KDU-ČSL a křesťanská politika

Je až neuvěřitelné, že při neustálém přetřásání podivných věcí v naší armádě, které se tam odehrávaly po mnoho let, se zcela opomíjí jedna dosti důležitá okolnost. Celkem bez výhrad byla uznána nesporná pravda, že velmi významnou a pravděpodobně rozhodující úlohu v tom všem sehrála od samých počátků České republiky jedna z vládních politických stran. Však víte, co mám na mysli. Ta strana by se měla lišit od ostatních svým křesťanstvím, které právě na počátku své polistopadové existence zavedla i do svého názvu a tím poněkud upozadila své tradiční a prosté určení jakožto Československá strana lidová.

Z historie víme, že tato strana byla původně založena na římském katolictví a politice Vatikánu. Hned od začátku první republiky měla velký handicap v českém protikatolickém husitismu proklamovaném hodně hlasitě i samotným prezidentem Masarykem. Ale i přes značnou euforii různých protestantských církví, které se těsně před Masarykovým návratem do vlasti sloučily, aby vedly společný boj proti katolíkům, pak při sčítání lidu roku 1921 překvapivě zaznamenaly jen 3,7 procenta svých věřících. Většina tak setrvala ve své tradiční římsko-katolické víře. Jiní zase dali o něco později přednost nové církvi československé, jejíž otevřené politizování a náboženská neurčitost se podle Ferdinanda Peroutky více zalíbily lidu českému – ve věcech náboženských nepříliš horlivému.

I tak katolíci museli využít politických schopností svého vůdce dr. Jana Šrámka, který se poněkud distancoval od Vatikánu a přimkl se k politice nového československého státu. Tím celkem bez politických pochybení lidovci stejně jako ostatní dospěli k neslavnému konci první republiky. Když se pak Šrámek dostal do londýnské emigrace, měl on i jeho strana dostatek důvěry u dalších účastníků zahraniční akce, že se stal předsedou Čs. exilové vlády uznané hlavními protihitlerovskými mocnostmi. Tím pak získal pro svou stranu i jedno ze čtyř míst v poválečné Národní frontě už silně nakažené působením komunistů.

Čs. strana lidová, jakožto jediná nesocialistická, pak spěla přes relativní dvacetiprocentní úspěch ve volbách roku 1946 opět k faktickému zániku demokracie v této zemi. Právě Janu Šrámkovi však nutno přiznat, že jako jediný varoval před unáhleným podáním demise demokratických ministrů a před přílišnou důvěrou v důslednou rezistenci prezidenta Beneše vůči komunistickému nátlaku.

Nu a pak nastalo čtyřicetileté období, kdy se lidovci stále udržovali pohromadě jakožto strana kolaborující tak či onak s komunistickým režimem a bezmocně přihlížející tomu, co se dělo v jejich rodné katolické církvi – ať už to byla tvrdá persekuce některých kněží, či ostudné prokomunistické hnutí Pacem in terris. Faktem je, že právě tato problematická strana se probudila k novému životu o něco dříve než ostatní a už několik měsíců před listopadem 1989 nepopiratelnou zásluhou například Richarda Sachera či Josefa Bartončíka své členy připravovala na konec komunismu a na znovuzavedení svobodných politických poměrů.

A tu se objevil v čele strany muž, jemuž se nejdříve posměšně říkalo „zemědělský adjunkt“, nicméně dodnes se mu připisují v Čechách až zázračné politické schopnosti – tedy Josef Lux. Bylo však patrně i jeho poněkud pochybnou zásluhou, že právě při křesťanském doplnění svého názvu na KDU -ČSL, lidovci možná poněkud zapomněli na dvě důležitá Boží přikázání. Vrhli se plnou silou na resort vojenství, kde se nikdy nedá příliš počítat se striktním respektováním přikázání „Nezabiješ“ a „Nepokradeš“. Podle některých uřeknutí jednoho jejich představitele šlo i předsedovi Luxovi o to, aby se z pochybných výnosů nějakých malverzací při zbrojních zakázkách sice neobohacovali přímo jednotlivci, ale nic proti tomu, když se tím obohatí strana, jíž takové injekce napomohou k větší politické moci.

Boží přikázání šla přitom stranou, a to až donedávna, kdy na jednoho z držitelů veledůležitého náměstkovského místa v resortu obrany praskly věci neuvěřitelné, těžko srovnatelné nejen s náboženstvím, ale i s obyčejnou lidskou morálkou a slušností. Řekl bych, že právě teď, kdy se KDU-ČSL ocitla mimo hlavní hřiště naší politiky, by jí mohlo pomoci, kdyby všechen důraz své činnosti vrátila k hodnotám svého tradičního křesťanství a nadřadila je jakýmkoli zájmům finančním – ať už oprávněným, jako jsou církevní restituce, či protiprávním, které vyplývají ze zastávaných státních funkcí.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Věřící autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1134/113319.jpg
  • Josef Bartončík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1024/102396.jpg
  • Josef Lux autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/320/31988.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...