Křišťálově průzračný juristický problém se po roce 1994 pod politickými vlivy proměnil v nechutnou anabázi utloukání pravdy mocenskými klacky. Poslední verdikt pražského městského soudu (toho samého, který ještě v r. 2006 rozhodl, že chrám patří církvi) je toho zářným dokladem: naopak prý zase platí komunistické nařízení z r. 1954, že chrám je majetkem „všeho československého lidu“. Toto rozhodnutí je ovšem papouškováním právního názoru Nejvyššího soudu, který v lednu 2007 vydal soudce a dřívější člen KSČ František Ištvánek. Ten je samozřejmě vládnímu nařízení své partaje věrný až za hrob. Horší je, že s ním cílevědomě straší proto, že cítí, jak by majetnictví katedrály bylo libé současnému hradnímu vládci. Libé, aby se tam Václav Klaus cítil jako „ve svém", mohl ovlivňovat, co se tam bude či nebude dít a co tam kdo bude či nebude říkat. A zvláště libé, aby se před nevěřícími poddanými ukázal jako jedině správný osvícený panovník.

Neměl by ovšem zapomenout, že dá-li komunistům za pravdu, že  svatovítská katedrála je majetkem „československého lidu“, pak se o ni bude ještě muset podělit s bratry Slováky. Může se také stát, že slovenští „tmáři“ svou třetinu katedrály ponechají církvi. Zásadový prezident nepochybně bude riskovat mezinárodní konflikt.   

  • Katedrála sv. Víta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/198/19784.jpg
  • Soudcovské kladívko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/3/228.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...