Jednotná měna a zrušení hranic Evropu destabilizují, říká Klaus

Nahrávám video

Z Německa se na Česko valí nejrůznější iniciativy v souvislosti s mimořádnou dominancí Berlína v Evropě, říká bývalý český prezident Václav Klaus. Kdyby podle něj byla EU rodinou suverénních, samostatných a spolupracujících států, tak by tato dominance nemusela nastat. Viníka vidí v lisabonské smlouvě. Podle Klause byla tragická chyba, že EU udělala přesmyčku od evropské integrace k evropské unifikaci.

„Hlavní unifikační prvky Evropu destabilizují. Není to výhodné pro nás ani pro Německo,“ uvedl Václav Klaus v pořadu Události, komentáře. Upozorňuje na to, že evropská integrace začala v roce 1957 římskými smlouvami a existovala půl století bez lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 2009 a která například rozšířila oblasti, v nichž ke schválení legislativy stačí kvalifikovaná většina.

Díky lisabonské smlouvě dostalo Německo podle Klause naprosto dominantní roli. „Nikdy nemohlo tak diktovat Evropě jako teď,“ podotýká s tím, že z Německa se na Česko valí nejrůznější iniciativy. „Zejména v migrační otázce, ale i v tisíci dalších věcí,“ dodal. „Díky své obrovské síle má hlavně obrovskou moc manipulovat celé mechanismy EU a tam nemáme sílu se bránit. Kdybychom byli suverénní samostatný stát, tak bychom ji měli,“ přiblížil.

Může se ukázat, že dva tragické omyly posledního čtvrtstoletí EU – jednotná měna na jedné straně a Schengen na druhé, které nutně vedou k destabilizaci Evropy, se možná ukáží jako natolik destabilizující, že mohou Evropu změnit.
Václav Klaus

Uvedl, že čím víc bude v Evropě samostatných suverénních zemí, které nebudou mačkány krunýřem Evropské unie, tím lépe. Vítá tak postoj Velké Británie, jež si v červnu loňského roku v referendu odhlasovala vystoupení z EU a jejíž premiérka v tomto týdnu oznámila cestu takzvaného tvrdého brexitu.

Otázkou však je, jaké budou ekonomické dopady. Londýn totiž naznačil, že chce s EU nějakou formu ekonomické integrace, ale nižší. Mohla by to být předzvěst toho, jak může vypadat Evropa ve chvíli, kdy zvítězí heslo suverenity nad heslem svobodné výměny zboží.

Zatím ale zůstává Klaus optimistický. „Že by se díky britskému modelu mohlo eventuálně přecházet k nižšímu stupni ekonomické integrace, tak to by bylo vítězství, ekonomické osvobození všech. Trh by se uvolnil, to by po mnoha letech stagnace mohla narůstat prosperita v Evropě,“ prohlásil.

Hrozí zavádění ochranných cel? Klaus nerozumí postoji Trumpa

Co kdyby ale někdo vyhrál v západní Evropě volby s tím, že zavede ochranný tarif například na automobilovou produkci, která je pro Česko důležitou součástí ekonomiky?

„Proměňují se komparativní výhody jednotlivých zemí a některé země své komparativní výhody ztrácejí a musí se přesunout k té výrobě, kterou jsou schopni dělat nejefektivnějším způsobem,“ podotkl Klaus.

Odmítá myšlenku, že by například Amerika měla zůstat jedničkou v automobilovém průmyslu navěky jenom proto, že v dobách Forda jí tato pozice patřila. Auta se budou vyrábět i v jiných zemích, než kde se začínala vyrábět, a to tehdy, když už to budou zvládat.

Nerozumí tak slovům nadcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o selektivních ochranných clech pro firmy investující mimo USA.

„Nevím, jestli to myslí úplně vážně,“ řekl bývalý český prezident. Odbourávání cel totiž Klaus označuje za základní projekt svobody obchodu od druhé světové války. „Beru to trochu jako folklór a doufám, že nic takového zavádět nebude,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...