Důchody: Zvykejme si na bič

I když v Česku od ledna naplno startuje penzijní reforma, problém stárnutí populace zůstává nedořešen. Státní systém penzí tak zřejmě bude muset stabilizovat striktně nadiktované zvyšování věku pro odchod do důchodu. S tím už se de facto smířila nejen levice, ale i pravice. Dobrovolná motivace k práci, která pomohla vyřešit problém stárnutí populace leckde v zahraničí, se v České republice zatím nechystá.

Češi jsou líní

Otázkou, zda je lepší lidi spíše motivovat, nebo jim striktně nařizovat, tedy regulovat je, se ekonomové zabývají již celá desetiletí. Jednou z nejznámějších studií v této oblasti je McGregorova teorie X a Y. Teorie X říká, že člověk je od přírody líný, má odpor k práci a je potřeba ho tvrdě vést. Teorie Y naopak předpokládá, že člověk má potřebu uplatnit se, práce mu přináší uspokojení a to ho motivuje k odvádění co nejlepších výkonům. 

A kde mezi těmito dvěma extrémy se nacházejí Češi? Statistiky ukazují, že jsou alespoň ve svém přístupu k penzím spíše “ixoví“, tedy líní. Pracovat se jim zkrátka nechce. Stále více Čechů v posledních letech odchází do předčasného důchodu, a to i přesto, že to pro ně znamená trvalé snížení vyplácené penze. Zatímco před deseti lety odcházelo do předčasného důchodu jen 9 procent seniorů, v roce 2012 se už předčasné důchody na celkovém počtu vyplácených penzí podílely 20 procenty. 

Do předčasného důchodu Češi spěchají i přesto, že za dřívější odchod z pracovního trhu zaplatí nižší penzí. Pokud odejdou do důchodu o tři roky dříve, což je maximální doba, kterou zákon povoluje, mohou přijít téměř o 16 procent důchodu. Kvůli brzkým odchodům do penze tak Češi zaostávají v pracovní aktivitě za průměrem EU. Zatímco v Česku pracuje ve věkové kategorii 60 až 64 let jen čtvrtina populace, v EU je to téměř třetina. A tak české statistiky nahrávají spíše regulaci než motivaci. 

Švédsko motivuje důchodce penězi

Na motivaci lidí k práci sází například švédský penzijní systém. I když je ve Švédsku možné odejít do penze už v 61 letech, Švédové tak činí v průměru až v 64 letech. A i po pětašedesátce pracuje v severské zemi ještě skoro 8 procent lidí. Odměnou za práci do vyššího věku je jim nejen dobrý pocit, ale i vyšší penze. Kdo vydrží pracovat až do 70 let, obdrží 157 procent standardního důchodu, který Švédové dostávají běžně v 65 letech.

Seniory se snaží motivovat k přesluhování i český penzijní systém. Avšak peněžní motivace je mnohem menší než ta švédská. Za každých 90 dní, o které penzi odloží a zůstanou v zaměstnání, si Češi zvýší procentní výměru důchodu o 1,5 procenta. Za rok si tak důchodce s průměrným platem polepší zhruba o tisícovku. Ve Švédsku přitom jde v přepočtu na české koruny zhruba o čtyři tisíce ročně. 

Politici motivaci nevěří, chtějí regulovat

Zda by u nás vyšší peněžní motivace po vzoru Švédska pomohla, je otázkou. Ekonomové soudí, že by větší zásluhovost penzí byla jen ku prospěchu. Politici oponují, poukazují na statistiky i nedostatek peněz na důchodovém účtu rozpočtu a chtějí pozdější odchod do penze striktně diktovat. Přesná pravidla jsou již na světě. Zatímco naše babičky šly počátkem 90. let do penze třeba v 54 letech, naše maminky, které jsou nyní v podobném věku, si musí na penzi ještě aspoň šest let počkat. Lidé, kterým je dnes 35 let, půjdou do penze v 67 letech a dnešní sedmnáctiletí budou pracovat až do sedmdesátky. 

Proti zvyšování věku pro odchod do důchodu se staví odbory. Ani ty ale se slůvkem motivace příliš nehrají. Jejich hlavním argumentem je to, že pro seniory nebude na trhu práce dostatek volných míst. Tomuto argumentu ubírá na síle právě fenomén stárnutí populace. Nyní je sice bez práce zhruba půl milionu Čechů, avšak jak bude populace stárnout, bude ubývat mladých lidí schopných práce. Stále více volných pracovních míst tak může zbývat pro starší občany. Podniky zároveň budou mít díky stanovenému věku pro odchod do důchodu větší jistotu, že jim pracovník neprchne do penze před šedesátkou. Padesátníci se tak pro ně v budoucnu stanou zajímavými zaměstnanci, do nichž se vyplatí investovat. 

A tak se zdá, že se v budoucnu v Česku spíš uchytí tvrdá metoda regulačního biče. Cukrová motivační metoda, která by mohla alespoň podle mnohých ekonomů přinést spokojenější seniory, se v Česku zřejmě neohřeje. I bič může přece jen přinést jisté výhody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...