Drony, napalm 21. století

Rozpoutali jste špinavou válku, co se postupně vymkla kontrole, a potřebujete po sobě uklidit? Napalm je příliš brutální. Použijte něco nového, čistého a chirurgicky přesného. Něco, co plně dostojí pattonovskému „nepoložit život za vlast, ale donutit k tomu ty druhé“. Použijte drony! Nebo ne…?

Čistému vše čisté

V USA se debatuje o problematice dronů (tj. bezpilotních prostředků) velmi zevrubně. K nám ozvěny této diskuze zatím příliš nedoléhají, tak je dobré si ukázat, že likvidování teroristů pomocí raket odpalovaných létajícími roboty má řadu háčků. Americký senátor Lindsey Graham a televizní stanice al-Džazíra se nechali slyšet, že americké drony mají zatím v muslimském světě na svědomí 4 700 životů. Ač s používáním dronů začal prezident George W. Bush, až za jeho nástupce Baracka Obamy se dostaly ke slovu výrazně více a na přetřes přišla i otázka jejich použití k zabíjení osob na půdě USA.

Tak komplexní užití dronů by zasluhovalo veřejně dostupnou sadu pravidel, která budou držet americkou armádu a soukromé kontraktory, kteří drony také pilotují, na uzdě. Nic takového však neexistuje ani v USA ani na mezinárodní úrovni a otázka dlouhodobé morální udržitelnosti početných dronních útoků zůstává nezodpovězena. Spolu s rostoucí autonomností a umělou inteligencí těchto strojů na straně jedné a jejich používáním i v armádách dalších států na straně druhé, se z toho začíná stávat otázka velmi ožehavá.

Z války není úniku

Když se kácí les, létají třísky. Problémem však podle mne je přinejmenším to, když je třísek 98 %. Konkrétně: časopis Foreign Policy píše, že z dronních útoků v Pákistánu jsou jen 2 % obětí tvořena výše postavenými veliteli al-Káidy. To úzce souvisí s druhým problémem, kterým je nastavení pravidel výběru cíle. New York Times, které lze sotva označit za anti-americký plátek, k tomu uvádí, že politika volby cílů pro drony razí pravidlo, že „každý cíl je automaticky považován za nepřátelského bojovníka, pokud není posmrtně prokázán opak“.

Jsou tady samozřejmě ještě další „drobnosti“, jako porušování suverenity cizích států, zabíjení lidí bez soudu, terorizování místních komunit permanentním dohledem bezpilotních prostředků, které se vesničanům vznáší hodiny nad hlavou a mohou kdykoliv zaútočit, nebo provozování válečných operací bez toho, že by je americká vláda označila za válku a plně vydala k dohledu kongresu. I pro cynika je však důležité si všimnout toho, že z dronů, které měly oficiálně sloužit jen k likvidaci výše postavených teroristů plánujících útok proti USA, je zbraň kosící tisíce lidí.

Vstanou noví bojovníci

Po porušení práva občana (byť teroristy) na spravedlivý proces v případě útoků v Bostonu, když byla Džocharu Carnajevovi až s odkladem sdělena jeho práva, a porušení práva na aspoň nějaký soud u lidí držených na Guantánamu, kteří kvůli tomu mimochodem teď drží hladovku, USA klesly ve své honbě za teroristy ještě o něco níže a drony se pro ně staly prostředkem, jak obejít skrze „bezkontaktní fyzickou likvidaci“ dřívější problém se zavíráním osob na Guantánamu či v tajných věznicích CIA.

Ono kosení stovek či tisíců skutečných či domnělých nepřátel však válku proti terorismu nevyřeší, protože se dotkne jen jeho symptomů a nikoliv kořenů. Drony mohou mít i řadu dalších negativních efektů. Jedním z nich je likvidace starších teroristických vůdců, s kterými se dalo aspoň občas dohodnout. Výsledkem je pak generační obměna, kdy se na místa nových velitelů derou mladší jedinci, se kterými se kvůli jejich fanatickému zápalu jednat nedá.

Početně i kvalitativně rostoucí užití dronů pro bojové účely se tedy postupně mění z chirurgicky přesných bodových zásahů na „plošně uplatňované řešení“. Podle Williama J. Astora z The Nation to asociuje scénu z filmu o válce ve Vietnamu s názvem Apokalypse Now! Tamní citát amerického důstojníka po napalmovém náletu by se nyní dal parafrázovat zhruba takto: „Mám rád zvuk dronů po ránu… Zní jako… vítězství!“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...