Hlava a srdce Karla Schwarzenberga

Miroslav Kalousek je hlava a srdce reforem, řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, když vysvětloval, že s pádem ministra financí by skončila i celá vláda, což si nikdo nemůže přát. Hlava a srdce byly symbolem celé TOP 09 hned na začátku její existence. Hlava, to byl Miroslav Kalousek, zkušený, pragmatický politik, který přesvědčil média, že jako jeden z mála rozumí složitým, rozpočtovým tokům. Srdce, to byl Karel Schwarzenberg, skutečný nositel tradice, uměřenosti a odpovědnosti, kterou TOP 09 nabízela jako marketingový tahák voličům, a ti – zejména mladí – na něj radostně naskočili.

Ztracený cit pro realitu
Srdce a hlava se měly doplňovat. Srdce dodávalo ducha počtářskému mozku, kalkulující mozek (politicky i účetně) měl táhnout k zemi případně příliš nadšené srdce. Během vládního působení TOP 09 ovšem hlava srdce přemohla. Vyvážený vztah, na němž stál úspěch TOP 09, začal být vztahem jednostranným. Srdce ztrácelo na přesvědčivosti, a to zejména proto, že přijalo jednorozměrnou logiku hlavy. Předvolební kouzlo vyprchalo.

Koneckonců nejlépe o tom svědčí už citovaný výrok Karla Schwarzenberga - „Miroslav Kalousek – hlava a srdce reforem.“ Ztratilo snad bývalé srdce TOP 09 cit pro živou realitu? A nechalo se nadobro zmást ubíjejícím účetním jazykem?

Je-li za něco Nečasova vláda od počátku systematicky kritizována, pak je to jistá bezduchost, řekněme mechaničnost reforem. Příčinou je ona účetní podstata, z které vychází. Účetní dohlíží výhradně na vyváženost příjmů a výdajů, sleduje toky na jedné, krátí toky na druhé straně tak, aby čísla seděla, aby byla navenek pěkná, aby se líbila mezinárodním institucím a investorům, kteří dnes rozhodují o ekonomické stabilitě státu. Na tom, jak a čím se vyvažuje, úplně nezáleží. Podstatný je výstup, dvakrát podtržené číslo, jak ostatně často v prosté logice účetních knih říkává ministr financí: „Klidně přidám, ale musíte mi říct, kde potom uberu.“  

Reforma je tak dílem hlavy, které chybí srdce. Totiž duchovní rozměr účetní operace, s nímž účetní mysl nepracuje, pokud jí ho někdo nevnutí. A to se doposud nestalo. Proč, je zřejmé: nejen v TOP 09, ale ani v celé vládě se nenašel nikdo, kdo by v politice „myslel“ i srdcem, kdo by se snažil uvažovat v širších než číselných souvislostech sociálních systémů. Kdo by vytvářel skutečnou reformu, směrovanou proměnu společnosti, a ne jen dlouhou řadu parametrických změn prováděných často ad hoc. Pokud tedy předseda TOP 09 nyní přisuzuje ministru financí roli hlavy a srdce reforem, neříká tím nic víc, než že hlava definitivně přemohla srdce a že to už v politice není potřeba.

Nenápadný příchod bolesti
Karel Schwarzenberg dává přednost výhradně hlavě – která už nemá nic společného se srdcem zabarveným zdravým rozumem, v minulosti ministrem zahraničí tak často mile a živě používaným – zaobírá se stále více politickým počítáním, a nikoli politikou jako „smyslu-plnou“, společenskou činností. Ukazuje se to nejvíce v jeho podivně zatvrzelé pozici vůči policejnímu šetření prodejů letounů CASA a postoji k telefonátům ministra Kalouska policistům. Využívá přitom sofistikovaných argumentů a vychytralé logiky hlavy, ale jeho argumentace ztrácí srdeční cit pro něco tak nehmatatelného a přitom tak důležitého, jako je elementární slušnost, jejíž nedostatek v klasické inverzní figuře hlavy vyčte všem ostatním.

I v politice existují různé stupně bolesti: první malá lež oblíbeného politika; podvod na ministerstvu; ztráta důvěry; zjištění, že „všichni nakonec jenom hrajou…“; odhalení korupční podstaty systému. Největší bolesti ale přicházejí nenápadně. Jako když se v přímém televizním přenosu velké srdce mění v malou hlavu. 

(Texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...