Hrozí nám opravdu nová totalita?

Na rozdíl od některých našich, jinak docela soudných, lidí se nedomnívám, že by v dohledné době – možná už po nastávajících volbách – mělo u nás dojít k nastolení nějaké totalitní vlády jedné osoby nebo jedné politické strany. Nejčastěji je takto podezříván Jiří Paroubek a ČSSD, teď se podobné úvahy ozývají i kolem Radka Johna a Věcí veřejných, proti nimž s prudkou filipikou kvůli nějakým jejich ozbrojeným hlídkám vyrukoval v Lidových novinách jeden z našich nejznámějších novinářů.

Uvažuji, proč zůstávám v těchto věcech tak klidný a nějakého zvratu základních postulátů naší standardní demokracie se neobávám. Vysvětluji si to tím, že jsem zažil nastolení obou totalit, které pak ovládly větší část mého života, k čemuž možnost připočíst i jeden další návrat totality v dubnu 1969, poté, kdy se leckterým lidem mohlo zdát, že Dubčekův režim zrušením cenzury udělal na chvíli i z komunismu jakýsi náznak demokracie, byť stále pod vládou jedné strany. Tomu však měla učinit přítrž vojenská intervence vojsk Varšavské smlouvy. I tak pak trvalo dobrých osm měsíců, než se po následných diplomatických demarších podařilo s pomocí Gustáva Husáka opět nastolit tvrdou diktaturu – tentokrát tak zvaně normalizační.

Už z toho, co jsem tu až dosud zmínil, vyplývá, že nástup totality byl u nás vždy provázen určitými atributy. Za prvé to byl vliv nějaké zahraniční mocnosti, kde se světovým demokratickým silám nepodařilo nastolení opaku demokracie zabránit – ať už nedostatečnou silou skutečné vojenské intervence, jak se o to pokoušela zejména Anglie po první světové válce v Rusku, nebo naprostou lhostejností k pádu Výmarské republiky a předání moci nacistům v Německu. První, co tyto režimy udělaly, bylo nastolení tvrdé cenzury proti svobodě slova, která vždy totalitní režimy nejvíce ohrožovala.

Troufám si tvrdit, že u nás dnes není nic podobného nějakému zahraničnímu vlivu, který by sváděl některé politické uskupení k uzurpování moci. To nevidíme ani u komunistů, jejichž samovláda vznikla i zanikla jedině v důsledku silové podpory či nepodpory Sovětského svazu. A předtím jakákoliv eventuální sympatie některých Čechů (například tak zvaných vlajkařů) k nacismu – ostatně silně blokovaná národnostní nenávistí k Němcům – mohly existovat pouze za úplné okupace našeho území německými vojsky. V tomto ohledu je naše dnešní situace tak příznivá, jak nebyla po celé stovky minulých let, a kdyby v některých ohledech nebyla torpedována třeba z Pražského hradu, mohla by být ještě příznivější.

Poněkud větší obavy mohou vznikat z výskytu druhého atributu totality – totiž ze snahy umlčet nějaké kritizující hlasy. Zde určitě nelze podezírat z pokusu o zvrácení demokracie třeba Marka Bendu s jeho směšným náhubkovým zákonem a naši demokracii neohrozil dokonce ani Miroslav Sládek se svými republikány. Když ve volbách prohrál, zachoval se celkem normálně a z vrcholné politiky disciplinovaně zmizel.

To možná trochu nebezpečněji se může jevit Jiří Paroubek – nutno však zdůraznit, že jako snad úplně jediný ze současné české sociální demokracie. Jak to však jednou odhalil jeho občasný poradce Valtr Komárek, jde tu spíš o přecitlivělý a pro politika velmi nevhodný rys povahy, kdy dotyčný podrážděně reaguje nejen na skutečný útok proti sobě, ale často i jen na zcela běžnou kritiku svého počínání… Tím se dostává do pozic, kdy by byl schopen i různých zákazů, kdyby k tomu měl odpovídající moc. Zde však nutno říci, že takové případné porušování základního lidského práva není v programu světového sociálně demokratického hnutí, což ani naše strana stejného jména a její současný předseda nemohou ignorovat a právě v těchto věcech se nějak vydělovat.

Vidím-li tedy přece jen nějaké náznaky ohrožení naší demokracie, pak je to třeba ono velmi silné volání Věcí veřejných po přímé demokracii. Sám Radek John to ovšem v jedné diskusi na této stanici limitoval samozřejmým vyloučením obecného hlasování o daních, a poněkud překvapivě to rozšířil i na hlasování o trestu smrti, jehož zákaz u nás by měl být podle něho stůj co stůj zachován. I tak však zbývá dost závažných věcí, které by tato strana chtěla svěřit výhradnímu rozhodování jednotlivých občanů. Zapomíná se přitom, že značná část voličů sleduje politické dění pouze přes novinový a televizní bulvár, což by mohlo vést k uzákonění špatně informovaných názorů a postojů, které by pak v praktickém uplatnění mohly naší demokracií opravdu dost povážlivě zatřást.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Alexander Dubček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/353/35213.jpg
  • Marek Benda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1211/121018.jpg
  • Jiří Paroubek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1548/154766.jpg
  • Radek John autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1598/159729.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...