Díky, pane Marconi

Když jsem v New Yorku usedal na lavičky a fotil z nich svůj cyklus „New Yorské lavičky“, byl můj jediný a hlavní problém, vyhnout se tématu, které se stále znovu a znovu opakovalo – člověk s mobilem u ucha. Je to fenomén naší doby a nelze se mu vyhnout. Určitě nějaká zajímavá telefonující žena či zajímavý telefonující muž nakonec pronikne i na výstavu, kterou plánuji uspořádat příští rok v Piešťanech. Když jsem je fotil a vyhýbal se telefonujícím, netušil jsem, že zanedlouho budu stát na nekonečném písečném pobřeží mysu Cod, na místě, kde to všechno začalo.

Vraceli jsme se z nejsevernějšího výběžku Mysu Cod, z městečka Provincetown a mířili jsme na nejjižnější cíp té ohromné písečné kosy, kterou mys Cod je, do městečka s legračním názvem Wood Hole – Dřevěná Díra.

Byli jsme asi uprostřed cesty, když se před námi objevila šipka s nápisem: Marconi hotel. Odbočili jsme a zamířili napříč písečnou kosou k Atlantiku. Za chvíli jsme dorazili na prázdné parkoviště. Cesta pískem nás zavedla k altánu s modelem dávno zaniklého vysílače. Ano, tady to všechno mobilní šílenství, kterého jsme dnes, v roce 2010, svědky, začalo. Tady postavil pan Guglielmo Marconi v letech 1901 až 1902 čtyři stožáry a mezi nimi natáhl anténu, s jejíž pomocí uskutečnil 19. ledna 1903 první bezdrátové spojení mezi Amerikou a Evropou.

A vězte, že ty dnešní miliony volajících nenavazují jen tak na někoho! První bezdrátové telegrafické propojení proběhlo mezi prezidentem Spojených států amerických Theodorem Rooseveltem a anglickým králem Edvardem VII.

Tady se uskutečnil jeden z velkých lidských snů – přenášet informaci bez drátů na dálku, tedy něco tak nepravděpodobného, až nemožného, jako se nám třeba dnes zdá nemožné být neviditelný.

Stál jsem na písečném ostrohu vysoko nad oceánem a myslel na dobu průkopníků. Tohle bylo přesně místo pro ně. Nekonečné prázdné pobřeží, kde se dá proslavit – nebo zemřít. Nic mezi tím.

Z altánu jsem zamířil k nedalekým zbytkům dvou vyvrácených kovových stožárů. Tehdy byly čtyři, ale dva stály tak blízko písečnému útesu, že už v roce 1920 musely být demontovány a jejích základy pohltilo moře.
Stojím na písečné hraně a dívám se na oceán pode mnou. Tam za tou obrovskou masou vody je někde Evropa. Odtud sem přišli ti vynalézaví lidé. A zřejmě i jim se, alespoň občas, zastesklo po Starém kontinentu. Na několikatýdenní jízdu zpět to nebylo, ale moc nějak do Evropy říct, jaké to tady je úžasné a zeptat se jich, jak se tam mají? Tehdy by asi nikdo nepoužil slovo „zavolat“. To jedině z legrace si udělali kornout z dlaní a volali do hukotu oceánu jako já teď: „Ahoj, Evropo?!“

Až tady pan Marconi postavil ty čtyři stožáry a vyslal do Evropy první radiotelegrafický signál. Vyslal ho a čekal. Představte si, jaké to asi muselo být napětí. O tom jak dlouho čekal, jsem se nikde nedočetl, ale jedna věc je jistá – dočkal se. Odpověď opravdu přišla. To musel být pocit!  Kdo to dnes pochopí, prožije, ocení?!

Vracel jsem se zpět k autu. Cestou od parkoviště přicházeli turisté. Celý autobus turistů. Samé starší ženy. Zdá se, že jsem pana Marconiho neobjevil jen já, ale i tyto postarší Američanky.  Obcházejí to místo, kde se před 107 lety stal ten „zázrak“ bezdrátového spojení a pak hlučně telefonují dětem. Informují je o tom, kde jsou, vysvětlují jim, kdo to byl Marconi a co udělal a stěžují si, že tu po něm nic nezbylo, než dva vyvrácené stožáry.

„Jo a je tu nějaký pán z Evropy, který nás vyfotí do mobilu, tak ti to pošlu ememeskou, jo?“
Díky, pane Marconi.

  • Model zaniklé Marconiho stanice autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214731.jpg
  • Telefonující Newyorčanka autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214733.jpg
  • Písečný břeh Cap Codu autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214732.jpg
  • Zbytky stožáru Marconiho stanice autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214735.jpg
  • Turisté na Cap Cod autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214734.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...