Jak jsem v Mnichově „ubližoval zažité národní legendě“

V pondělí jsem na ČRO 6 vyprávěl o tom, jak mě naši mnichovští krajané pozvali k besedě o moderní české historii s přihlédnutím k určitým faktům, která jsou buď špatně interpretována, nebo se o nich po celá desetiletí mlčí. Připadlo mi docela stylové, abych tam v Mnichově začal moderní české dějiny právě u Mnichova jakožto jednoho z klíčových symbolů naší nedávné minulosti. A myslím, že jsem posluchače docela překvapil, když jsem trval na svém hlubokém a pamětnicky zažitém přesvědčení, že mnichovská dohoda byla už jen formálním stvrzením naší základní kapitulace před německými požadavky, což se událo více než týden před onou neblahou konferencí, kdy jméno bavorské metropole v řešení tak zvané sudetské otázky nebylo vůbec ještě ve hře.

Obávám se, že ani u nás doma není každému jasno, že všechno mohlo být vyřízeno i bez Mnichova, když 21. září 1938 prezident Beneš a Hodžova vláda po noční intervenci francouzského a britského vyslance na Pražském hradě přijali to, co od nich bylo požadováno, a poslali herce Zdeňka Štěpánka, aby to překvapenému národu téhož večera oznámil. Ani Mnichovská konference ani nějaká naše mobilizace se nekonala. Jen Hodžova vláda – snad pod dojmem svého protiústavního a bezparlamentního rozhodnutí – podala demisi a byla neprodleně nahrazena vládou generála Syrového, jehož černá páska přes oko snad měla k boji připravenému národu připomenout Žižku.

Všechno mohlo v té chvíli skončit, kdyby se byl Hitler spokojil s tím, co před tím požadoval, a nerozčílil britského premiéra Chamberlaina tím, že mu následujícího dne na Godesbergu předložil zcela nové nároky na naše území. Britská a francouzská vláda pak onou šibalskou větou, že nadále nemůže vládě československé raditi, aby nemobilizovala, dovedla teprve prezidenta Beneše k vyhlášení mobilizace. Následovalo několik dnů napětí, kdy Beneš vyhlásil, že má jakýsi blíže neurčený plán a poslal také americkému prezidentu Rooseveltovi žádost, aby svolal mezinárodní konferenci k řešení sudetské otázky – samozřejmě že i s naší účastí. Roosevelt této žádosti nevyhověl a místo toho dal Benešovi a současně i Hitlerovi dobrou radu, aby se raději sami dohodli. To už se však chopil iniciativy italský fašistický diktátor Benito Mussolini a z jeho podnětu byla na 29. září odpoledne svolána ona konference do Mnichova, kdy k účasti nebylo pozváno ani Československo ani Sovětský svaz. Právě Sovětského svazu se západní mocnosti bály více než Německa, ačkoliv – jak dnes víme – Stalin si s Hitlerem v ničem nezadal a hesla o rasové čistotě či o třídním boji značila zločiny stejného kalibru.

Příznačné pro příliš rychlou ochotu Československa podrobit se už před týdnem přijaté kapitulaci bylo také rozeslání Benešova vzkazu našim zastupitelským úřadům, v němž už několik hodin před začátkem jednání v Mnichově upozornil na naše ústupky Hitlerovi a snažil se s bláhovým optimismem tvrdit, že nově vymezené hranice republice umožní, aby se v budoucnu lépe bránila. Trpce však dodal, že Československu byly vnuceny větší oběti, než jaké se kladou ve válce poraženému státu. To vše – opakuji – bylo napsáno a posláno několik hodin před tím než se mnichovská konference vůbec sešla.

Takže, omlouvám se, toto nebylo moje obvyklé páteční zamyšlení, ale připomenutí strohých faktů ani po jednasedmdesáti letech plně nevstřebaných nejen mnichovskými krajany ale ani Čechy žijícími v naší zemi. Kdo nevěří, ať si to přečte na stránce 146 zatím nejlepšího Benešova životopisu od bývalého profesora oxfordské univerzity Zbyňka Zemana, který z maxima dostupných archivních materiálů došel k jasným závěrům a nebál se pak své poznatky zveřejnit bez ohledu na to, že tím ublíží některým zažitým národním legendám.

Slyšel jsem, že mu to pak vyneslo jisté nepříjemnosti se Společností Edvarda Beneše, ale tak už to u nás při zacházení s pravdou často chodívá.

  • Adolf Hitler podepisuje mnichovskou dohodu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/326/32542.jpg
  • Mnichovská zrada autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/438/43794.jpg
  • Podpis mnichovské dohody autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/428/42743.jpg
  • Edvard Beneš zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/803/80251.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...