Dva pochody a jedna procházka

Dva význačné pochody se konaly v nedávné době: koncem března prošel centrem Prahy už devátý Pochod pro život, minulou sobotu "protančil" jihočeským Táborem festival Queer Pride. Třetí pochod (či spíše procházku) mohou sledovat návštěvníci pražské Valdštejnské zahrady ještě dnes. Je jím hrdé vykračování pávice se čtyřmi čerstvě vylíhnutými kuřátky, hledajícími na travnatých plochách zahrady něco k snědku.

Pražský Pochod pro život za účasti 1 500 lidí, převážně rodin s dětmi, jímž pořádající Hnutí pro život chtělo upozornit, že i přes klesající počet potratů bylo jen za poslední rok v ČR usmrceno umělým potratem 25 000 počatých dětí, proběhl za minimálního zájmu novinářů. Zato táborský festival Queer Pride, což v češtině znamená (po)divná, zvláštní, záhadná, ale také praštěná (i teplá či přihřátá) hrdost, pýcha nebo chlouba, se těšil vydatné mediální pozornosti. Podle Lidových novin šlo o „oslavu lidí s lesbickou, gay, bisexuální, transsexuální a intersexuální identitou“. Podle Práva Táborem prošel průvod asi 350 účastníků, „který má zviditelnit gay a lesbickou komunitu“.

Pochod proběhl „bez jakýchkoli incidentů“ za asistence 500 policistů ze tří krajů, včetně těžkooděnců, zásahové jednotky, antikonfliktního týmu, jízdní jednotky na koních, policejních vrtulníků a anarchistů v černých kapucích. Obdobně jako loni v Brně se čekaly protesty odpůrců podobných akcí, k žádnému napadení v průběhu akce však nedošlo. Na mítinku Dělnické strany, který se konal krátce před zahájením pochodu u táborského nádraží, místopředseda DS Jiří Štěpánek pouze uvedl, že homosexuálové touto akcí chtějí dát najevo svou nadřazenost a určovat, co je a co není normální. Podle Práva se na řádně povoleném mítinku DS sešlo asi třicet příznivců a stovka „zvědavců“.

Českých občanů, pohlížejících na zviditelňování homosexuálů s nelibostí, je ovšem i po přijetí zákona o tzv. registrovaném partnerství v r. 2006 stále velmi mnoho. Ještě před přijetím zákona vyjádřilo nesouhlas se „sňatky“ homosexuálů podle průzkumu Gallupova ústavu plných 48 % Čechů, přičemž tři procenta dotázaných se k tomu nevyjádřily. Ani v jednom z nových států EU souhlas nepřesáhl 40 %; v šesti zemích původní patnáctky nedosáhl ani 50 %. Je proto nelogické, jsou-li občané odsuzující propagování homosexuality známkováni jako „extremisté“ (Právo), nebo je-li jejich nesouhlas označován za „provokace pravicových radikálů“ (LN). Všichni přece vědí, že způsob pohlavního obcování homosexuálů není přirozený, odporuje reprodukční funkci člověka a jeho stavění na roveň heterosexuálnímu vztahu vyvolává u mnoha lidí negativní reakce. Čtyřprocentní odklon od normální lidské sexuality může naopak být chápán jako extrém a jeho propagace jako provokace. A je jen smutné, že odvahu k vyjádření tohoto stanoviska (za statisíce mlčících) našli v Táboře pouze příznivci neonacistickými projevy zkompromitované strany.

Objektivitu od českých novinářů v této věci můžeme čekat jen těžko. O jejich angažmá vydal krátce po schválení registrovaného partnerství zprávu Miroslav Korecký z časopisu Týden: „Být novinářem a nefandit registrovanému partnerství znamená přijmout úděl bílé vrány. Za léta v branži nepamatuji jiný zákon, který by sedmá velmoc podporovala tak jednomyslně“. Za touto podporou nestojí ani tak osobní přesvědčení jednotlivých novinářů, jako prostředky  manipulace, jimiž vládnou vydavatelé, šéfredaktoři a vedoucí rubrik.  A jak je známo, většina tisku a soukromých televizních stanic je do značné míry v rukou zahraničního kapitálu - toho, v jehož obchodním zájmu je import konzumního braku a zpochybňování tradičních hodnot. Střetávají se tak dva přístupy k životu: tradiční „kultura života“, chránící nejslabší a nejohroženější, a novodobá „kultura smrti“, oslavující neproduktivní sexualitu a snadné zbavování se nepohodlných potratem či eutanázií.

Triumfální pochod pavích kuřátek pod přísným dohledem paví matky není tak daleko od věci, jak by se mohlo zdát. Symbolicky i prakticky vyjadřuje oslavu hodnot, k nimž neproduktivní sexualita nemůže dospět. Příroda je na svá mláďata pyšná právem. Jejich ťapkání může nést název např. Real Pride a žádnou propagaci nepotřebuje.

  • Pochod gayů a lesbiček v Táboře autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/942/94178.jpg
  • Pochod homosexuálů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/942/94180.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...